Jiřina Procházková: Advokacie teď bude skutečně flexibilní a kreativní

„Pokud nás aktuální situace kolem pandemie něco naučila, pak skutečné flexibilitě. A kreativitě, kterou my, advokáti, potřebujeme jako sůl,“ říká Jiřina Procházková, advokátka Deloitte Legal vedoucí tým specializující se na řešení daňových sporů a správu daní. A doplňuje, že pokud se doposud v advokacii vytvářely nějaké umělé bariéry, pak to nebylo většinou záměrem, ale právě nedostatkem vlastní zkušenosti. Právě kolektivní zkušenost s prací během pandemie nás může posunout správným směrem. Jak se změnilo pojetí práce a co nám současná situace dala?

Jako advokátka, která pečuje o své dvě malé děti, hledám již několik let cesty, jak dělat věci jinak. Díky dlouhodobé práci z domova, s dětmi a osobním lockdownem v podobě častých karantén jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je, když pracujete s dětmi, partnerem a zbytkem rodiny za zády. Skvělé na tom je, že tuto zkušenost aktuálně nemá pouze hrstka odvážlivců (a hlavně odvážlivkyň), kteří zkoušejí dělat advokacii na part-time, ale drtivá většina našich kolegů.

Poslední rok mě v tomto ohledu naučil například i to, že všichni jsme zastupitelní. S naprostou samozřejmostí jsme se naučili s kolegy zaskakovat jeden za druhého, sdílet informace a předávat si agendu. Nikdo totiž dopředu nevěděl, zda se bude moci druhý den zúčastnit soudního jednání či schůzky s klientem. Díky tomu se nám i po odeznění pandemie otevírají možnosti sdílených pozic a většího zapojení advokátů, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí pracovat na full-time či z kanceláře. To jsou věci, po kterých spousta právniček i právníků volá, ale nikdo si je ještě před rokem pořádně nedovedl představit.

Nejde jen o to, jak fungujeme v týmech a v rámci advokátní kanceláře, ale hlavně o to, jak přistupujeme k poskytování právních služeb. Kdy jindy bychom měli být našim klientům důvěryhodným partnerem při posouvání jejich byznysu než právě teď. A na co jsem jako advokátka specializující se na řešení daňových sporů pyšná? Že jsme v týmu přišli se spoustou nových nápadů a podařilo se nám u mnoha klientů překlenout minulý složitý rok a mimo jiné posunout platby daňových povinností tak, aby to jejich firmy zvládly a zároveň zaplatily jen minimální či vůbec žádné sankce.

Olga Kaizar: Když je vyrovnaná šéfka, je vyrovnaný a spokojený i její tým

„Harmonie se v pracovním týmu vyplácí, i když je často pro její dosažení potřeba vyvinout nemalé úsilí. Stojí to ale za to,“ říká Olga Kaizar, partnerka a vedoucí nemovitostního týmu v Deloitte Legal. A další rada? Zapomenout na superženu, tu přenechat komiksu. Hrdinstvím je naopak přiznat si nedostatky a chyby, i ty drobné, a pak si je sama v sobě umět odpustit. Chybování je od toho, aby nás posouvalo dále. Jen bychom se vždy měli umět omluvit, pokud se naše chyba dotýká i ostatních, a pobavit se o tom, jak to příště udělat lépe.

Co mi aktuální situace dala: Radost z toho, že naši klienti neodešli a že jsme naopak získali skvělé nové mandáty i nové klienty. Také ale pokoru, lidský přístup, upevnění týmu, radost ze spolupráce, překonání komfortní zóny či dokonalý multitasking. Pandemie a nové fungování ale byly, jsou a budou i nadále výzvou.

Co se změnilo v práci: Pochopitelně osobní kontakt, který se značně omezil. S ním ale také ujištění, že díky postupnému zavádění technologií není vždy potřeba se vidět, smlouvy se dají v mnoha případech podepsat na dálku, semináře dokázaly nahradit live streamy, online se dají přenášet i konference. Vysílání na dálku a postupný přesun z webcastů do profesionálního studia s kamerami, které během pandemie v Deloitte vzniklo, pro mě bylo obrovskou výzvou. Každý den se zkrátka člověk zdokonaluje a posouvá dále.

