Administrativa a související papírování jsou málokdy příjemnou záležitostí. Říkáme tomu byrokracie (či mnohem hůře) a většina z nás se tomu snaží vyhnout. Ne tak když řešíte zdanění zaměstnanců, tady je naopak papírování výhodou a přítelem. V dalším díle seriálu Oliver na cestách nahlédneme na začátek procesu a povíme si, co všechno je potřeba k tomu, aby zaměstnanec mohl být vyslán do zahraničí. Náš Oliver se chystá do Německa.
Na problematiku vysílání zaměstnanců má řada velkých koncernů samostatné oddělení, počet vyslaných lidí se realizuje ve velkém objemu. Ve standardních případech, jako je ten náš, je to HR oddělení, které ale může mít s vysíláním různé úrovně zkušeností. Neříkám, že vyslání Olivera do Mnichova je svou složitostí na úrovni operace mozku či transplantace srdce, ale svá pravidla tento proces má a vyplatí se je znát. Proto je lepší, když se obrátíte na poradce. Stejně jako to udělala paní Adélka, která má Oliverovu cestu na starosti.
Co všechno je nutné k tomu, aby firma mohla vyslat svého zaměstnance do zahraničí? Sledujte náš seriál Oliver na cestách, v němž se na problematiku vysílání pracovníků podíváme od A do Z. Rady, tipy, nástrahy i zkušenosti dle praxe našeho oddělení GES, které řeší zdanění fyzických osob, zahrnuty!
Řadu věcí je totiž potřeba udělat ještě před začátkem vyslání. Častou perličkou je, že se HR o vyslání dozví, až když přijde první vyúčtování cestovních náhrad, tedy zpravidla měsíc po začátku vyslání, což je pochopitelně špatně.
Dobrá zpráva je, že do Oliverova odjezdu do zahraničí zbývá měsíc. Klíčové je pro mě vědět obsah činnosti – potřebuju jeho vyslání zařadit do jedné z následujících kategorií:
Oliver bude po dobu svého vyslání pracovat na projektu, který řídí německý manažer – benefit z Oliverovy práce má německá společnost. Tímto se Oliver právě kvalifikoval do nejčastěji užívané kategorie pronajatého zaměstnance. S Adélkou diskutujeme dále…
Z mého pohledu je to velice důležitý dokument, ve kterém se formalizuje vyslání na úrovni společností. Většinou se jedná o smlouvu rámcovou, to znamená, že se smlouva netýká jen Olivera, ale případně dalších vyslaných zaměstnanců v budoucnosti.
Co smlouva obsahuje?
- klasicky vymezení smluvních stran,
- jak si smluvní strany rozdělí vzniklé mzdové a režijní náklady,
- jak bude probíhat fakturace,
- jak to bude s DPH,
- ujištění, že obě strany naplní povinnosti dané národními zákony pro pronájem pracovní síly. Jedná se zejména o možné vedení stínové mzdové agendy pro účely odvodu záloh na daň z příjmů v zemi vyslání. Oliver se nám objeví až v příloze smlouvy, kde jsou uvedeni zaměstnanci, kterých se týká tato smlouva, a pro jaké období.
Výhodou takto uzavřené smlouvy je zejména schopnost reálně prokázat existenci pronájmu pracovní síly. Z českého pohledu nebudou problémy s uznatelností mzdových nákladů, z německého pohledu nebude nikdo používat výraz nelegální zaměstnání a hlavně, obě společnosti si nastaví jasná pravidla, podle kterých se bude hrát.
Jedná se o povinný dokument vyžadovaný zákoníkem práce. Je to primárně dohoda mezi společností a Oliverem. Tímto dokumentem se stanový „nový“ zaměstnavatel, který bude Oliverovi přidělovat práci po dobu vyslání. Stanoví se období vyslání a druh práce, kterou bude Oliver v průběhu vyslání vykonávat. Podpisem této dohody Oliver vyjádří svůj souhlas s vysláním. Bez jeho souhlasu by to nešlo.
V případě dokumentu nelze hovořit o výhodě, že jej máte, neboť je to zákonná povinnost. Nicméně součástí dohody jsou také dodatečná dojednání týkající se různých benefitů, příplatků. A to je rozhodně dobré mít ošetřené písemně.
Jaké jsou ty nejčastější benefity a příplatky a na co je potřeba dát si pozor? To se dozvíte zase v příštím díle. A nezapomeňme, že Oliver jede do Německa s rodinou.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
