Technologie  Právo 

TechLaw zpravodaj: IP/IT právo a nové technologie [květen 2019]

Městský soud v Praze vyhotovil písemné znění rozhodnutí ve sporu mezi kolektivním správcem DILIA a úložištěm Uloz.to. Na úrovni EU byly zveřejněny texty týkající se etických pravidel AI, fungování domény .eu a možnosti využití veřejných údajů a informací veřejného sektoru. Světová organizace duševního vlastnictví v uplynulém měsíci spustila nový rešeršní nástroj pro vyhledávání ochranných známek využívající umělou inteligenci. Projděte si další dubnové novinky z našeho TechLaw zpravodaje.

Městský soud v Praze zveřejnil písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci DILIA vs. Uloz.to

Jedna z procesních stran zveřejnila písemné vyhotovení rozsudku ve sporu mezi kolektivním správcem DILIA a provozovatelem známe služby Uloz.to, jež se týkal zpřístupňování autorskoprávně chráněných filmů. Soud ve svém rozhodnutí dovodil, že i přestože je podnikání provozovatele úložiště legitimní a jako takový nenese odpovědnost za jednání svých uživatelů, měl by mít právní i morální povinnost preventivně působit proti vzniku škody v rámci jeho služby. S tímto odůvodněním mu byla udělena povinnost zamezit přístup k šesti žalobcem označený filmům. Rozhodnutí je prozatím nepravomocné a žalovaný – Uloz.to se proti rozhodnutí  odvolal. O rozhodnutí jsme informovali v našem březnovém TechLaw newsletteru.

Projděte si text rozhodnutí v pdf.

Organizace „High level expert group on ai“  zveřejnila etická pravidla pro tvorbu důvěryhodné umělé inteligence

Organizace se skládá z 52 členů, kteří představují zástupce akademické sféry a odborné veřejnosti zabývající se umělou inteligencí. Tito členové byli vybráni a jmenováni Evropskou komisí. Tato organizace zveřejnila pokyny ohledně problematiky důvěryhodnosti umělé inteligence. Cílem pokynů je podpořit důvěru v umělou inteligenci stanovením zásad a seznamu požadavků, resp. hodnotících kritérií, které je nutno vzít v úvahu při vývoji, zavádění i používání umělé inteligence. K tomu, aby bylo možné umělou inteligenci označit za důvěryhodnou, je podle skupiny nezbytné splnit 3 podmínky: zákonnost, zachování etických hodnot a robustnost umělé inteligence. Pokyny se nezabývají konkrétní zákonností použití umělé inteligence.

Etická pravidla shrnuje tento dokument, k problematice se vyjádřila i Evropská komise.

WIPO spustilo novou vyhledávací technologii ochranných známek využívající umělou inteligenci

Světova organizace duševního vlastnictví WIPO v tiskové zprávě informuje o tom, že ve volně dostupné globální databázi ochranných známek WIPO lze nově vyhledávat na základě obrazového zobrazení za pomoci umělé inteligence. Tato technologie tak umožňuje rychleji a jednodušeji stanovit, zda existují překážky zápisu ochranné známky. Technologie je plně integrována do vyhledávacích databází.

Text dokumentu naleznete na stránkách organizace WIPO.

Nařízení o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu

Dne 29. března 2019 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 ze dne 19. března 2019 o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a zrušení nařízení Komise (ES) č. 874/2004.

Nařízení aktualizující a konsolidující současná pravidla pro doménové jméno nejvyšší úrovně („TLD“, tj. top-level domain) .eu bude účinné od 13. října 2022 s výjimkou jeho článku 20 nově umožňujícího registraci doménových jmen s koncovkou .eu občanům EU sídlícím ve třetích zemích, který se použije již od 19. října 2019. Dokument vedle obecných zásad registrace a odebírání doménových jmen .eu redefinuje také povinnosti při vedení určeného registru Evropskou komisí. Komise na základě nařízení rovněž zřídí Mnohostrannou poradní skupinu pro TLD .eu. Nařízením není dotčena úprava národních TLD platná v členských státech.

Přečtěte si kompletní text a související tiskovou zprávu registrátora EURid.

Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru

Evropský parlament dne 4. dubna 2019 schválil směrnici o veřejně přístupných údajích a informacích veřejného sektoru, která má výrazně zlepšit dostupnost a inovativní využívání veřejně přístupných údajů a údajů, jejichž sběr je financován z veřejných zdrojů. Směrnice má přispět k rozvoji technologií založených na velkých objemech dat, jako je umělá inteligence. Text musí ještě formálně schválit Rada EU. Členské státy poté budou muset do dvou let revidovanou směrnici o tzv. otevřených datech implementovat.

V navazujícím prováděcím aktu budou identifikovány datové sady s vysokou sociálně-ekonomickou hodnotou, jež budou v celé EU veřejně a zdarma k dispozici prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API, Application Programming Interface).

Projděte si celé znění návrhu směrnice i související prohlášení Evropské komise.

Nenechte si ujít ani další novinky z oblastí IP/IT práva, ochrany osobních údajů, e-commerce a dalších technologií, sledujte všechny novinky pod tagem TechLaw zpravodaj.

IP/IT právo TechLaw zpravodaj
Technologie  Právo 

Priorita pro EBA: bezproblémový přístup třetích stran k vyhrazenému rozhraní bank

V červnu 2020 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nové stanovisko k výkladu vybraných ustanovení nařízení opravujícího regulační technické normy (RTS) pro silné ověření klienta (SCA). V předmětném stanovisku se EBA konkrétně věnovala problematice nastavení vyhrazených rozhraní pro třetí strany, konkrétně pro poskytovatele služeb informování o účtu (AISP) a poskytovatele služeb nepřímého dání platebního příkazu (PISP), ze strany poskytovatele platební služby vedoucího účet klienta (ASPSP). Jím poskytované rozhraní nesmí být nastaveno tak, aby třetím stranám vytvářelo překážky v jeho využití. 

25. 6. 2020
Právo  Deloitte živě 

Jaké změny přináší novela zákoníku práce? Nová pravidla pro čerpání dovolené, sdílené pracovní místo i jednodušší využití datové schránky

Novela zákoníku práce byla v první polovině června schválena Senátem a většina nových pravidel se začne promítat v praxi již od 30. července 2020. Vedle poměrně dlouho proklamovaných změn týkajících se například vysílání pracovníků do zahraničí či systému čerpání dovolené se dílčí novinky dotknou také institutu sdíleného pracovního místa, některých případů náhrady nemajetkové újmy či pravidel při doručování zaměstnanci a zaměstnavateli. Jaké konkrétní legislativní změny podnikatele a jejich zaměstnance čekají a jaký budou mít dopad v praxi? 

24. 6. 2020