Daně 

Tech firmy, dáváte si pozor na daně?

Rychle rostete, řešíte produkt či službu a byznys. Kapacity na daně, účetnictví, právní požadavky a tisíce dalších věcí, které jsou nutné pro plynulý chod každé firmy, už ale nemáte. Jenže daňové ani jiné povinnosti nepočkají.

Základní rada? Vše je potřeba řešit už od začátku. Sice je to zpravidla období, kdy jsou firmy ve ztrátě, což je pochopitelné, protože nějaký čas trvá, než si najdou klienty. Ale už podnikají, mají náklady a výdaje a ty se vykazovat musí,“ připomíná Kateřina Novotná, specialistka na zdanění technologických firem v Deloitte. „Firmy se navíc mohou připravit i o některé výhody, protože pokud například daňový odpočet neuplatní v daném roce, přichází o něj. Takže i pokud jsou ve ztrátě, měly by mít přehled o tom, co je čeká v budoucnu.“ Pozor na kontroly, jsou sofistikovanější! Poplatníci si často neuvědomují, kolik informací finančnímu úřadu dávají, a jaké sankce jim hrozí, pokud svým povinnostem nedostojí. Kontroly jsou poslední dobou důkladnější, úřad při nich využívá pokročilé nástroje, propojuje a zasazuje do kontextu již dříve obdržené informace. Do karet mu navíc hrají stále nové reportovací povinnosti. Sečteno podtrženo to znamená, že tahle bitva má jasného vítěze.

Podívejte se, jak je to snadné, aneb tři příklady za všechny:

  • Příloha k daňovému přiznání o převodních cenách rozkryje všechny transakce po jednotlivých entitách ve skupině.
  • Finanční výkazy jako součást daňových přiznání zase poslouží při křížových kontrolách.
  • Fyzické osoby musí nově hlásit i své osvobozené příjmy, které se dříve do přiznání nedávaly, protože se nedanily.

Digitální daň v Česku: rekordní sazba ve výši 7 procent

“IT firmy doposud využívaly koncept tzv. stálé provozovny. Firma tak mohla své webové a digitální služby „vyvážet“ do celého světa, aniž by ale v dané zemi odváděla daně. Takhle to dělaly například Amazon, Uber, Google či Airbnb. Koncept digitální stálé provozovny je ale dost komplikovaným řešením, proto byla vymyšlena nová daň: digitální daň. Je to zcela nový koncept, jak zdanit technologické giganty, který s sebou ale přináší spoustu problémů. Tím prvním je, že na úrovni OECD ani EU nenastala shoda ohledně jejího zavedení. Tím druhým, že je těžké určit, zda jde o přímou daň (daň z příjmu), či nepřímou daň (DPH, cla). Třetím problémem je pak fakt, že došlo k odklonu od prvotního návrhu, který plánoval zdanit pouze společnosti, jež v ČR podnikají, nemají tady žádné entity ani tady neodvádí daně. Digitální dani by totiž mohly podléhat i české společnosti, přestože jsou v ČR registrované a platí sociální a zdravotní pojištění i daně. Pro některé z nich by nová daň mohla být až likvidační. Česko se totiž rozhodlo jít cestou rekordní sazby a od 1. července 2020 pravděpodobně zavede digitální daň se sazbou 7 % z obratu. Současný návrh hovoří o zdanění příjmů z internetových služeb (zejména příjmy z internetové reklamy či příjmy z prodeje dat shromážděných o uživatelích digitálních rozhraní), jež jsou na území České republiky poskytovány společnostmi s celosvětovým obratem vyšším než 750 mil. eur a současně úhrn částí úplat za poskytnuté zdanitelné služby na území ČR přesahuje 50 mil Kč. Nově zdaněnými službami budou umístění cílené reklamy na internetu, digitální zprostředkovatelské služby a prodej dat o uživatelích. Z daňového hlediska jde o absolutně nekoncepční věc. Naráží to na desítky praktických nejasností. To, že by tato daň měla padnout také na rezidenty, to je něco absolutně nevídaného. Moc si navíc nedovedeme představit, jak se daň v praxi bude vybírat. S novou daňovou povinností bude spojena i obrovská administrativa.” — Kateřina Novotná, Senior Tax Manager v Deloitte

Technologické firmy a daně Finanční kontroly Digitální daň