Poradenství 

Risk Advisory: Avizované změny ve finančním sektoru v kontextu udržitelnosti

Propojení financí a udržitelného rozvoje se v posledních měsících stalo jedním z hlavních témat regulátorů EU i evropských národních vlád. Zatímco v minulých letech ale bylo předmětem vyjednávání především financování politické agendy související s Cíli udržitelného rozvoje (tzv. Sustainable Development Goals), do popředí v oblasti finanční regulatoriky se nyní dostává téma udržitelnosti investic a finančních systémů obecně.

Německý Federální finanční dozorový úřad (BaFin) vydal 24. září jako jeden z prvních konzultační dokument k udržitelnému financování, kterým potvrdil svůj záměr soustředit se na udržitelnost v rámci finančního dozoru nad německými bankami. Dokument, který se přímo dotýká nejen německých bank, ale i jejich dceřiných společností v zahraničí, dával relevantním entitám prostor k vyjádření do 3. listopadu 2019.

Testy prověří připravenost bank

Samotný konzultační dokument není právně závazný, je pouze specifikací již existujících nařízení německé národní a evropské legislativy. Jeho význam spočívá ale právě v informování německých bank o prioritách národního regulátora v rámci celoevropského evaluačního procesu bankovního sektoru, tzv. SREP (Supervisory Review and Evaluation Process – SREP).

Konkrétní požadavky v oblasti udržitelnosti pak mohou být rozděleny do 4 okruhů:

  1. zohlednění udržitelnosti v business strategii;
  2. eliminace “risk culture”;
  3. nastavení interních procesů pro řízení akutních rizik;
  4. nastavení preventivních procesů k identifikování, zhodnocení, řízení a monitorování rizik vyplývajících z klimatické změny.

Součástí evaluačního procesu budou i tzv. „stres testy“. Ty budou obsahovat analýzy scénářů simulující připravenost bank na omezení přístupu k fosilním palivům a související náhlé navýšení ceny ropy. Hlavní otázkou, kterou musí být banky připraveny zodpovědět, je: Došlo by k ohrožení klíčových aspektů vašeho podnikání, např. kapitálového poměru, pokud by se realizovala rizika spojená s klimatickou změnou?

Je důraz na rizika spojená s udržitelností přehnaný?

Při současné spotřebě zbývají světové zásoby ropy pouze do roku 2069 a zásoby zemního plynu pouze do roku 2068. Od roku 1980 došlo asi k pětinásobnému navýšení pojistných výdajů v souvislosti s extrémními výkyvy počasí a současně došlo i k zdvojnásobení souvisejících škod, které zůstaly nepojištěné. Podle výzkumu, na kterém se jako jeden z partnerů podílela i prestižní London School of Economics, probíhá v současnosti asi 305 soudních řízení proti bankám, pojišťovnám, investičním fondům a dalším institucím, které byly obviněny z nedostatečného zohlednění klimatické změny v managementu rizik nebo z toho, že rizika spojená s klimatickou změnou nekomunikovaly investorům a klientům transparentně.

Podle reportu „World Economic Landscape 2018“ Světového ekonomického fóra představují extrémní výkyvy počasí v souvislosti s klimatickou změnou nejzávažnější rizika s potencionálně největším dopadem, jako jsou například přírodní katastrofy, nedostatek pitné vody a jídla, extrémní povětrnostní události či kyberútoky. Současně to, že k nim dojde, je nejvíce pravděpodobné v porovnání s ostatními typy globálních rizik.

Jednotná taxonomie EU pro udržitelné hospodářské činnosti

Vyjádření německého regulátora BaFin tak reflektuje celoevropskou a do velké míry i globální změnu v postoji k tématu udržitelnosti financí. V červnu tohoto roku zaslalo 477 světových investorů vlastnících dohromady asi polovinu světově investovaného kapitálu výzvu národním vládám, ve které požadují urgentní zásahy k omezení dopadů klimatické změny. K těm patří především výrazné navýšení transparentnosti v oblasti rizik spojených s udržitelností u velkých bank a institucí soukromého sektoru. V rámci Akčního plánu pro udržitelné financování schválili toto září velvyslanci při EU návrh Rady na vytvoření jednotné taxonomie EU pro udržitelné hospodářské činnosti. Cílem nově sjednocené taxonomie je mimo jiné omezit greenwashing velkých firem předstírajících ohleduplnost k ekologii z marketingových důvodů. Tato změna bezprostředně ovlivní minimálně 6000 největších aktérů soukromého sektoru v EU včetně bank.

