COVID-19  Deloitte živě 

Společnost teď ztratila falešný pocit bezpečí, pandemie ale přinesla i pozitiva

Po roce fungování ve zvláštním režimu a zkušenostem za zahraničí víme, co na pandemii funguje, která opatření dávají smysl a co se naopak míjí účinkem. Otázka většího rozvolňování je na pořadu dne, s ní ale i diskuze, jak postupně uvolňovat omezení a navrátit se k běžnému životu tak, abychom nezopakovali scénáře, které už známe. Jak může každý z nás přispět k úspěšnému zvládnutí pandemie a v čem se můžeme poučit pro příští krize?

Rizikem je import dalších mutací, shodují se vědci

„Poslední čísla nevypadají špatně, všechno nasvědčuje tomu, že pandemie pomalu slábne a tím pádem pomalu přichází chvíle na přemýšlení o tom, co musíme udělat, abychom rozvolňování neurychlili a vraceli se do normálního života způsobem, který nevyvolá další rizika,“ řekl profesor Jan Konvalinka na úvod další online diskuze Nadačního fondu Neuron na podporu vědy, který Deloitte streamoval.

Podle výzkumníka Jana Kulveita, který se na Oxfordské univerzitě zabývá globálními riziky včetně modelování vývoje pandemie a současně je členem Mezioborové skupiny pro epidemickou situaci MeSES, to s největší pravděpodobností nepokazíme natolik, aby přišla další velká vlna pandemie. Riziko ale spočívá v tom, že můžeme začít rozvolňovat na úkor něčeho důležitějšího to, co by ještě mohlo počkat.

„V tomto ohledu například nedává smysl, aby se rozjely soukromé večírky a prioritizovaly se před školami. Pokud by reprodukční číslo důsledkem pořádání soukromých akcí vzrostlo k reprodukčnímu číslu R=1, pak by bylo obtížné vrátit studenty na střední a vysoké školy. Riziko je v tom, že pak bychom si některé z těch důležitých věcí mohli zpozdit.“ A připomíná, že druhým rizikem je rozšíření mutací nebo dovoz zcela nových. „Kdybychom si mutace naimportovali v okamžiku, kdy bychom měli 20–30 % populace vakcionované a začaly by se šířit mutace, nebylo by to ideální,“ varuje Jan Kulveit. [Redakční poznámka: Ke dni 13. 4. 2021, kdy stream proběhnul, bylo R kolem 0,8]

Covid-19 není nejhorší patogen, který nás mohl potkat

Ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vidí přínos pandemie například v tom, že společnost ztratila falešný pocit bezpečí. „Změnili jsme návyky, začali jsme se chovat jiným způsobem. Víme, že už nám nemůže být lhostejné to, co se odehrává daleko od nás, protože svět je globalizovaný a pak nás to zasáhne také. Máme obrovské lidské ztráty, které jsou v našich novodobých dějinách naprosto šílené. Pandemii ale beru jako zdvižený prst naší civilizaci, kdy jsme byli upozorněni na věci, které se dějí, abychom si na ně dávali pozor.“

Rozklad dodavatelských řetězců během lockdownů potvrdil obrovskou závislost na jiných zemí a dostal do popředí potřebu větší soběstačnosti včetně lokální produkce. „Věřím, že ekonomický model, ke kterému směřujeme, tohle bude zohledňovat a že se posuneme k produkci s vyšší přidanou hodnotou a nebudeme již tou levnou ekonomikou. Máme k tomu předpoklady. Svět se ale do stavu před pandemií nevrátí, a jako ekonomové to vlastně ani nechceme,“ podotýká Danuše Nerudová a vzápětí vysvětluje, jak to myslí. „Nechceme směřovat k tomu, co tady bylo v lednu 2020, ale k něčemu, co povede k tomu, že se z krize poučíme. Nenazývala bych to tudíž jako nový normál. Možná to všechno povede ke změně paradigmatu.“

Jan Kulveit z hlediska dalšího vývoje upozorňuje na to, že pandemie covidu-19 je sice nepříjemná, ale rozhodně to není nejhorší patogen, který nás mohl potkat. „Dnes se ohromná pozornost věnuje covidu, ale pokud by se, byť jen malá část pozornosti zaměřila na prevenci jiných rizik, ať už příští pandemii nebo exotičtějším rizikům, pak by nám zkušenosti z covidové pandemie mohly pomoct. Ukazuje se to u zemí, kde se již dříve vyskytnul SARS-CoV-1, a které byly mnohem lépe připraveny, epidemie u nich ani neproběhla. Pokud bychom se z covidu dokázali poučit, pak je možné, že třeba další a daleko horší pandemie ani neproběhne, protože ji dokážeme udusit mnohem dříve, než se stane globální pandemií.“

Návrat k normálu? Karty drží v ruce každý z nás

Profesor Jan Konvalinka považuje za mimořádný technologický průlom vývoj vakcín: „Nejenže nás vakcíny pravděpodobně z tohoto průšvihu dostanou, ale budou mít i dlouhodobý obrovský dopad. Velmi podobná technologie byla původně použita jako nástroj v boji proti nádorům. Pokud se to podaří dotáhnout, pak minimálně ve vývoji vakcín proti běžným infekčním chorobám to znamená revoluci. A možná, že to bude revoluce i v tom, jak se zachází s jinými závažnými chorobami, což by samo o sobě mohlo být velké plus,“ připomíná biochemik Jan Konvalinka.

