Pro řešení správy majetku se v zahraničí často využívají tzv. trusty nebo family foundations (rodinné nadace), které vlastníkům majetku umožňují spravovat rodinné jmění, zajišťují jeho dlouhodobou integritu, zastřešují zapojení jednotlivých členů rodiny a zabezpečují rozdělování finančních prostředků podle předem určených pravidel.

Právní prostředí v České republice je v tomto ohledu unikátní, neboť zde lze pro tyto účely využít jak svěřenských fondů (které vycházejí z anglosaských trustů), tak nadačních fondů rodinného typu (které jsou obdobou family foundations).

Svěřenský fond

Svěřenský fond umožňuje svěření majetku do péče vybrané osobě/osobám, které jej spravují a zajišťují plnění beneficientům (tzv. obmyšleným) dle předem určených pravidel. Svěřenský fond sice nemá právní osobnost (není tedy právnickou osobou), ale může mít ve správě jakýkoliv majetek, například nemovitosti, peněžní prostředky, umělecká díla nebo podíly na společnostech, kde výkon práv a povinností společníků či jinou správu vykonává svěřenský správce jménem svěřenského fondu. Beneficienty mohou být jak již žijící členové rodiny (bez podmínky zletilosti), tak i další generace nebo osoby mimo rodinu.

Nadační fond rodinného typu

Naproti tomu nadační fond pro rodinné účely je právnickou osobou, vkladatel do nadačního fondu však za vložený majetek nedostává jako protiplnění podíl na nadačním fondu ani bez dalšího žádný nárok na plnění z fondu. Obhospodařování jmění i plnění vybraným osobám dle předem určených pravidel je řízeno správní radou, která může mít i jen jednoho člena, jímž může být sám zakladatel. Stejně tak jako u svěřenského fondu pak může být do nadačního fondu vloženo jakékoliv jmění a rovněž lze flexibilně nastavit, které osoby mají nárok na plnění z fondu a za jakých podmínek.

Strukturu a způsob výběru řídících osob/orgánů pro oba tyto instituty určuje do značné míry zakladatel. Kromě zákonem povinných (tj. správce pro svěřenský fond, správní rady a dozorčí rady / revizora pro nadační fond) může být dále začleněna například rodinná rada, ve které mohou být zastoupeni i členové širší rodiny tak, aby byla zajištěna dostatečná kontrola a komfort pro řízení rodinného majetku. Zároveň však mohou být součástí orgánů i osoby mimo rodinu (například profesionální správci), aby byla zajištěna kontinuita ve správě majetku a plnění beneficientům i v případě nenadálých událostí, jako je nemoc nebo úmrtí.

Článek je součástí seriálu, který připravují naši odborníci z týmu Deloitte Private, jenž poskytuje služby privátním vlastníkům a soukromým společnostem různých velikostí.

Přečtěte si první díl, v němž jsme představili institut rodinné ústavy a vysvětlili, k čemu slouží a co všechno může obsahovat. Jak zodpovědně pořídit o svém majetku pro případ úmrtí, pak zjistíte v našem dalším článku z této série.

Daňová a účetní pravidla

Z účetního a daňového pohledu je fungování svěřenských a nadačních fondů velmi blízké standardním obchodním korporacím. Jak svěřenské, tak nadační fondy jsou povinny vést účetnictví, jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob se sazbou daně 19 % a plnění ze zisku svěřenského i nadačního fondu podléhá srážkové dani (ve výši 15 % v případě beneficientů fyzických osob, českých daňových rezidentů). Na rozdíl od obchodních korporací však u plnění z majetku svěřenských a nadačních fondů pro rodinné účely existuje za splnění zákonných podmínek možnost osvobození od daně z příjmů pro členy rodiny (fyzické osoby). V případě nesplnění podmínek jsou pak plnění z majetku svěřenského fondu zdaněna jako dary (tj. jako součást obecného základu daně beneficientův rámci jejich daňových přiznání).

Založení svěřenského nebo nadačního fondu pro rodinné účely tak může být způsob, jak zajistit integritu rodinného majetku, a příležitost pro uspořádání majetkových vztahů v rámci rodiny pro současné i budoucí generace. Obraťte se na nás, rádi vás tímto procesem provedeme.