BaFin ve svém konzultačním dokumentu zmiňuje nutnost vnímat rizika spojená s udržitelností nejen jako rizika spojená s klimatickou změnou, ale i jako rizika spojená se společenským vývojem a dobrou správou věcí veřejných, tzv. ESG (Environmental, Social and Corporate governance). Například nedostatek transparentnosti tak zůstává v centru zájmu.

Na základě analýzy rizik spojených s udržitelností BaFin identifikuje 3 základní druhy rizik:

  1. Rizika související s fyzickými změnami: Záplavy, sucha a další extrémní výkyvy počasí ovlivňují stabilitu investic.
  2. Rizika související s přechodem na cirkulární ekonomiku: Evropská nařízení v rámci implementace Akčního plánu k cirkulární ekonomice budou během příštích pěti let stimulovat změny v národních legislativách, a to např. v souvislosti s omezením plastů nebo rozšířenou povinností výrobce. Tyto změny budou vyžadovat u mnoha firem nové nastavení business modelu a vztahu se zákazníky, což může dočasně snížit výnosy.
  3. Nepřímá rizika: Reputační rizika odvozená od předchozích dvou možností.

Svůj úmysl zaměřit se na udržitelnost v rámci evaluačního procesu BaFin oznámil už několik měsíců dopředu na konferenci k udržitelným financím a průběžné vyjasňování očekávání mezi národním regulátorem a bankovními institucemi doprovázela v Německu kontroverzní debata. BaFin hrál ale společně s mezinárodní sítí nevládních organizací Fair Finance Guide v Německu klíčovou roli v šíření informací o finančních rizicích spojených s klimatickou změnou a vzdělání stakeholderů ve finančním sektoru hrálo v celkové agendě vládní regulatorní agentury významnou roli. V Německu Fair Finance Guide nejlépe hodnotí menší banky, jako např. GLS Bank, Ethik Bank, Tridos Bank and KD Bank. Horší hodnocení měla naopak Deutsche Bank nebo druhá největší DZ Bank.

Stav zeleného financování v Česku?

V Evropě se téma udržitelných financí objevilo poprvé už před více než deseti lety, kdy první pojišťovny začaly upozorňovat na zvýšenou frekvenci a intenzitu pojistných událostí v souvislosti se změnou klimatu. Tato agenda je teď v EU ale daleko více v popředí, a to zejména díky Akčnímu plánu k udržitelnému financování a zapojení do tematicky orientovaných mezinárodních síti centrálních bank a vysokých vládních představitelů.

V ČR jsou reakce na tzv. zelené financování zatím zdrženlivé. Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl se například vyjádřil o udržitelných financích jako o další regulaci EU, která nutí banky plnit politické cíle. Proces zohledňování rizik plynoucích z “neudržitelných” investic by měl přesto probíhat. Tento proces by měl být ale rizikově a ne politicky orientovaný, a zapojení ČNB zde vyplývá z konkrétního mandátu v oblasti péče o cenovou a finanční stabilitu. V současnosti je nejvíce progresivní v této oblasti v ČR francouzská BNP Paribas a velmi aktivní je i holandská ING. Do budoucna se téma udržitelného financování bude prioritně týkat bank s mateřskou organizací v Německu, jako např. Wüstenrot, Commerzbank AG nebo Deutsche Bank.

Deloitte a podpora v oblasti udržitelných financí
Přehled našich služeb

  • Kompletní příprava bank na SREP (Supervisory Review and Evaluation Process), včetně stres testů.
  • Nefinanční reportování v oblasti ESG (Environment, Social and Corporate governance.Analýza a nastavení preventivních procesů k identifikování, zhodnocení, řízení a monitorování rizik vyplývajících z extrémních výkyvů počasí u pojišťoven, bank a investičních fondů.
  • Kompletní zpracování dokumentace k řízení rizik vyplývajících z klimatické změny a komunikace s lokálními i evropskými autoritami.
Udržitelné financování

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right