Účetnictví 

Účetní závěrka: Jak uzavřít starý rok a připravit se na ten nový?

V následujícím článku jsme shrnuli, co vše je potřeba provést v souvislosti se schválením účetní závěrky, jak načasovat nezbytné kroky vedoucí k jejímu zveřejnění, proč je vhodné nezapomenout jmenovat auditora a jaké nástrahy na vás mohou číhat při výplatě podílů na zisku. Řeč bude především o obchodních společnostech a družstvech.

Schválení účetní závěrky

Účetní závěrka představuje soubor finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období, a to k rozvahovému dni. Dle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, (ZoÚ) účetní závěrku tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. V některých případech je účetní jednotka povinna v souladu s § 18 odst. 2 ZoÚ zahrnout do účetní závěrky i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (ZOK) musí valná hromada projednat řádnou účetní závěrku společnosti, a to nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období – tedy do 30. 6. následujícího roku (kromě společností účtujících v hospodářském roku). Součástí rozhodnutí valné hromady je i vypořádání hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty).

Způsoby rozdělení výsledku hospodaření, výplata podílů na zisku

O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada, o jeho výplatě statutární orgán. Ale podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 3330/2020 může valná hromada jednorázově rozhodnout i o výplatě zisku, avšak pouze v případě, že takové rozhodnutí bude přijato kvalifikovanou většinou hlasů (tedy 2/3 přítomných) a osvědčeno notářským zápisem. S ohledem na zvýšené náklady související mj. se zapojením notáře a potřebné množství hlasů není rozhodování valné hromady v této věci příliš praktické. Chtějí-li tedy společníci dosáhnout výplaty zálohy na podíl na zisku, mohou prostou většinou hlasů udělit statutárnímu orgánu pokyn, aby o takové výplatě rozhodl.

A teď k samotným způsobům rozdělení výsledku hospodaření: zisk je možné rozdělit společníkům – pokud byla vyplacena záloha na dividendu, je potřeba tuto zálohu vypořádat. Specifická situace může nastat v případě, kdy mezi výplatou zálohy na dividendu a výplatou finální dividendy dojde ke změně společníka. Nastává otázka, jak se zálohou na dividendu naložit. „Záloha na výplatu podílu na zisku se vypořádává vůči společníkovi nebo členovi, který je vlastníkem podílu, na který byla záloha vyplacena, ke dni splatnosti podílu na zisku.“ (viz stanovisko č. 30 Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 25. 6. 2014) K názoru, že právo na vypořádání zálohy na podíl na zisku přechází spolu s podílem, na nějž byla záloha vyplacena, se hlásí většina respektovaných autorů. Vyplacená záloha se tedy standardně novému společníkovi nevrací.

Problém může nastat i v případě, kdy je podíl na zisku vyplácen v cizí měně. V takové situaci dojde k ocenění podílu na zisku vyjádřeného v cizí měně přepočtem do českých korun s použitím kurzu k datu rozhodnutí valné hromady, naproti tomu účtujeme o závazku za společníky. K vypořádání závazku vyjádřeného v cizí měně dochází až k datu výplaty, do té doby mohou k závazku vznikat kurzové rozdíly, tyto se ale už pochopitelně do vlastního kapitálu nepromítají.

Dalšími možnostmi rozdělení zisku je přesunutí na účet nerozděleného zisku minulých let, zisk může být použit na úhradu ztráty z minulých let (pokud je vykazována), také je možné rozhodnout o přídělu do fondů, které má společnost zřízeny.

Ztráta pak může být uhrazena z nerozděleného zisku z přechozích let (pokud je evidován) nebo převedena na účet neuhrazené ztráty z minulých let.

Novelizované znění ZOK účinné od 1. 1. 2021 přebralo již existující judikaturu a potvrdilo, že podíly na zisku lze vyplatit na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené jejím nejvyšším orgánem, a to až do konce následujícího účetního období. Je tedy postaveno najisto, že není třeba zpracovat mimořádnou účetní závěrku, i pokud se rozhodne o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů až po uplynutí 6 měsíců od rozvahového dne (jak se obávala řada společností vzhledem k předchozí úpravě obchodního zákoníku). Ochranu akcionářům, věřitelům nebo jiným zainteresovaným osobám před nadměrnou výplatou zdrojů poskytují testy, které jsou nyní v ZOK začleněny v § 34, 35 a § 40. Více jsme o tomto tématu psali v tomto článku.

