Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala dne 31. října 2022 úpravy s názvem „Dlouhodobé závazky s kovenanty (Úpravy IAS 1)“ s cílem vyjasnit, jak podmínky, které musí účetní jednotky splňovat do dvanácti měsíců po skončení účetního období, ovlivňují klasifikaci závazků. Úpravy jsou účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později.
V roce 2020 vydala rada IASB úpravy IAS 1 s názvem „Klasifikace závazků jako krátkodobé a dlouhodobé“ (přečtěte si náš článek Rada IASB vydala úpravy IAS 1, které objasňují klasifikaci závazků). V úpravách z roku 2020 Rada IASB mimo jiné vyjasnila, že klasifikace závazků jako krátkodobé a dlouhodobé vychází z práv, která existují ke konci účetního období.
Úpravy z roku 2020 upřesnily, jak účetní jednotka vyhodnocuje, zda má právo odložit vypořádání závazku v případech, kdy toto právo podléhá dodržování specifických podmínek (v úpravách se označují jako „kovenanty“) v období dvanácti měsíců po skončení účetního období. Jelikož vyvstaly obavy z důsledků používání úprav z roku 2020 na takové kovenanty, Rada IASB se rozhodla na tyto obavy reagovat a vydat další úpravy IAS 1.
Úpravy IAS 1 „Dlouhodobé závazky s kovenanty“ (úpravy z roku 2022) upřesňují, že pouze kovenanty, které je účetní jednotka povinna dodržovat v účetním období nebo před jeho koncem, ovlivňují její právo odložit vypořádání závazku o alespoň dvanáct měsíců po rozvahovém dni (a proto se musí vzít v potaz při určování, jestli je daný závazek krátkodobý, nebo dlouhodobý). Tyto kovenanty ovlivňují, zda právo ke konci účetního období existuje i v případě, kdy se dodržování kovenantu vyhodnocuje až po rozvahovém dni (např. dodržování kovenantu vycházejícího z finanční situace účetní jednotky k rozvahovému dni se vyhodnocuje až po rozvahovém dni).
Rada IASB dále upřesnila, že právo odložit vypořádání není dotčeno, pokud účetní jednotka musí kovenant dodržovat až po skončení účetního období. Pokud je však právo účetní jednotky odložit vypořádání závazku podmíněno dodržováním kovenantu do dvanácti měsíců po skončení účetního období, účetní jednotka musí zveřejnit informace, které umožní uživatelům účetní závěrky posoudit riziko, že závazky budou splatné dvanáct měsíců po skončení účetního období. To by zahrnovalo informace o daných kovenantech (včetně povahy kovenantů a kdy je účetní jednotka povinna je dodržovat), účetní hodnotu souvisejících závazků a případné skutečnosti a okolnosti, které by naznačovaly, že by se účetní jednotka mohla při dodržování kovenantů potýkat s obtížemi.
Úpravy z roku 2022 se používají retrospektivně v souladu s IAS 8 pro roční účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později. Dřívější použití úprav z roku 2022 je povoleno. Pokud účetní jednotka použije úpravy z roku 2022 pro dřívější období, pak je povinna aplikovat dřívější použití i na úpravy z roku 2020.
Současně rada IASB sjednotila datum účinnosti úprav z roku 2020 na 1. leden 2024 (původně byly platné od 1. ledna 2023). Účetní jednotka, která použije úpravy z roku 2020 po vydání úprav z roku 2022, musí pro dané období rovněž použít úpravy z roku 2022.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
