O co vlastně v převodních cenách jde? Převodní neboli transferové ceny jsou ceny, za které si prodávají služby či zboží firmy, jež jsou součástí jedné nadnárodní skupiny. A naše úloha spočívá v tom pomoci firmám nastavit ceny v takové výši, aby se co nejvíce přiblížily cenám tržním, či zkontrolovat, že jejich nastavení odpovídá lokálním daňově-právním požadavkům. Proč? Je to totiž oblast, kterou bedlivě prověřuje finanční správa. A tu zajímá, zda dceřiné firmy daní v České republice to, co mají, a zda nedochází k převádění zisku z jednoho státu do druhého podle toho, kde je výhodnější pro nadnárodní skupinu danit.

Pozor, pozor, aktuálně nabíráme konzultantky/konzultanty do týmu Transfer Pricing!

Nemusíme se bavit jen v teoretické rovině přes článek, můžeme se potkat na živo. Právě jsme otevřeli nové pozice: Daňový/á konzultant/ka pro absolventy a Senior Consultant pro zkušené uchazeče.

Pošli nám CV a rozjeď kariéru v týmu, který je zodpovědný za řešení i těch nejnáročnějších otázek týkajících se vnitroskupinových transakcí nadnárodních skupin.

My jako poradenská společnost se pak snažíme najít takové řešení, které bude v souladu s požadavky daňové správy a zároveň bude co nejvíce splňovat představu a cíle klienta. Nastavíme tedy jakési cenové rozmezí či rozmezí celkové ziskovosti, které by mělo zrcadlit skutečné vztahy a podmínky obchodů, jež se odehrávají uvnitř skupiny, a zároveň odpovídat požadavkům finančního úřadu. Dále se snažíme, aby v důsledku nastavených pravidel převodních cen neměl klient nadměrné náklady a nevznikla mu tím škoda.

Pokud k nám klient přijde a má již systém převodních cen nastaven, prověříme, zda toto nastavení neobsahuje nějaká rizika, a případně mu pomůžeme upravit jej tak, aby tato rizika co nejvíce zmírnil. Spory s daňovou správou totiž bývají náročné, dlouhé a nákladné.

Poslední dobou tvoří největší část naší práce daňové kontroly. To jsou případy, kdy finanční úřad přichází s podezřením, že převodní ceny nejsou nastaveny správně, a my jako poradenská společnost se firmám v této chvíli snažíme pomoct. Buď je takového podezření zbavíme úplně, nebo minimalizujeme dopad na jejich finance. Často jsou ve hře částky dosahující několik set milionů, nebo dokonce miliard, a my jsme schopní snížit tuto hrozivou částku až na za daných okolností přijatelnou sumu. Aniž bych se chtěl chlubit, zmíním, že náš tým patří v Česku v této oblasti ke špičce. Máme řadu klientů, kteří si na běžnou agendu související s převodními cenami najímali jiné firmy, ale ve chvíli, kdy došlo na daňovou kontrolu a hrozily jim vysoké pokuty, obrátili se nás.

Našimi klienty jsou z drtivé většiny nadnárodní skupiny a jejich české dceřiné společnosti, které obchodují s určitou spojenou osobou v zahraničí. Z hlediska oboru podnikání máme nejvíce firem z oblasti farmaceutického průmyslu či automotive. V zásadě platí, že čím větší skupina, tím má více vnitroskupinových transakcí a tím více je potřeba tuto oblast ohlídat.

Co je dobré vědět:

• Ztrátové společnosti v hledáčku finanční správy. Finanční úřady se v posledních letech začaly zaměřovat na ztrátové společnosti, které jsou součástí mezinárodní skupiny. Zde je třeba zmínit, že pro nastavování převodních cen a jejich kontrolu existuje několik metod. Většina firem a rovněž finanční správa využívá nejčastěji metodu čistého ziskového rozpětí. Tato metoda spočívá v tom, že se porovnává celkový provozní zisk dané společnosti se srovnatelnými společnostmi. Vzhledem k tomu, že finanční správa předem předpokládá, že všechny společnosti ve skupině jsou limitované ve svých pravomocech mateřskou společností, požadují, aby stejným způsobem byla limitována i jejich rizika. Z toho vyplývá, že si finanční správa představuje u takových společností stále kladnou ziskovost odpovídající určitému rozpětí. Pokud tedy společnost ve skupině vykáže provozní ztrátu, finanční správa to považuje za podezřelé a v mnoha případech zahájí místní šetření či daňovou kontrolu, která může skončit vysokým doměrkem daně. V těchto případech je třeba od začátku postupovat velmi obezřetně a nedat finančnímu úřadu nějakým zbrklým či neověřeným vyjádřením zavádějící informace, které mohou být nakonec použity právě proti kontrolovanému subjektu.
• V případě neoprávněné ztráty doporučujeme jednat. Když k nám přijde klient s požadavkem na revizi převodních cen a na úvodním meetingu vidíme, že je ve ztrátě, snažíme se od něj získat argumenty, které by pomohly ztrátu obhájit. A pokud dojdeme k tomu, že daný subjekt neměl ztrátu vykázat, doporučujeme tuto situaci zhojit například tím, že se podá dodatečné daňové přiznání. Klient to často nechce slyšet, protože to „bolí“, ale je to lepší, než když k tomu za pár let zaplatit ještě penále a navíc poměrně hodně vysoké úroky z prodlení (14–16 % p.a.).
• V praxi je možné téměř jistě očekávat daňovou kontrolu u společnosti, která čerpá investiční pobídky. Ještě donedávna bylo poměrně přísně ustanoveno v zákoně, že pokud si společnost transakcí se spojenou osobou byť jen o korunu zvýšila základ daně, přišla o celou investiční pobídku. Což tedy znamenalo, že kvůli drobné chybě mohla společnost přijít o desítky či stovky milionů. V současné době už dané ustanovení není tak přísné, firma nepřijde o celou investiční pobídku, ale ztrácí jen poměrnou část.
• Pozor na nejednotná kritéria. Jedním z faktorů, které firmám ztěžují orientaci v problematice převodních cen, je fakt, že v každé zemi platí jiná pravidla, podle kterých místní daňová správa postupuje, a to i v rámci EU. Firmám by proto pomohlo, kdyby se přístup v jednotlivých zemích sjednotil.

Proč se věnuji právě převodním cenám?

Od první chvíle se mi líbilo, že na rozdíl od ostatních daňových oblastí se právě této v zákoně týká pouze jeden paragraf. Tím pádem je to v podstatě takové volné hřiště, kde se člověk může realizovat, formulovat argumenty a hledat řešení, která budou dávat smysl i finančnímu úřadu a budou jím přijata. Což je mimochodem vždy skvělý pocit.

Také finanční kontroly, které často končí až u soudu, přinášejí řadu cenných zkušeností a výzev. Vzhledem k tomu, že jsem nestudoval práva, je pro mě zajímavé psát žalobu či odvolání – pochopitelně ve spolupráci s právníky – nebo být přítomen u výslechu svědků. Člověk má tak příležitost nahlédnout i do jiného oboru než jsou daně, a musím říct, že mě i tato část naší práce nesmírně baví.

V neposlední řadě je tato práce o setkávání se a o komunikaci s klienty. Potkáváme se často s velmi zajímavými osobnostmi, s finančními řediteli, vlastníky společností a nadnárodních skupin a dalšími nejvýše postavenými lidmi, kteří už mají hodně za sebou a vědí, co říkají. Můžeme nahlédnout pod pokličku jejich byznysu a taková setkání mě osobně velmi obohacují.