Tato rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS mohou významně ovlivnit mnoho účetních jednotek v soukromém i veřejném sektoru bez ohledu na jejich velikost a odvětví.

Abychom pochopili závěry Výboru pro interpretace IFRS, je nutno porozumět hlavním rozdílům mezi tradičními „on-premise“ (na vlastních zařízeních) a cloudovými technologickými modely. Ačkoli je vzhled front-endu v zásadě stejný, jsou zde významné rozdíly vedoucí k odlišným závěrům v rámci účetnictví (jak je znázorněno ve schématu níže).

Ujednání SaaS – služba, nebo aktivum?

Výbor pro interpretace IFRS se ve svém prvním rozhodnutí, zveřejněném v březnu 2019, zabýval účtováním o softwaru jako službě (angl. Software-as-a-Service – SaaS), kdy zákazník platí poplatek výměnou za právo získat přístup k aplikačnímu softwaru dodavatele na určitou dobu. Výbor pro interpretace IFRS dospěl k závěru, že ujednání SaaS budou pravděpodobně spíše představovat smlouvy o poskytování služeb než nehmotné nebo pronajaté aktivum. Je tomu tak proto, že zákazník má obvykle pouze právo získat budoucí přístup k softwaru dodavatele, který je provozován na cloudové infrastruktuře dodavatele, a dodavatel má tudíž pod svou kontrolou duševní vlastnictví předmětného softwarového kódu.

V rámci některých ujednání SaaS může však zákazník získat nehmotné aktivum. Může tomu tak být v případě, že:

• zákazník má smluvní právo převzít software během doby hostování bez významných sankcí;
• zákazník může software provozovat na svém vlastním hardwaru nebo uzavřít smlouvu o hostování softwaru se stranou, která není s dodavatelem spřízněná.

Účtování konfiguračních služeb a služeb přizpůsobení požadavkům zákazníka při implementaci SaaS

Ve svém rozhodnutí vydaném v dubnu 2021 (druhé rozhodnutí) se Výbor pro interpretace IFRS zabýval tím, jak by účetní jednotka měla účtovat o nákladech na konfiguraci a přizpůsobení vzniklých při implementaci těchto ujednání o službách SaaS, a dospěl k následujícímu:

• Výdaje na konfiguraci a přizpůsobení často nepředstavují nehmotné aktivum zákazníka. Namísto toho zákazník vykazuje tyto výdaje jako náklady v okamžiku, kdy obdrží služby konfigurace nebo přizpůsobení. Pokud zákazník zaplatí dodavateli před obdržením těchto služeb, je záloha vykázána jako aktivum.
• Pokud služby konfigurace nebo přizpůsobení provádí dodavatel aplikačního softwaru (nebo jeho zástupce) a přijaté služby nejsou odlišné od práva získat přístup k aplikačnímu softwaru dodavatele, pak tyto náklady zákazník vykazuje jako náklady po dobu trvání smlouvy SaaS.
• Za výjimečných okolností mohou jisté konfigurační a přizpůsobovací činnosti prováděné při implementaci ujednání SaaS vést ke vzniku samostatného aktiva. Může tomu tak být v případě, že výsledkem ujednání je například dodatečný kód, který zákazníka opravňuje k získání budoucích ekonomických užitků a omezení přístupu ostatních k těmto užitkům. Zákazník vykáže nehmotné aktivum, pokud je dodatečný kód „identifikovatelný“ a splňuje kritéria pro vykázání podle IAS 38 Nehmotná aktiva.

Tento závěr by mohl vést ke snížení zisku kupujícího v daném roce, což by mělo dopad na ukazatele, jako je zisk před úroky a zdaněním (EBIT), zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) a zisk před zdaněním (PBT).

To představuje významný rozdíl oproti požadavku účetních principů US GAAP.

Pokud je pro aplikaci závěrů Výboru pro interpretace IFRS nutná změna účetních pravidel, musí účetní jednotka tuto změnu zaúčtovat podle IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. Účetní jednotka může být například povinna odúčtovat náklady dříve vykázané jako nehmotné aktivum a přepracovat srovnávací období.

Kdy implementovat rozhodnutí?

Implementace rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS může mít významný dopad na účetní závěrku účetní jednotky. Na rozdíl od nových nebo upravených existujících standardů IFRS, které mají konkrétní budoucí datum použití, nemají rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS datum účinnosti. Příručka řádných postupů Nadace IFRS však vysvětluje, že se očekává, že účetní jednotka bude mít nárok na dostatečný čas na provedení tohoto rozhodnutí a implementaci případné nezbytné změny účetních pravidel. Určení, jaký časový rámec je dostatečný k provedení změny účetních pravidel, je věcí posouzení, které závisí na konkrétních skutečnostech a okolnostech týkajících se účetní jednotky.

Očekává se nicméně, že účetní jednotka provede veškeré změny včas a v případě, že je změna významná, zváží, zda standardy IFRS v této souvislosti vyžadují zveřejnění.

Další informace

Podrobný rozbor obou rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS včetně praktických dopadů na účetní výkaznictví (např. změna účetních pravidel a příklady zveřejnění v příloze) a širších dopadů na podnikání najdete v publikaci společnosti Deloitte vydané v červnu 2021:
A Closer Look — Software-as-a-Service arrangements — Accounting changes are the result of an era of digital transformation.

Zdroje: www.iasplus.com, A Closer Look from June 2021