Daně 

Povinnosti spojené s vysíláním pracovníků do České republiky ze zahraničí není radno podceňovat

Dodržování pracovněprávních předpisů při vysílání pracovníků v rámci EU v souvislosti s poskytováním služeb se v posledních letech dostává do hledáčku kontrolních orgánů. Ani Česká republika nezůstává v tomto ohledu pozadu. Od roku 2019 inspekce práce dokonce začala v této oblasti provádět systematické kontroly. Jaké povinnosti inspektoráty práce konkrétně prověřují?

Povinnosti spojené s přeshraničním vysíláním pracovníků lze zjednodušeně rozdělit na povinnosti zajistit vyslaným zaměstnancům určitý minimální standard v oblasti pracovních podmínek a dále na povinnosti administrativní, které spočívají v povinnosti činit některé formální úkony vůči úřadům nebo v povinnosti vést nebo mít k dispozici určitou dokumentaci ohledně vyslaného pracovníka.

Mezi základní pracovní podmínky, které je pracovníkům třeba poskytnout, patří například minimální/zaručená mzda, maximální délka pracovní doby nebo minimální délka roční dovolené. Loňská novela zákoníku práce tento katalog v návaznosti na novelu evropské směrnice rozšířila například o povinné mzdové příplatky, podmínky ubytování a náhrady cestovních výdajů. Bez ohledu na délku vyslání samozřejmě platí, že se pracovní podmínky podle českého práva vztahují na vyslané pracovníky pouze v případě, že jsou pro ně výhodnější než pracovní podmínky podle práva jejich domovského státu. Naopak délka vyslání může mít vliv na rozsah pracovních podmínek, které je zapotřebí pracovníkům zajistit.

Specifickou oblastí, která si zaslouží zvýšenou pozornost, je otázka odměňování vyslaných pracovníků. Při porovnávání odměny vyplácené vyslanému pracovníkovi podle práva jeho domovského státu a odměny, která mu náleží podle českého práva, musí zaměstnavatel vzít v úvahu – jak již bylo výše zmíněno – nejen výši minimální mzdy nebo příslušné úrovně zaručené mzdy, ale i parametry veškerých mzdových příplatků, které by mohly vyslanému zaměstnanci náležet v závislosti na konkrétních okolnostech výkonu práce (např. při práci v noci nebo přesčas). Zaměstnavatelé vysílající pracovníky v rámci EU by tak při sestavování mzdových rozpočtů měli v každém případě počítat s tím, že může dojít ke zvýšení jejich mzdových nákladů. Zaměstnavatelé by také měli včas nastavit správné interní procesy, které budou reflektovat dopady vyslání pracovníka na rozsah jeho minimálních garantovaných práv a pochopitelně i efektivní procesy pro plnění administrativních povinností.

Pokud jde o administrativní povinnosti, vysílající zaměstnavatel předně musí nejpozději v den nástupu pracovníka k výkonu práce v České republice o této skutečnosti písemně informovat krajskou pobočku Úřadu práce ČR, dále informovat o případných změnách nebo o ukončení vyslání, není-li ukončeno vyslání v původně oznámený den. Vysílající zaměstnavatel musí mít dále v místě pracoviště evidenci vyslaných pracovníků a kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, tj. například kopii pracovní smlouvy.

Inspektoráty při kontrolách spolupracují s úřady práce

S ohledem na zvyšující se počet vysílaných pracovníků ze zahraničí přistoupily inspektoráty práce v této oblasti k systematickým kontrolám. Tato skutečnost se projevila zařazením kontrol dodržování pracovněprávních předpisů při vysílání pracovníků mezi kontrolní činnost orgánů inspekce práce v roce 2019 a pokračováním v této kontrolní činnosti také v následujících letech. Kontrolu inspektorátu práce předně v praxi usnadňuje úzká spolupráce v této oblasti s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR, a to zejména z hlediska výběru zaměstnavatelů vhodných ke kontrole. Inspektoráty práce totiž využívají informace, které jim poskytují právě úřady práce. Neboť ty mají vzhledem k tomu, že vůči úřadu práce je zapotřebí plnit některé informační povinnosti, k dispozici seznamy pracovníků ze zahraničí, kteří by měli vykonávat práci na území České republiky. Inspektoráty práce zároveň neodrazuje od provádění kontrol ani skutečnost, že kontrolovanou osobou bývá vysílající zaměstnavatel, který má své sídlo v zahraničí, což do jisté míry komplikuje doručování písemností takovému zaměstnavateli.

Co se konkrétně ukládání sankcí týká, například v případě nesplnění povinnosti zaměstnavatele mít v místě pracoviště kopie příslušných dokladů vedlo v rámci kontrol v roce 2020 k uložení celkem 232 pokut v celkové výši 3 559 000 Kč a za porušení informační povinnosti vůči krajským pobočkám Úřadu práce ČR inspekce ve stejném roce uložila celkem 284 pokut v celkové výši 4 167 600 Kč. Přesto, že jde o souhrnné statistiky, do kterých spadají i administrativní povinnosti při zaměstnávání cizinců, je z nich zřejmé, že inspekce dodržování těchto povinností aktivně kontroluje i pokutuje.

Vyslání zaměstnanců dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right