COVID-19
Daně
Přístup OECD k posouzení mezinárodních daňových aspektů v návaznosti na COVID-19 opatření
V návaznosti na opatření, která v mnoha státech zavedly vlády s cílem omezit šíření pandemie COVID-19 (zejména se jedná o omezení pohybu osob a z toho vyplývající výkon práce a podnikatelské činnosti „dálkově“), vydává OECD sérii doporučení, jak k situaci přistupovat. V rámci toho zveřejnila také manuál, jak by měly státy přistupovat k těmto (doposud) bezprecedentním opatřením z pohledu vybrané problematiky mezinárodního zdanění.
I když některé státy již na danou situaci reagovaly vydáním různých pokynů nebo směrnic, případně i uzavřením dvou nebo i vícestranných mezistátních dohod, jedná se ze strany OECD o snahu sjednotit přístup, a manuál by měl být jakýmsi výkladovým vodítkem. V České republice zatím žádná informace nebo pokyny ze strany finanční správy k této problematice vydány nebyly, manuál OECD je tak pro daňové poplatníky v této oblasti zatím jediným vodítkem, jak přistupovat k posouzení některých situací (s odkazem na příslušné články modelové smlouvy a výkladového komentáře).
Konkrétně se jedná o posouzení podmínek vzniku stálé provozovny z titulu stálého místa nebo závislého zástupce v případech, kdy zaměstnanci zahraničního podniku v důsledku aktuální situace zůstávají a pracují na dálku ze státu, kde pobývají (tzv. home-office). Na výkladu stávajících ustanovení dovozuje OECD, že pokud daný režim takto nefunguje běžně, mimořádná opatření kvůli pandemii COVID-19 by neměla vést k výkladu, že dojde k naplnění podmínek (protože není splněn aspekt trvalosti/obvyklosti, jedná se o mimořádná a nahodilá opatření). V případě, že existují – zejména vnitrostátní – limity pro posouzení splnění podmínek (zejména časové, např. při posuzování službové stálé provozovny nebo stavebně-montážního projektu aj.), vyzývá OECD státy, aby jasně stanovily, jak danou situaci prakticky řešit.
OECD v manuálu dále uvádí, jak nahlížet za daných okolností na výklad konceptu místa skutečného vedení, pokud z důvodu mimořádných opatření funguje vedení společnosti z různých států. A v neposlední řadě také manuál zmiňuje (včetně konkrétního přístupu některých zemí), jak zohlednit stávající situaci při určení daňového rezidentství u fyzických osob a práva na zdanění příjmů ze zaměstnání.
I když je manuál OECD cenným vodítkem, je nutné brát v potaz, že česká finanční správa zatím nijak na přístup k výkladu konceptů mezinárodního zdanění nereagovala a nemusí se tak s přístupem a doporučením OECD plně ztotožňovat. Vždy je potřeba zohlednit konkrétní situaci – zejména pokud se jedná o stát, se kterým Česká republika nemá uzavřenou dohodu o zamezení dvojímu zdanění.