Daňovým řádem je upravena řada sankčních instrumentů za porušení povinností ze strany daňového subjektu při správě daní. Kromě sankcí za porušení povinností daňového subjektu nepeněžitého charakteru, stíhá daňový subjekt zejména sankce za porušení povinností v rovině podávání tvrzení a v rovině platební.

V praxi není výjimkou, že z důvodu existence dlouhotrvající daňové kontroly a odvolacího řízení, můžou sankce vyšplhat téměř do výše samotné doměřené daňové povinnosti. Tvrdost sankcí ještě umocňuje fakt, že se zpravidla jedná o daňově neuznatelný náklad. Daňový subjekt by tak po uložení sankce měl zvažovat využití opravných prostředků či možnosti promíjení sankcí, protože v posledních letech je možné vybrané sankce alespoň v částečné výši promíjet.

Jaké pokuty podle statistiky finanční správy převládají?

• Pokuta za opožděné tvrzení daně

Stejně jako v předchozích letech byla i v roce 2017 velmi frekventovaně ukládanou sankcí podle daňového řádu pokuta za pozdní podání daňového přiznání. K uložení této pokuty došlo celkem ve 273 tisících případech, což je o 55 tis. případů více v porovnání s předchozím kalendářním rokem.

• Povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně vzniká daňovému subjektu v případě, že se s podáním daňového přiznání zpozdí o více než pět pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového tvrzení.
• Pokuta je ukládána ze zákona automaticky a správce daně nemá možnost své správní úvahy. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že tato sankce se uplatní, i pokud je daňový subjekt v prodlení s podáním dodatečného daňového přiznání či vyúčtování a hlášení.
• Výše pokuty je závislá na výši částky daně a na délce prodlení. Výše této pokuty je zákonem stanovena jako 0,05 % stanovené daně nebo stanoveného daňového odpočtu, respektive jako 0,01 % stanovené daňové ztráty, a to za každý následující den prodlení, nejvýše však ve výši 5 %, ale Pokuta za opožděné tvrzení daně nemůže být současně vyšší než 300 000 Kč. Pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro podání přiznání a současně nebyl v témže kalendářním roce v prodlení s jiným podáním tvrzení, tak se pokuta ukládá  pouze v její poloviční výši. Tuto pokutu není možné nikterak prominout.

• Penále

Pokud je doměřena daň po daňové kontrole, tak je vyměřeno navíc jako trest penále ve výši 20 % doměřené daně. Pokud byla doměřená daň uhrazena, lze na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu současně prominout penále až do výše 75 %.

• Úrok z prodlení

Nejvyšší položku z celkového objemu evidovaného předepsaného příslušenství daně za rok 2017 představoval úrok z prodlení předepsaný při pozdním placení daně, který dosáhl částky 14 miliard Kč a na celkové hodnotě příslušenství daně se tak podílel 87,2 %. V předchozích letech byl příjem státního rozpočtu z této sankce nicméně vyšší (přibližně 19 miliard za rok 2016, 17 miliard Kč za rok 2015). Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení (aktuálně ve výši 14,5 % p.a.) za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni původní splatnosti daně až do dne skutečného zaplacení.

O daňovém nedoplatku nemusí být daňový subjekt ze strany správce daně nijak automaticky upozorněn, přestože může úrok z prodlení vznikat i nedopatřením například z důvodu uhrazení daně pod nesprávným variabilním symbolem či opomenutím hrazení záloh. Každý daňový subjekt by tak měl pravidelně kontrolovat, zda nemá na dané dani dluh, a to prostřednictvím podání žádosti o vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu, případně žádosti o výpis skutečností z daňového spisu, nebo online pomocí daňové informační schránky.

Daň, která nebyla uhrazena včas, je sice nedoplatkem, vykonatelnost této platební povinnosti k úhradě dlužné částky však může být ještě odložena. Jednou z možností je například povolení posečkání úhrady daně nebo rozložením její úhrady na splátky upravené v ustanovení § 156 daňového řádu, přičemž posečkání lze povolit i zpětně. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení, ale výrazně nižší úrok z posečkané částky (7% plus REPO p.a.), který může být správcem daně v konkrétních případech daňovému subjektu navíc částečně prominut. V roce 2017 bylo vyhověno s posečkáním v 8 210 případech.

Sankce stíhající porušení povinností daňového subjektu nepeněžitého charakteru
Často ukládanou sankcí stíhající porušení povinností daňového subjektu nepeněžitého charakteru v roce 2017 byly pokuty za podání daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení jinak než elektronicky, ačkoli k tomu byl daňový subjekt povinen. Dalšími častými pokutami byly pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením podle zákona o DPH. Nejvíce pokut finanční úřady uložily plátcům DPH, kteří nepodali kontrolní hlášení ani po výzvě správce daně v určené náhradní lhůtě. V tomto případě by měl mít plátce DPH na paměti, že jeden prohřešek ročně může být za splnění podmínek prominut. Finanční úřady uložily také několik pokut podle zákona o účetnictví například za nezveřejňování povinných výkazů, které podle statistik však nezveřejňuje většina společností v České republice. Dále byly ukládány i sankce související s elektronickou evidencí tržeb.

Článek je součástí zpravodaje dReport – říjen 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.