Nemovitosti 

Příští stanice… Nejdražší byty jsou u metra Staroměstská a Malostranská, cenu ovlivňuje skladba domů v okolí

Ceny bytů rostly na většině území ČR v posledních třech letech nejrychleji od roku 1990. V posledním roce ale opět nabývá na váze vliv lokálních faktorů a vývoj cen nemovitostí začíná být opět ovlivňován přirozenějšími vlivy, jako jsou lokální pracovní trh nebo například spokojenost s životem v dané lokalitě. Specifickou oblastí je dlouhodobě Praha, u které hraje zvláštní roli zejména nutnost věnovat hodně času dopravě z domova do práce, školy či za zábavou. Rostou ceny u stanic metra rychleji než v jiných částech metropole? A jaké faktory cenu ovlivňují?

Lokality, které jsou v blízkosti metra, jsou páteří pražské hromadné dopravy. Nikoho asi příliš nepřekvapí, že když se nejdražší nemovitosti prodávají v samém centru města, tak i nejvyšší ceny bytů budou v okolí stanic Staroměstská, Malostranská nebo Náměstí Republiky. Vedle samotné lokality ale hraje výrazně větší vliv na cenu skladba bytového fondu v okolí konkrétních stanic metra a to, jestli se tam nově staví.

Co žene ceny nahoru v okolí Vinohrad či Bubenče?

Pomyslný žebříček vede dlouhodobě stanice Staroměstská, kde je aktuální průměr cen více než 178 tisíc korun za jeden m2, druhá je Malostranská s necelými 160 tisíci za metr čtverečný, následuje Národní třída, Náměstí Republiky, Karlovo náměstí a Můstek s rozsahem cen 130 až 135 tisíc korun za metr čtverečný. Samozřejmě tyto lokality jsou v historickém centru Prahy a ceny by zde byly takto vysoké tak jako tak.

Zajímavější je to u dalších lokalit, jako jsou stanice metra v místech lokálních centrech Vinohrad (Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad), Dejvic (Dejvická) nebo Bubenče (Hradčanská), kde jsou ceny v rozpětí 92 až téměř 110 tisíc korun za metr čtverečný. To všechno jsou lokality, kde převládá oblíbená výstavba v cihlových domech z přelomu století, nebo meziválečného období.

Na céčku převládají starší panelová sídliště, ceny jsou tam nižší

U většiny stanic ale platí, že cena se zde odvíjí podle toho, jaká je v nejbližším okolí převažující skladba bytových domů. Tam, kde drtivě převažují starší panelové sídliště, jako například Jižní Město v okolí stanic Háje, Opatov, Chodov, tam jsou logicky díky převaze panelových bytů ceny nejnižší. Ale i ty se pohybují aktuálně v rozpětí 64 až 68 tisíc za metr čtvereční. Naopak na okraji Prahy nebo v bývalých průmyslových částech Prahy, například v okolí stanic Stodůlky, Jinonice, naopak u stanic Českomoravská či Vysočanská, jsou téměř výhradně nové byty a cena se tam pohybuje mezi 75 až 85 tisíci komunami za metr čtvereční.

U většiny ostatních stanic metra pak záleží nejčastěji právě na tom, jaký je aktuální mix zástavby v nejbližším okolí, a na tom, jestli převažují byty starší nebo nové, cihlové či panelové. Pohyb cen je pak v těchto místech, vyjma vnitřního centra města, mnohem pestřejší a méně závislý na obvyklých „realitních rovnicích“, než v místech, kde je již potřeba k metru, ke klíčovému dopravnímu prostředku hlavního města nejen dojít, ale např. dojet autobusem.

Zajímá vás vývoj cen bytů v Praze? Projděte si náš Deloitte Develop index, který pravidelně mapuje ceny nemovitostí v metropoli.

Ceny bytů u metra Deloitte Develop Index Ceny bytů v Praze
Nemovitosti 

Ceny bytů na pražském rezidenčním trhu reagují na snižující se poptávku, nový byt o rozloze 66m2 stojí 7,7 milionů korun

Jarní měsíce byly z hlediska nové nabídky na pražském rezidenčním trhu průměrné. Počet nových bytových projektů však proti předešlému období vzrostl z 13 na 21. V březnu a dubnu 2019 tak bylo na trh do přímého prodeje dáno 1184 nových bytů s průměrnou cenou 98 600 Kč/m2. Zdá se, že trh začal reagovat na snižující se poptávku. 

6. 6. 2019
Nemovitosti 

Ikona stavebnictví – Kotva

Plocha náměstí Republiky v Praze začala vznikat přibližně v 60. letech 19. století, kdy byly odstraněny části středověkých hradeb. V tomto období se zároveň objevují první návrhy nové zástavby, z nichž nejvýznamnější realizovanou budovou je zřejmě Obecní dům z roku 1912. Postupným rozvojem ve 20. století se z náměstí stal významný veřejný prostor. Za socialismu se pak objevila do té doby v centru města nepoužitá, zvláštní forma architektury – hexagonální obchodní dům pojmenovaný po budově v těsné blízkosti Kotva. 

12. 3. 2019