Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #5:

• Soudní dvůr EU: Orgány musí zpřístupnit vnitřní komunikaci o životním prostředí, pokud převažuje veřejný zájem
• Opravit, nebo vyhodit? Nová unijní legislativa má zajistit delší životnost domácích elektrozařízení
• Klimatické změny mají globální dopad na ekologii i ekonomiku. EU připravila novou adaptační strategii
• Udržitelné investice jsou výhodnější než tradiční fondy a odolnější proti dopadům pandemie
• Modernizační fond přináší nové výzvy, zaměřuje se na obnovitelné zdroje i snižování emisí

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Ekologické zemědělství klíčem k udržitelné Evropě

V návaznosti na Zelenou dohodu a strategii s názvem Od zemědělce ke spotřebiteli představila Evropská komise v březnu roku 2021 tzv. Akční plán pro podporu ekologické produkce. Jeho cílem je motivovat zemědělce i zpracovatele k zavedení inovativních postupů produkce, zajištění udržitelné výroby a dobrých podmínek chovu hospodářských zvířat. Ve vztahu ke spotřebiteli má pak dojít ke zvyšování záruk v souvislosti s transparentností ekologických produktů, předcházením podvodů s potravinami a zintenzivnění propagace produktů EU. Akční plán nahlíží na zemědělce komplexně ve třech rovinách, kdy nevhodné zemědělské postupy mohou být škodlivé vůči životnímu prostředí, avšak úsilí ekologických zemědělců může mít velký pozitivní vliv na krajinu, ekosystémy a biodiverzitu. Zároveň jsou zemědělci vystaveni dopadům změny klimatu a musí hledat nové způsoby produkce, což vyžaduje investice do výzkumu.

Východiska pro navrhovaná opatření jsou celkem rozdělena do tří tematických os, které se zabývají stimulací poptávky po ekologických produktech, podporou přechodu a posílením hodnotového řetězce a zlepšením příspěvku ekologického zemědělství k udržitelnosti.

Za účelem zvyšování poptávky má dojít k propagaci loga EU, informačním kampaním a prosazováním spotřeby ekologických produktů ve školních jídelnách i jejich začlenění do veřejných zakázek. S ohledem na potřebu zajištění posílení důvěry spotřebitelů má dojít k posílení dohledu nad kontrolními systémy, zaveden systém včasného varování s využitím umělé inteligence a bude vyvinuta také databáze potvrzení všech hospodářských subjektů.

Zmíněný přechod má být financován prostřednictvím Společné zemědělské politiky v rozsahu 38-58 miliard eur v období 2023 až 2027 a inovace v této oblasti budou podpořeny programem Horizont Evropa. Podpora místním a malým zpracovatelům má směřovat ke zkrácení dodavatelského řetězce, aby byla zhodnocena přidaná hodnota ekologických produktů a zároveň naplněny požadavky na bezpečnost a kvalitu. Mezi hlavní přínosy Akčního plánu má patřit snížení klimatické a environmentální stopy zemědělství a vytvoření uhlíkově neutrálních ekologických podniků. S ohledem na dosavadní zemědělské postupy bude velkou výzvou vyvíjet osiva s vyšší genetickou variabilitou při zachování výnosů.

Akční plán má v širším kontextu motivovat zemědělce k udržitelnějším postupům, ohodnotit přínos jejich činnosti pro životní prostředí a usnadnit jejich adaptaci na změnu klimatu. Evropská komise si uvědomuje, že k zavedení vyššího podílu ekologické produkce a spravedlivých příjmů pro zemědělce je nutné zajistit dostatečnou poptávku ze strany spotřebitelů, kteří vhodnou volbou potravin a změnou životního stylu mají zásadní vliv na naplnění daných cílů. Ekologické zemědělství je udržitelný zemědělský systém, který získal značnou podporu, avšak naplnění Akčního plánu bude rovněž záviset na vnitrostátních strategiích v jednotlivých členských státech a míře investic do inovací.

Zemědělství a ochrana vod jsou spojené nádoby

Jedním z často diskutovaných témat současnosti se staly dopady zemědělství na jednotlivé složky životního prostředí, zejména pak potřeba zajištění ochrany a udržitelného využívání vodních zdrojů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nyní zveřejnila podrobnou zprávu Water and agriculture: towards sustainable solutions, která se zabývá vlivy zemědělské a potravinářské produkce na kvalitu a množství vody a snaží se navrhnout vhodné změny současných přístupů. S ohledem na změnu klimatu je otázka dostupnosti vodních zdrojů významná i pro samotné zemědělce, které v tomto ohledu čeká období nejistoty a musí být připraveni podniknout kroky ke zvýšení odolnosti svých hospodářství.

Podle zprávy zemědělský sektor významně přispívá k negativním dopadům na stav vod v Evropské unii, které způsobuje především rozptýleným znečištěním živinami a chemikáliemi, odběrem vody a změnou podoby koryt vodních toků, přičemž tyto tlaky často působí současně a účinky škodlivých dopadů jsou o to intenzivnější. Ačkoliv v posledních desetiletích došlo ke zlepšení zemědělských postupů při využívání přírodních zdrojů, negativní vlivy zemědělského sektoru zapříčinily, že přibližně jedna třetina útvarů povrchové vody nedosahuje dobrého stavu podle Rámcové směrnice o vodách.

Zpráva nabízí tři základní východiska pro dosažení udržitelného zemědělství. Ty spočívají ve zvyšovaní odolnosti zemědělských systémů prostřednictvím vhodného hospodaření, lepší integrace cílů relevantních politik EU a přechodu k systémovému myšlení umožňující integrovaný a globální přístup k této problematice. Mezi konkrétními návrhy na opatření je například zahrnutí požadavků na ochranu vod do standardů pro udržitelnou zemědělskou produkci, podpora ekologického zemědělství nebo transformace zemědělských podniků za účelem posílení diverzifikace a odolnosti. V souvislosti s integrací cílů je zmíněna potřeba, aby Společná zemědělská politika reflektovala úroveň environmentální regulace a začlenila standardy pro efektivní používaní pesticidů, živin a vody do pravidel podmíněnosti. Ve vztahu ke změně v systémovém myšlení je zdůrazněna potřeba integrovaného přístupu, který by zohlednil snahy o ochranu vod i potřeby zemědělské a potravinářské produkce.

Adaptace zemědělství na rizika změny klimatu je nezbytná

Zemědělství je ze své podstaty jednou z oblastí, která je nejvíce ohrožena dopady klimatických změn. Zemědělská produkce je totiž přímo ovlivněna přírodními podmínkami například v podobě srážek, teplot, vlhkosti, dostatku opylovačů či kvalitní půdy. Jelikož změna klimatu sebou přináší náhlé změny těchto přírodních podmínek a změny v zemědělských výnosech i ve využití půdy, je nutné hledat cesty k zajištění dodávek zemědělských komodit do Evropy. S ohledem na význam zemědělství a potravinové bezpečnosti se této problematice dlouhodobě věnuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), jenž nyní na základě předešlých studií vydala stručnou zprávu Global climate change impacts and the supply of agricultural commodities to Europe, ve které shrnuje vhodná opatření.

Jednotlivá globální opatření se dotýkají i mezinárodního obchodu se zemědělskými produkty, jelikož Evropa je jedním z hlavních vývozců zpracovaných potravin a mléčných výrobků, avšak je závislá na dovozu krmiv a komodit pro druhotné zpracování. Za účelem snížení rizika přerušení dodávek je zapotřebí diverzifikovat okruh dovozců a komodit tam, kde je to možné. Především by měla být nastavena pravidla pro snižování rizikových dodavatelský řetězců komodit, které jsou spojeny s environmentálními dopady, což by se mělo promítnou do mezinárodních obchodních dohod. Jelikož dopady klimatických změn neznají hranic, otevírá se prostor pro mezinárodní spolupráci a Evropa by měla podpořit adaptaci zemědělství i v partnerských producentských zemích.

Co znamená biodiverzita pro byznys?

Biodiverzita se rychle dostává do středobodu pozornosti ochrany životního prostředí. Ačkoliv ekosystémové služby jsou součástí řešení ke zmírnění dopadů klimatických změn, nedaří se zastavit celosvětový úbytek biodiverzity v důsledku neudržitelného využívání přírodních zdrojů a dopadů změny klimatu. Potřeba ochrany biodiverzity a ekosystémových služeb je tedy významné a celospolečensky diskutované téma. Co však biodiversita znamená v praxi pro byznys? Obchodní společnosti by se především měly zaměřit na rizika související s jejich závislostí na konkrétních ekosystémových službách a vytvořit rámce pro odstranění zmíněných rizik. Na základě těchto zkušeností lze stanovit strategii s jasnými cíli a zahájit spolupráci napříč dodavatelským řetězcem – takovým způsobem lze aktivně podpořit ekosystémové služby a zajistit firemní společenskou odpovědnost.

Přelomový systém pro hodnocení environmentálních přínosů

S ohledem na zapojení soukromého sektoru do ochrany biodiverzity je dlouhodobě řešeno, jakým způsobem ohodnotit přínos životního prostředí pro hospodářství a vliv hospodářství na životní prostředí. Za tímto účelem Statistická komise OSN v březnu roku 2021 přijala nový přelomový systém environmentálních a ekosystémových účtů System of Environmental-Economic Accounting—Ecosystem Accounting (SEEA EA). Tento systém jde nad rámec dosavadních statistických přístupů založených na hrubému domácímu produktu (HDP) a bere v potaz hodnotu přírodního kapitálu. Význam tohoto systému spočívá v poskytování údajů pro strategické ekonomické plánování a analýzu politik s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Evropská komise podpořila vznik tohoto jednotného mezinárodního systému a již avizovala revizi Nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech, aby bylo možné zohlednit nové ohodnocení přínosů životního prostředí. Evropská komise využívá pro implementaci získaných dat vlastní integrovaný systém Integrated system of Natural Capital and ecosystem services Accounting for the European Union (INCA), který přispěl k vytvoření jednotného mezinárodního systému SEEA EA na úrovni OSN.