EU zavádí celní zvýhodnění pro vybrané zboží původem z USA
Nová evropská legislativa přináší dovozcům vybraného zboží původem z USA možnost využít nižší nebo nulové dovozní clo a celní kvóty pro dovoz vybraného zboží do EU.
NSS uzavřel spor o zpětném osvobození licenčních poplatků od srážkové daně
Nejvyšší správní soud uzavřel dlouho sledovaný spor, který se týkal možnosti zpětného přiznání osvobození licenčních poplatků od srážkové daně. Ve svém aktuálním rozhodnutí soud potvrdil, že pro podání žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 38nb ZDP dvouletá lhůta neplatí. Nejdůležitější informace o celém sporu jsme pro vás shrnuli v tomto článku.
V našem dřívějším článku jsme informovali o předběžných otázkách, které Nejvyšší správní soud („NSS“) položil Soudnímu dvoru EU („SDEU“) ve věci zpětného přiznání osvobození licenčních poplatků od srážkové daně. Následně jsme přinesli i shrnutí rozsudku SDEU ve věci C-828/24, Erdrich Umformtechnik GmbH, který potvrdil, že směrnice 2003/49/ES nebrání zpětnému přiznání osvobození. NSS nyní ve věci znovu rozhodl a spor v českém kontextu uzavřel.
Jádrem sporu byla otázka, zda lze v České republice přiznat osvobození od srážkové daně z licenčních poplatků i za období předcházející podání žádosti a vydání rozhodnutí podle § 38nb ZDP. Německá společnost podala v červnu 2019 žádost o osvobození za zdaňovací období 2014 až 2018, správce daně však ve vztahu k rokům 2014 až 2016 žádost zamítl s odůvodněním, že již uplynula dvouletá lhůta, v níž bylo možné o osvobození požádat. Tato lhůta byla dovozována z čl. 1 odst. 15 směrnice 2003/49/ES, který se týká vrácení již sražené daně.
NSS nyní rozhodnutím 2 Afs 140/2022-94 uzavřel, že na žádost o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 38nb ZDP se dvouletá lhůta z čl. 1 odst. 15 směrnice nevztahuje. Zároveň dovodil, že česká právní úprava nestanoví ani žádnou jinou zvláštní lhůtu pro podání takové žádosti. NSS se tímto závěrem současně odchýlil od své dřívější judikatury, která vztahovala dvouletou lhůtu i na žádosti podle § 38nb ZDP. Tím přitom není dotčena dvouletá lhůta pro žádost o vrácení již sražené daně, která se uplatní v odlišném procesním režimu.
NSS potvrdil, že rozhodnutí podle § 38nb ZDP má deklaratorní povahu čili správce daně tímto rozhodnutím pouze potvrzuje, že podmínky pro osvobození byly splněny. Právě proto nelze na tento postup aplikovat lhůtu pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu ani z § 38nb odst. 3 a 5 ZDP dovozovat časové omezení žádosti nebo zpětného dosahu osvobození.
Rozsudek NSS tak potvrzuje, že ani unijní, ani vnitrostátní úprava nestanoví zvláštní časové omezení pro podání žádosti o rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 38nb ZDP. Žádosti o zpětné přiznání osvobození proto nelze odmítat jako opožděné jen s odkazem na dovozovanou dvouletou lhůtu, ale je třeba je posuzovat podle toho, zda byly v příslušných obdobích splněny podmínky pro osvobození a zda daňová práva již nejsou prekludována.
