Daně 

Odpočet na výzkum a vývoj: zásadní rozsudek

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch žalobce (ENERGO CHOCEŇ, s.r.o.), když zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení.

V rozsudku došlo k zásadnímu objasnění právního pojmu „začátek řešení projektu výzkumu a vývoje“, byla vyjádřena nemožnost paušalizace závěrů pro jednotlivá zdaňovací období a v neposlední řadě byla vyslovena nutnost ustanovení znalce pro vybraná posouzení.

V našem červencovém článku dReportu jsme se věnovali chystaným novinkám v oblasti odpočtu na výzkum a vývoj (dále „VaV“), které by měly vést ke snížení daňové nejistoty a administrativní zátěže poplatníků. Uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové (dále „Krajský soud“) č. j. 52 Af 18/2016-181 je další pozitivní zprávou pro poplatníky, kteří uplatňují, popř. chystají se uplatnit odpočet na VaV. Rozhodnutí se týká doměrku na dani z příjmů právnických osob a souvisejícího penále za zdaňovací období 2009 a 2010 z důvodu neunesení důkazního břemene v důsledku nepředložení veškeré obchodní dokumentace, nesplnění formálních a materiálních náležitostí projektu VaV a neprokázání přítomnosti ocenitelného prvku novosti a nutnosti odstranění technické nejistoty.

Stěžejní body rozsudku:

  • Poplatník není povinen uplatnit všechny náklady vynaložené v souvislosti s VaV. Naopak může odečíst pouze takové výdaje, u kterých dokáže ustát své důkazní břemeno před správcem daně s ohledem na jejich prokazatelnost, evidenci a administrativní náročnost.
  • Krajský soud uvedl, že „lze konstatovat, že schválením písemného vypracování projektu VaV pověřenou osobou, ve kterém zpracovatel vytyčí základní cíle, metody, plánované výdaje projektu VaV a další zákonem stanovené základní údaje, je řešení projektu VaV zahájeno.”
  • Od momentu schválení projektu VaV musí vést poplatník oddělené účetnictví o projektu VaV.
  • Je výlučně na vůli poplatníka, které činnosti provede před momentem schválení projektu VaV; náklady, které se vztahují k těmto činnostem, jsou automaticky neuznatelné.
  • Krajský soud se vyjádřil k nemožnosti paušalizovat závěry pro jednotlivá zdaňovací období, aniž by byly prokázány jasné souvislosti. Tím reagoval na paušalizaci závěrů, kdy z textace interní směrnice vypracované poplatníkem správce daně dovodil, že dávala zpětně vzniku projektu VaV. Tento závěr vztáhl i na projekty VaV, které se ale vztahovaly až na období po vyhotovení směrnice.
  • Krajský soud potvrdil už v dřívějších rozsudcích zmíněnou nutnost ustanovení nezávislého znalce, který sám bude posuzovat dostatečnost předložených materiálů a přítomnost ocenitelného prvku novosti a odstraňování technické nejistoty. Důvodem pro to je, že daňové orgány nedisponují takovými odbornými znalostmi, aby sami dokázaly posoudit případný ocenitelný prvek novosti a odstranění technické nejistoty.
  • Krajský soud se vyjádřil i k míře důkazů, které je poplatník povinen předložit pro účely vypracování znaleckého posudku ustanoveným znalcem pro daňové orgány. Pokud nebyl poplatník v daňovém řízení důkazně naprosto nečinný, je plně v gesci znalce, aby posoudil, zda předložené materiály postačují k vytvoření relevantního znaleckého posudku.

Uvedené rozhodnutí je vedle rozsudků „Fortell“, „Abadia“ a „Vestra Clinics“ dalším v pořadí, které konkretizuje nepříliš jasná ustanovení zákona, zvyšuje daňovou jistotu poplatníků a v neposlední řadě může být přínosné i pro hodnocení sporných otázek z pohledu správců daně. Jasným objasněním doposud nepříliš určitému sousloví „zahájení činností VaV“ tak snad odpadají dohady, že by se za zahájení činností VaV mohlo při daňových kontrolách považovat již např. podepsání smlouvy s odběratelem, obdržení objednávky nebo interní schůze managementu k plánovaným činnostem.

odpočet na výzkum a vývoj výzkum a vývoj
Daně 

Využití směrné hodnoty při určení základu daně z nabytí nemovitých věcí

Pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí má poplatník možnost vybrat si jako srovnávací daňovou hodnotu buď cenu zjištěnou dle znaleckého ocenění, nebo tzv. směrnou hodnotu. Finanční správa dosud zastávala názor, že poplatník jednou vybranou variantu již nemůže následně změnit např. podáním dodatečného přiznání. Městský soud v Praze však nyní vyjádřil názor, že poplatník může své rozhodnutí změnit, a to až do okamžiku vyměření daně. 

13. 2. 2019
Daně  Právo 

Brexit a jeho dopady na vaši firmu. Aneb 10 kroků, jak se připravit na „no deal“ variantu

Rozvodová bitva mezi Velkou Británií a Evropskou unií je v plném proudu a stále se neví, jak dopadne. V tuto chvíli je jasné jen to, že dvouletá lhůta již brzy vyprší – ve hře je několik variant časového průběhu i konečného nastavení vztahů mezi Spojeným královstvím, EU a dalšími zeměmi včetně České republiky. To samozřejmě komplikuje všechny další kroky, které byste ještě před finálním rozhodnutím měli učinit. Abyste ale byli připraveni na den „D“, který nastane 29. března 2019, respektive s ohledem na časový posun na 30. března 2019, počítejte vzhledem ke všem okolnostem raději s variantou „no deal“, tedy s tzv. tvrdým brexitem. Připravit se na ni můžete s naším desaterem. 

13. 2. 2019