Co si z toho všeho odnáším? Že se svět nezastavil, jen se ubral jiným směrem. Ve světě byznysu mnohdy dokonce i lepším a lépe organizovaným směrem. Také se ale zásadně zvýšily nároky na leadery. Už nejsem „jen“ šéfka, ale hlavně člověk, od něhož se očekává lidská tvář, schopnost naslouchat a řešit problémy svých lidí, když si potřebují jen popovídat anebo vyřešit svou novou nestandardní situaci. Klidně i soukromou. Více o sobě víme, více se respektujeme, navzájem si tolerujeme situaci, v níž se aktuálně nacházíme, a vždy si umíme vzájemně pomoci.

Co teď bude klíčové? Stále více je nutné si připomínat, že musíme myslet také na sebe. Na své psychické i fyzické zdraví. Obklopit se těmi, s nimiž je nám dobře. Myslet na to, že práci je potřeba vyvážit odpočinkem, investicí do sebe sama, dělat to, co nás baví, zaměřit se na to, co chceme dokázat. Více než dříve je nutné si stanovit řád a harmonogram. A dodržovat je.

Jaroslava Kračúnová: home office se dvěma dětmi se proměnil v boj o přežití

„Co může být divočejší než jízda spojená s návratem po krátké mateřské s druhým dítětem na pozici advokátky partnerky a zároveň vedoucí týmu?“ ptá se Jaroslava Kračúnová, partnerka v Deloitte Legal, která vede v kanceláři oblast Compliance/Business Integrity. Klasik by řekl, že návrat na home office místo do kanceláře byl takovým tím přešlapem z bláta do louže. Místo toho, aby se s plnou vervou mohla věnovat týmu a klientům, musela každou hodinu dělit mezi rodinu a práci. Z work-life balance se stal work-life „mess“ a najednou se objevil pocit, že nic nelze dělat pořádně. Obojí si přitom zaslouží stoprocentní pozornost.

I když jsem během pauzy zůstala v čilém kontaktu s kolegy a měla představu, jak to krásně funguje i beze mě, opak byl pravdou. O věcech, které se nejlépe řeší osobně u kávy mezi čtyřma očima, jsem neměla ani tušení. Že je zle jsem zjistila, až když bouchl papiňák. Po „návratu“ do práce jsem se snažila zachraňovat, co s ohledem na částečný úvazek šlo. Nestačilo to. Přišlo to pozdě. Začala jsem řešit jednotlivosti, ztratila jsem nadhled, přišla o rozhodnost a pevný názor na řešení problémů v týmu. Pro stromy jsem neviděla les. Nemožnost komunikovat s kolegy v týmu osobně, hlavně hned, když to člověk potřebuje, byla nejhorší. Zajet do práce a vyříkat si to, povzbudit se, nasměrovat, postěžovat si na zavřená fitka a restaurace…

Naštěstí každá špatná zkušenost je k něčemu dobrá a žádné špatné období netrvá věčně. V období posledního půl roku se toho odehrálo hodně. Určitě to bylo mé nejnáročnější období v pracovním životě. Člověk se však musí přemoci, musí vystoupit na chvíli z té bubliny, zamyslet se, podívat se na věci s nadhledem a začít problémy řešit jeden po druhém, postupně, ne všechny najednou. Hlavně se nelitovat a snažit se s tím něco udělat. A když si člověk pomůže sám, i okolí mu pomůže. Je však důležité si o tu pomoc říct a nesnažit se za každou cenu vyřešit všechno sama. V mém případě podpora kolegů a vedení byla skvělá. A pak to nejdůležitější – můj manžel, který mi neřekl, „tak přestaň pracovat a věnuj se rodině“. Ví, že ke štěstí potřebuji jak rodinu, tak i práci, stojí po mém boku. K dokonalosti chybí už jen jediné: zajít občas s kamarádkou někam na sklenku vína.

7 věcí, které se právničkám z Deloitte Legal osvědčily během pandemie

1. Pravidelný režim. Ráno se vstává i během lockdownu jako do práce. A do ní se v teplákách nechodí.
2. I když spolu nejsme tváří v tvář, musíme si naslouchat a řešit problém hned, jak se objeví.
3. Otevřenost. Důležité je přiznat sobě i okolí, když to prostě nejde. Jsme jen lidé.
4. Být více flexibilní a kreativní. Využívat nové situace a nápady. A umět na ně zareagovat.
5. Nesnažit se za každou cenu o superhrdinství. To se hodí na stránky komiksů, realitě už tolik nesluší.
6. Někdo se stará o děti, jiný o nemocné rodiče. Důležité je se navzájem respektovat.
7. Zastupitelnost, sdílení informací. To je klíčové. Nikdy nevíte, kdy se ocitnete v karanténě.

Materiál byl připraven pro magazín I.