Jak budeme vědět, že skončila pandemie covidu-19? „Poznáme to ve chvíli, kdy budeme moct jít do divadla nebo na koncert, sportovní akci,“ říká Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a současně vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemickou situaci MeSES, a dodává, že jediným problém ale bude, že budeme potřebovat QR kód, kterým prokážeme, že jsme očkování, nebo ukážeme test, že jsme negativní.

Principem demokracie je dodržování pravidel

Jenže abychom se do takového stavu dostali, nesmíme zopakovat chyby, které nás uvrhly do začarovaného kruhu lockdownů a rozvolňování. „Každý člověk by měl přispět tak, že bude individuálně dodržovat opatření. Je to jako puzzle – ty drží pohromadě také jen když jsou spojeny všechny dílky. Možná, že kdybychom byli trošku pokornější, pandemickou situaci bychom zvládli lépe,“ myslí si profesorka Danuše Nerudová.

S tím souhlasí i lékař Petr Smejkal, když poukazuje na to, že jsme pořád tak trochu společností východního typu, která ráda přenáší zodpovědnost na druhé a neuvědomujeme si souvislosti. „Ono je totiž pohodlné říkat ´oni nám to vždycky zavřeli´, vždycky někdo jiný než já, ale že jsem včera byl na večírku a neměl jsem tam respirátor, to už si řada lidí neuvědomí. Musíme se naučit, že s některými pravidly možná nesouhlasíme, ale než je změníme, musíme je dodržovat, to je princip demokracie.“

Účastníci panelové diskuze Neuron Online Clubu se shodli na tom, že očkováním a cíleným proměřováním se snad už brzy dostaneme do stavu, který označíme za normálnější fungování. Je za tím ale velké uvědomění si toho, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného. A že pokud každý z nás nebude dodržovat základní opatření, nedostanou se všechny děti ani starší studenti do škol. A přesně to jsou ty ztráty, které nás jako společnost v budoucnu doženou… tak na to nezapomínejme.

Upozornění: Článek vzniknul na základě live streamu Neuron Online Clubu, který se vysílal 13. dubna 2021 ze studia Deloitte. Pracuje s informacemi známými k tomuto datu.

Deloitte živě 

Díky IT auditu mám možnost poznat IT prostředí u širokého spektra firem, říká Dominik Juránek z IT auditu Deloitte

Dominik začínal v IT auditu Deloitte před dvěma lety jako stážista. Dnes je z něho seniorní analytik a vede své vlastní zakázky pro klienty z Česka i ze zahraničí. „Člověk nemusí být programátor, aby mohl nastoupit do IT auditu. Důležitější je zajímat se o IT bezpečnost, mít přehled o IT prostředí a pak především chuť učit se a získávat nové zkušenosti,“ říká Dominik, který si na práci IT auditora nejvíce cení různorodosti a možnosti neustále se vzdělávat. Co všechno se v IT auditu naučil? Jak se mu dařilo skloubit školu s prací? A co ho při nástupu do Deloitte nejvíce překvapilo? 

20. 10. 2021
Deloitte živě 

CzechSetGo!: Vzdělávat a rozvíjet své zaměstnance je pro firmy efektivnější než nabírat nové

Firmy by měly podpořit lidi v dalším vzdělávání a rozvoji. Management by pak neměl vnímat vzdělávání jako benefit pro zaměstnance, ale jako přínos pro firmu. Shodli se na tom účastníci panelové diskuse v rámci konference CzechSetGo!, jejímž tématem byla role business komunity v podpoře vzdělávání a změn ve společnosti. Jak mohou firmy přispět k lepšímu vzdělávacímu systému, který bude produkovat lidi s potřebnými dovednostmi? A jak správně uchopit rozvoj zaměstnanců ve firmách? Nejen o tom debatovali lídři předních českých firem. 

8. 10. 2021
Deloitte živě 

Retail Summit 2021: Jaké zákaznické trendy ovlivňují využití nových technologií v maloobchodu?

Blockchain nebo virtuální realita jako běžná součást retailu? Na každodenní bázi zatím ještě ne, tyto a další moderní technologie jsou však v oblasti maloobchodu využívány stále více. V praxi se tak například online obchody snaží lépe pracovat s daty svých klientů, což přináší nejen více uskutečněných nákupů, ale také lepší zákaznickou zkušenost. Jaké jsou aktuální zákaznické trendy? Jaký potenciál mají nové technologie? A jak je lze v retailu efektivně uplatnit? To bylo tématem naší panelové diskuzi v rámci Retail Summitu 2021. 

7. 10. 2021