Kompenzace vysokých cen energií a plynu („dočasný krizový rámec“)

V rámci Dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (The Temporary Crisis Framework), schváleného Evropskou komisí, vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dne 19. 10. 2022 Výzvu 1 z Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen (dále jen „Výzva 1“). Výzva 1 je určena podnikajícím subjektům, na které se nevztahuje zastropování cen energií dle nařízení vlády č. 298/2022 v platném znění. Podpora je poskytována ve formě dotace na způsobilé náklady, což jsou náklady na nákup elektřiny a zemního plynu, které vznikly v souvislosti se zvýšením jejich cen.

Příjem žádostí v rámci Výzvy 1 byl zahájen dne 15. listopadu a ukončen dne 8. února 2023, což přináší pro některé žadatele nutnost zamyslet se nad zachycením souvisejících transakcí v účetnictví, resp. v účetní závěrce společnosti.

Základní vodítko poskytuje kromě účetních předpisů (např. Vyhláška č. 500/2002 Sb., § 47, odst. 6)  i interpretace Národní účetní rady I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, která mluví o tzv. nezpochybnitelném nároku na dotaci. Tomuto konkrétnímu programu podpory se věnovala i Komora auditorů České republiky (KAČR), která v sekci Dotazy z praxe k metodice účetnictví vydala stanovisko k vykazování nároku na dotaci v situaci, kdy byla žádost podána v roce 2022, ale rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno až v následujícím období.

Kompenzace dle Výzvy 1 se vztahuje k nákladům vynaloženým ve způsobilém období od 1. února 2022 do 31. října 2022. Akruální princip, resp. zásada věcné a časové souměřitelnosti nákladů a výnosů, mluví ve prospěch vykázání výnosů z této dotace ve stejném účetním období, tedy v roce 2022. Akruální princip lze však uplatnit pouze tehdy, pokud je poskytnutí dotace k rozvahovému dni nepochybné (brzda opatrnosti).

V článku 8 odst. 12 Výzvy 1 se přímo uvádí, že na poskytnutí dotace neexistuje právní nárok, což nabízí závěr, že okamžikem pro nezpochybnitelný nárok na dotaci je až vydání rozhodnutí o jejím poskytnutí. Nicméně Komora auditorů připomněla nutnost vyhodnotit i další aspekty Výzvy 1, např. skutečnost, že Výzva 1 nepočítá s uzavřením příjmu žádostí z důvodu vyčerpání alokace, že nedochází k výběru žadatelů a MPO poskytuje plnou podporu všem nebo že podpora není podmíněna splněním dodatečných podmínek po podání žádosti. Z tohoto důvodu KAČR vyjadřuje názor, že nepochybný nárok v individuálních výjimečných případech může nastat dříve než nárok nezpochybnitelný, daný okamžikem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Pokud účetní jednotka vyhodnotí, že nejsou žádné další okolnosti týkající se žádosti, které by mohly nárok zpochybnit, jako je např. vrácení žádosti k přepracování, lze v účetní závěrce roku 2022 zobrazit dotaci jako pohledávku (dohadnou položku aktivní) a ostatní provozní výnos.  Je jistě také vhodné podpořit tento přístup skutečnostmi, které nastanou v dalším účetním období (zejména přiznání nároku MPO a přijaté peněžní plnění po rozvahovém dni).

Pokud se účetní jednotka rozhodne postupovat v souladu s výše uvedeným stanoviskem KAČR, je nutné důvody a argumenty uvést v Příloze k účetní závěrce spolu s uvedením následných událostí, které tento postup podpoří. Rovněž je potřebné zvážit možné daňové dopady, např. pokud se naopak účetní jednotka rozhodne zachovat opatrnostní princip a počkat až do rozhodnutí o přidělení dotace.

Upozorňujeme ještě, že tento postup nelze automaticky aplikovat podobně na různé dotační tituly, stanovisko KAČR se týká pouze Výzvy 1.

Cenové stropy

V reakci na zmírnění negativních dopadů vysokých cen energií vláda ČR vydala několik nařízení:

• nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka;
• nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny;
• nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny.

Tato nařízení zjednodušeně řečeno zavedla zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední podniky a poskytovatele veřejných služeb a následně i pro velké podniky a zároveň stanovila podmínky pro kompenzace ztráty, která tímto opatřením vzniká výrobcům a obchodníkům s elektřinou a plynem.

Aplikace cenových stropů se tedy dotýká jak dodavatelů, tak odběratelů energií. Níže uvádíme stručný popis souvisejících účetních transakcí, jejichž účetní zobrazení není nikde komplexně řešeno, ale je z našeho pohledu akceptovatelné:

Cenový strop z pohledu odběratele

• Zavedení cenových stropů pro odběratele neznamená žádnou změnu v dosud aplikované účetní metodice. Odběratel nadále účtuje o nákladech na energie na základě dokladu od dodavatele (nejčastěji faktura). Pokud je původní sjednaná cena vyšší než stanovený cenový strop, dodavatel fakturuje sníženou hodnotu dle cenového stropu. Pokud je původní sjednaná cena nižší než cenový strop, pak se cenový strop nijak neuplatňuje.

 Cenový strop z pohledu dodavatele (výrobci a obchodníci s elektřinou a plynem):

• Tržby – zastropování cen za elektřinu a plyn ovlivňuje přímo výnosy dodavatelů. Jsme toho názoru, že tržby za prodej elektřiny a plynu nemohou být vykázány v původních dohodnutých cenách, jsou-li tyto vyšší, ale musí reflektovat cenová nařízení.

Účetní zápis pak může být ve dvou variantách:

– 311/602 v ceně dle nařízení

– 311/601A v původní ceně a korekce – snížení na cenu dle nařízení -311/-601A

• Náklady – náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu zůstávají cenovým stropem nedotčené. Nicméně pokud vzniká výrobci z tohoto titulu ztráta, resp. prokazatelná ztráta, má právo na její úhradu.
• Prokazatelná ztráta – kompenzace ztráty a přiměřeného zisku se provádí prostřednictvím operátora trhu s elektřinou (OTE). Dodavatel podává OTE měsíčně žádosti o měsíční kompenzaci, na jejichž základě obdrží měsíční platby. Na kompenzaci prokazatelné ztráty je potřeba nahlížet jako na provozní dotaci, byť žádost o dotaci přímo na poskytovatele, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, nepodávají samotní dodavatelé, ale OTE. Stanoveným obdobím, za které se kompenzace budou vyplácet, je rok 2023, po jeho skončení se provede závěrečné vypořádání měsíčních kompenzací (viz § 4 nařízení 5/2023).
• Měsíční platby – platby prováděné OTE na základě měsíčních žádostí lze tedy považovat za zálohové platby dotace a evidovat je na účtu přijatých záloh (221/324).
• Vyúčtování – současně s měsíčně účtovanými platbami záloh je možné účtovat do ostatních provozních výnosů i dohadnou položku na kompenzaci (388/648). Tuto položku je pak nutné korigovat na konci účetního období v rámci konečného vypořádání.

Pro zajímavost

Odvody z nadměrných příjmů v energetice

Pro úplnost uvádíme další opatření, které může být z účetního pohledu zajímavé. Vztahuje se pouze na výrobce elektřiny a zprostředkovatele účastnící se velkoobchodního trhu jménem výrobců. Právní rámec udává nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022, které bylo do české legislativy implementováno prostřednictvím novely energetického zákona č. 365/2022 Sb. a nařízením vlády č. 407/2022 Sb. ze 7. prosince 2022 o způsobu určení výše nadměrného příjmu z prodeje vyrobené elektřiny.

Předmětem odvodu je nadměrný příjem výrobce, který se stanoví jako rozdíl mezi skutečně realizovaným příjmem a stropem tržního příjmu. Více informací naleznete v našem článku Jaká jsou pravidla pro odvody z nadměrných příjmů v energetice.

Výrobci elektřiny, kteří sestavují účetní závěrku dle IFRS, budou při vykazování odvodů z nadměrných příjmů postupovat dle interpretace IFRIC 21 Poplatky. Subjektům sestavujícím účetní závěrku dle české účetní legislativy doporučujeme účtovat o odvodech z nadměrných příjmů na účtech účtové skupiny 53 – Jiné daně a poplatky, případně účtové skupiny 54 – Ostatní provozní náklady.

Závěr

Cílem článku bylo upozornit na vybrané problémy a možné účetní dopady aktuálních státních nástrojů pro boj s vysokými cenami energií. Je potřeba důsledně rozlišovat mezi institutem zálohy, slevy a dotace.  I přes krátkou dobu, kterou měly společnosti na implementace dopadů na účetnictví společnosti, je nutné si uvědomit, že tyto formy státní podpory mohou představovat významné položky finančních výkazů a zaslouží si naši pozornost.