Jmenování auditora

V případě povinně auditovaných společností je vhodné na program valné hromady připsat také bod týkající se jmenování auditora. Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ukládá § 20 ZoÚ. Vychází se primárně z kategorizace účetních jednotek a dále pak z hodnotových kritérií. Tato kritéria pro povinný audit jsou věnována úhrnu aktiv dle rozvahy, ročnímu úhrnu čistého obratu a průměrnému počtu zaměstnanců dle metodiky ČSÚ. Hodnotová kritéria vedou skrze kategorii malých účetních jednotek. Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nastává v okamžiku, kdy je oněch kritérií dosaženo, nebo jsou již kritéria překročena. Povinný audit účetní závěrky se provádí poprvé za druhé účetní období, ve kterém byla překročena tato kritéria (u akciových společností stačí překročení jednoho kritéria, u ostatních účetních jednotek dvě ze tří).

Povinnost jmenovat auditora nejvyšším orgánem společnosti je stanovena zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, (ZoA) a vztahuje se právě na povinné audity. Auditor může být určen i na více než jen jedno období. Pokud je smlouva s auditorem podepsána před jmenováním nejvyšším orgánem společnosti, které je vyžadováno ustanovením § 17 odst. 1 ZoA, nejedná se o uzavření smlouvy o povinném auditu, ale jde o audit dobrovolný.  A je tedy nutné uzavřít novou smlouvu o povinném auditu. Stejně tak v případě, kdy jmenování auditora zcela chybí, opět se nejedná o povinný audit, ale o audit dobrovolný.

Zveřejnění účetní závěrky ve Sbírce listin

Způsoby zveřejňování schválených účetní závěrek jsou uvedeny v § 21a ZoÚ. Pokud společnosti splňují zákonná kritéria uvedená v § 20 odst. 1 ZoÚ, musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li ZoÚ jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud je to pro společnost relevantní, vedle účetní závěrky sestavuje i zprávu o vztazích. Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rámci výroční zprávy, která dále obsahuje zprávu o vztazích (pokud ji tedy společnost vyhotovuje) a zprávu auditora, případně další dokumenty nebo údaje (například zprávu o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země). Měly by tak učinit do 30 dnů od ověření auditorem a schválením příslušným orgánem (valnou hromadou nebo jediným společníkem).

Uložení účetní závěrky do Sbírky listin, bez ohledu na povinnost auditu, musí být provedeno nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období – minimálně v předepsaném rozsahu pro danou kategorii účetní jednotky.

Obchodní korporace nově můžou zveřejnit svoji účetní závěrku ve Sbírce listin obchodního rejstříku prostřednictvím správce daně. Povinnost zveřejnit účetní závěrku bude splněna okamžikem podání u příslušného správce daně z příjmů. Dochází tak k zefektivnění komunikace mezi systémy veřejné správy. Dosavadní dva úkony (podání přiznání k dani z příjmů správci daně a zaslání účetní závěrky rejstříkovému soudu) jsou nahrazeny jedním podáním. Pro auditované společnost je však splnění povinnosti zveřejnění s využitím této možnosti prakticky nemožné. Předávanými dokumenty mohou být totiž podle § 21b ZoÚ pouze účetní závěrky, nikoliv výroční zprávy, které zveřejňují právě povinně auditované účetní jednotky. Nová úprava tak cílí zejména na mikro a malé účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a nemusejí mít účetní závěrku ověřenu auditorem. O této možnosti jsme blíže psali v loňském článku Nové možnosti zveřejnění účetní závěrky za rok 2021. V dubnu letošního roku vydala Finanční správa bližší instrukce k tomuto postupu.

Účetní závěrka České účetnictví dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right