Novinky z DPH [květen 2026]
Soudní dvůr Evropské unie vydal zajímavé rozhodnutí v oblasti převodních cen, v němž řešil otázku zdanitelnosti úprav v případě následných změn cen dodaných vozů. Dále řešil opravu základu daně u postoupené neu…
Právní úprava pobytu a zaměstnávání cizinců v České republice není tvořena pouze národní legislativou. Vedle klíčových zákonů, zejména zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, hraje zásadní roli také právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Tyto nadnárodní předpisy mají přitom před českým právem přednost.
V praxi to znamená, že při posuzování konkrétních případů zaměstnávání cizinců je nezbytné vždy zohlednit celou hierarchii právních norem. Opomenutí evropské úpravy může vést k nesprávným závěrům – a to zejména u specifických typů pobytů, které jsou upraveny unijními směrnicemi.
Již téměř dva roky mají občané vybraných států podle § 98 zákona o zaměstnanosti volný přístup na trh práce. Konkrétně se jedná o Austrálii, Japonsko, Kanadu, Korejskou republiku, Nový Zéland, Velkou Británii, Spojené státy americké, Singapur, Izrael a Taiwan. Jak však bylo opakovaně zdůrazňováno, samotný volný přístup nezakládá oprávnění k pobytu na území České republiky. O pobytové oprávnění je nadále nutné žádat standardním způsobem.
Výhody tohoto režimu jsou v českém prostředí nejvíce patrné u zaměstnaneckých karet, a to jak duálních, tak neduálních. Zaměstnavatelům zde v případě, že chtějí zaměstnat cizince, který má nárok na volný přístup na trh práce, odpadá povinnost:
V případě schválení žádosti může držitel zaměstnanecké karty nastoupit do zaměstnání bezprostředně po příjezdu do České republiky na základě víza k převzetí pobytového oprávnění (DV/R). Není tedy nutné čekat na vydání potvrzení o splnění podmínek držitele zaměstnanecké karty, které Ministerstvo vnitra standardně vydává až při osobní registraci na pracovišti OAMP.
Odlišná situace však nastává u pobytových titulů, které jsou harmonizovány evropským právem – konkrétně u modré karty a karty pro vnitropodnikově převedené zaměstnance (ICT).
Modrá karta
Modrá karta je určena pro vysoce kvalifikované pracovníky a přináší řadu výhod, například:
Tato karta však může být vydána pouze na pracovní místo, které bylo řádně nahlášeno úřadu práce a zařazeno do centrální evidence. Pravidla pro její vydání se tedy nemění ani u cizinců s volným přístupem na trh práce.
Zásadní omezení přichází i v otázce nástupu do zaměstnání. Držitel modré karty může začít pracovat až po obdržení potvrzení o splnění podmínek držitele modré karty. V praxi to může – v závislosti na vytíženosti pracoviště OAMP – znamenat po příjezdu do České republiky prodlevu v délce několika týdnů.
ICT karta
Stejná logika se uplatní také u karty pro vnitropodnikově převedené zaměstnance. Ačkoli i zde může mít cizinec formálně volný přístup na trh práce, v praxi jej nelze plně využít.
Ani v případě ICT karty není možné nastoupit do zaměstnání ihned po příjezdu. Zaměstnanec musí vyčkat na vydání potvrzení o splnění podmínek ze strany OAMP, což opět prodlužuje reálný nástup do práce.
Z pohledu zaměstnavatelů je proto důležité rozlišovat, u kterých typů pobytových oprávnění lze volný přístup na trh práce skutečně využít a kde je jeho efekt omezen evropskou legislativou.
Zatímco u zaměstnaneckých karet může tento režim výrazně zjednodušit a urychlit proces nástupu, u modrých karet a ICT karet zůstávají klíčové administrativní kroky zachovány – včetně povinnosti čekat na finální potvrzení ze strany Ministerstva vnitra.
V případě, že řešíte konkrétní situaci nebo potřebujete detailnější posouzení, doporučujeme vycházet z individuálních okolností daného případu a eventuálně využít odborné konzultace.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.