Daně 

Připravte se na prokazování přeshraničních transakcí

Kam směřuje trend daňových kontrol u přeshraničních plateb? Jednoznačně k prokazování naplnění podmínek pro uplatnění výhodných daňových režimů, a to nikoliv pouze formálně, ale i fakticky. Není to ojedinělý trend, různé nástroje a opatření daňových správ ve světě cílí posledních pár let na jediné – zabránit daňovým únikům a zamezit situacím, kdy jsou příjmy daněny ve státech s nižší nebo nulovou mírou zdanění. A nejjednodušší cesta vede přes kontrolu takových společností, které dané příjmy do zahraničí vyplácí.

Trendy daňových kontrol

V poslední době sledujeme rostoucí trend daňových kontrol u českých společností, které vyplácejí příjmy jiným subjektům do zahraničí. To, že jsou v hledáčku kontrol zejména velké subjekty – tzv. nadnárodní společnosti – není žádným tajemstvím. Již několik let i sama česká finanční správa uvádí, že oblast přeshraničních plateb, vnitroskupinových transakcí a nastavení převodních cen je pro ni prioritou (i vzhledem k objemu finančních toků). V poslední době se ale finanční správa zaměřuje také na původně české skupiny, které mají část svých aktivit v zahraničí.

K tomuto trendu se však přidávají i stálé častější kontroly, které cílí na uplatnění případných výhod čili správného režimu srážkové daně. Režimu srážkové daně podléhají zejména příjmy tzv. pasivní. To jsou příjmy, které plynou od českých společností směrem do zahraničí – nejčastěji jde o úroky, licenční poplatky a příjmy z podílu na zisku (zjednodušeně dividendy).

Zatímco v minulosti byl výhodný režim na straně plátce uplatňován v podstatě automaticky a daňová kontrola na srážkovou daň byla dlouhou dobu spíše otázkou náhody než nějaké cílené strategie, s tím, jak se zavádí do praxe různé reportovací povinnosti a posiluje se mezinárodní spolupráce daňových správ, dochází k jednodušší identifikaci plátců nebo plateb, na které správce daně zaměřuje svoji pozornost.

Trend digitalizace se nevyhýbá ani daňové správě. Většina podání se již dělá elektronicky a k daňovému přiznání a účetní závěrce přibyly další zdroje informací, tzv. TP příloha k přiznání k dani z příjmů právnických osob poskytující přehled transakcí se spojenými osobami, případně vykazování dle zemí (CbC reporting), a v neposlední řadě také oznamování příjmů plynoucích do zahraničí. Zatímco dříve podléhaly hlášení jenom příjmy zdaňované srážkovou daní, od dubna 2019 mají čeští plátci povinnost oznamovat všechny příjmy podléhající srážkové dani, tedy i ty, které jsou od ní osvobozené anebo u nich nedochází ke zdanění na základě uplatnění příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Výše uvedené zdroje tak odhalují v podstatě do naha transakce nebo struktury, u kterých správce daně následně může zkoumat uplatněný daňový režim, a je na plátci, aby vše náležitě prokázal a obhájil svůj postup.

Poslechněte si náš diskusní webcast na téma prokazování přeshraničních transakcí v rámci série Blíží se doba kontrolní.

Skutečný vlastník – podmínka nutná (nikoliv jediná)

V případě zdanění pasivních příjmů neexistuje jasný pokyn, postup nebo „check-list“ stanovující, co vše je dostačující pro plátce k unesení důkazního břemene. Potvrzení o daňové rezidenci příjemce se již jaksi předpokládá. Také aspekt „skutečného vlastnictví“ je jednou z podmínek, které konkrétně uvádí česká legislativa (případně metodické pokyny) a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Stejně tak se na něj odvolávají soudy ve svých rozhodnutích – nicméně v praxi je poněkud složitější situaci posoudit v celém kontextu. Správce daně totiž nemusí akceptovat pouhé prohlášení příjemce, že je skutečným vlastníkem daného příjmu, ale může požadovat (a často také požaduje) doložení dalších skutečností. Například jakým způsobem příjemce konkrétní příjem zdanil, jak ho využil v rámci své ekonomické činnosti, jestli následně nedošlo k převedení příjmu na jiný subjekt, kdo má dispoziční práva k účtům a tak dále.

S problematikou skutečného vlastnictví a tzv. průtokových entit úzce souvisí také další poněkud abstraktní aspekt, a to ekonomická podstata (substance) transakcí anebo samotných společností, tj. příjemců úroků, licenčních poplatků, dividend a dalších příjmů.

Vedle již zavedených, poměrně specifických instrumentů, jakými je technika zdanění ovládaných zahraničních společností (tzv. CFC pravidla) nebo koncept zneužití práva, avizovala Evropská komise v rámci představení rámce své daňové politiky na nadcházející roky i přípravu návrhu pro stanovení jednotných unijních pravidel znemožňujících zneužívání subjektů typu „prázdných schránek“ (společností bez dostatečné ekonomické podstaty) pro daňové účely. Návrh legislativy by měl být zveřejněn koncem tohoto roku.

4 základní tipy, jak se na prokazování přeshraničních transakcí připravit

  • Je třeba věnovat pozornost informacím, které v rámci různého reportingu daňové správě poskytujete, a vnímat je v souvislostech.
  • Věnujte pozornost dokumentaci a archivaci komunikace, listin a dalších podkladů, a to průběžně. S odstupem času již nemusí být věci tak zřejmé a je poměrně obtížné je zpětně dohledávat. Daňová kontrola bývá zahájena s odstupem několika let, výkladová praxe se navíc může vyvíjet jiným směrem. A také zodpovědné osoby už nemusí být ve společnosti přítomny.
  • Je pravděpodobné, že platby dividend, úroků a licenčních poplatků placené českými společnostmi do zahraničí budou předmětem zkoumání daňové správy (primárně české – ale v některých případech může být podnět i ze zahraničí). Zejména pokud se jedná o velké částky nebo o příjemce ze zemí, které jsou dlouhodobě vnímány jako jurisdikce s nižším zdaněním nebo výhodnými režimy (např. i Kypr, Lucembursko, Nizozemsko aj.).
  • Zdaleka se to netýká jen nadnárodních společností, ale i menších nebo rodinných firem, které mají zahraniční struktury. Doporučujeme proto prověřit nastavení struktur a daňové aspekty vyplácených příjmů tak, aby vaše společnost nebyla vystavena daňovým, finančním ani reputačním rizikům.
Daňová kontrola Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj