Závěr roku přinesl pokles cen ropy a následně také zlevnění pohonných hmot. Jejich ceny v prosinci klesly o 10,5 procenta. Částečně tomu pomohlo také posílení kurzu koruny. Naopak pokračovalo postupné promítání vysokých cen energií do spotřebitelských cen s tím, jak části domácností končilo období fixace s nízkými cenami. Zároveň pokračoval rychlý růst cen některých potravin. Cena trvanlivého mléka stoupla o 8,0 procent, vejce zdražila o 5,9 procenta. V neposlední řadě se připomněly také sezónní vlivy, konkrétně v podobě zvýšení cen rekreace.

Inflace je v současnosti hlavní problém české ekonomiky. Kvůli ní výrazně klesají reálné mzdy a hodnota úspor, a tedy i životní úroveň. Řada domácností kvůli tomu musí omezovat své výdaje. Zavedení úsporného tarifu na energie vládou částečně snížilo inflaci. Bez něj by inflace v prosinci dosáhla 19,3 procenta.

Na začátku letošního roku inflace nejspíše kvůli plošnému přeceňování ještě zrychlila. V průběhu roku by měla postupně klesat a opět dosáhnout jednociferných hodnot. Stále však bude vzdálena dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky. Čím déle budeme žít s vysokou inflací, tím více roste riziko růstu inflačních očekávání, setrvačnosti inflaci a pokračování negativních ekonomických dopadů na životní úroveň. Proto by měla měnová politika usilovat o co nejrychlejší návrat k nízké inflaci. K dispozici má hlavní nástroj – úrokové sazby.