Deloitte živě 

Vánoce a Nový rok v Japonsku: Štědrý večer je ve znamení romantiky, rodinným setkáním patří Silvestr

Také vás vždycky zajímalo, jak asi slaví Vánoce v zemích se zcela odlišnou historií a kulturou? Co třeba v takovém Japonsku, kde je křesťanství zcela okrajovým náboženstvím? A jaké tradiční zvyky či pokrmy patří v zemi vycházejícího slunce k oslavám nového roku? Pojďme se společně přesunout o devět tisíc kilometrů východním směrem a poznejme Japonsko v době svátků, ať už těch vánočních, které jsou silně inspirované západním pojetím, nebo těch novoročních, jež jsou naopak typicky japonské, plné tradic a symboliky.

V posledních letech se adventní čas v Japonsku stále více inspiruje evropským, zvláště německým stylem. Na přelomu listopadu a prosince zaplaví ulice japonských měst vánoční světelná výzdoba včetně bohatě nasvícených stromků. Platí, že čím větší město, tím je výzdoba robustnější. Spíše ve větších městech se pak také konají vánoční trhy, kde je možné zakoupit podobné produkty jako v Evropě: věnce, svíčky, výrobky ze dřeva, hrníčky se jménem daného trhu, ale také typické jídlo a pití, jako jsou klobásy, cukrovinky nebo svařené víno. Své stánky zde mají i zástupci různých národnostních menšin, pro něž jsou trhy příležitostí, jak Japoncům přiblížit svou vlastní kulturu a tradice.

Pokud vás téma vánočních a novoročních oslav v Japonsku zajímá, pusťte si celý stream a dozvíte se mnohem více přímo od naší specialistky na zemi vycházejícího slunce Pavlíny Stachové.

Pokud se vám zdá, že adventní čas prožívají Japonci stejně jako třeba my Češi, není to tak úplně pravda. Je tu jeden podstatný rozdíl, který bude Japoncům možná leckdo závidět: předvánoční období v Japonsku není ve znamení honby za dárky. Japonci si dárky nedávají, alespoň ne v takové míře jako na západě.

Štědrý večer nastal, KFC přichystal…

V Japonsku není Štědrý den státním svátkem, dospělí jdou tedy do práce a děti do školy. Lidé se scházejí až večer a ten pak tráví různým způsobem. Zamilované páry si podobně jako na sv. Valentýna domlouvají romantické schůzky a často se také právě v tento den zasnubují. A kdo není zadaný, užívá si večer s přáteli, popřípadě s rodinou.

Pokud teď přemýšlíte nad tím, jaký tradiční pokrm přijde v zemi vycházejícího slunce na štědrovečerní stůl, budete možná překvapeni. Je to Kentucky Fried Chicken neboli KFC. Tato tradice vznikla v roce 1974, kdy KFC přišlo s marketingovou kampaní, která představila smažené kuře jako typické západní vánoční jídlo. V převážně buddhistické a šintoistické zemi, jež do té doby žádné tradiční vánoční zvyky neměla, lidé tuto ideu přijali a dnes tak patří kyblík z KFC na japonský vánoční stůl stejně neodmyslitelně jako kapr na ten náš český.

Co se cukroví týče, už asi tušíte, že sladkou tečkou vánočního menu v Japonsku nebudou ani perníčky, ani vanilkové rohlíčky. K japonskému Štědrému večeru totiž patří speciální vánoční dort v bílo-červených barvách, obvykle ozdobený jahodami a někdy i postavičkou Santa Clause.

Zápisky z cest: Japonci nemají rádi improvizace a vlaky jim jezdí na vteřinu přesně

Věděli jste, že Japonce uvedete do rozpaků, pokud mu v restauraci dáte spropitné? Nebo že když předáváte vizitku, měli byste ji podat oběma rukama? A jak by se vám líbilo, kdyby vlak na nádraží pokaždé přijel na minutu přesně? Poznejte zemi vycházejícího slunce a její specifika, začtěte se do zápisků z cest Terezy Kavan Klimešové, partnerky Deloitte v daňovém a právním oddělení. Chci si přečíst celý článek >

Také Boží hod vánoční je v Japonsku běžným pracovním dnem. S obdarováváním to Japonci nikterak nepřehánějí, děti ráno dostávají malé dárečky, většinou každé dítě jeden. Ve firmách je pak běžné, že se konají party s výměnou dárků, o něž se losuje nebo se o ně hrají hry.

V tento den také začne mizet vánoční výzdoba a velmi rychle ji nahrazuje výzdoba novoroční. Nastává závěr roku, ale předtím je ještě třeba stihnout několik tradičních úkonů.

Rady a typy pro byznys

Máte obchodní partnery z Japonska? Nezapomeňte jim poslat nengadžó

Japonci si posílají novoroční přání, tzv. nengadžó. Pokud je váš obchodní partner z Japonska, je patřičné mu nengadžó poslat. Text přání je víceméně pevně daný, odesílatel gratuluje firmě nebo osobě k úspěšnému završení loňského roku a vyjadřuju přání, že i v tomto roce bude vzájemná spolupráce úspěšná.

Je však důležité mít na paměti dvě pravidla:

  • Novoroční přání musí adresát obdržet nejdříve 1. ledna, nikdy dříve. Proto se tato přání označují červeným nápisem „nengadžó“. I když je totiž odesílatel podá na poště dříve, zaměstnanci pošty vědí, že je mají doručit až první den v roce.
  • Nengadžó se nesmí posílat lidem, kterým v daném roce někdo zemřel. Tito lidé o této okolnosti většinou sami předem informují, aby nedošlo k faux pas.

Malým firmám a důležitým osobám se sluší věnovat oseibó

Dalším japonským zvykem je posílání tzv. oseibó. Jde o drobné dárky, jimiž dárce vyjadřuje svůj vděk za něco dobrého, co pro něj někdo druhý v daném roce udělal. Například doktorům, nadřízeným, pronajímatelům bytu nebo třeba architektovi za postavení domu. Obsahem balíčku bývá především jídlo: různé sladkosti, nápoje jako džusy či pivo, kvalitní maso, případně ovoce. Je důležité mít na paměti, že se posílají malý firmám nebo jednotlivcům. Není vhodné je posílat velkým firmám, protože by to nemuselo být v souladu s jejich vnitřními předpisy.

Konec roku je třeba oslavit. A začátek taky…

Ke konci roku se pořádají večírky, kterým se v japonštině říká bonenkai. Konají se většinou v japonských hospůdkách a setkávají se na nich kolegové z práce, spolužáci nebo přátelé. A alkoholem se zde nešetří. Pokud by někdo bonenkai nestihl, nemusí smutnit. Stejný typ večírků, ovšem pod názvem šinenkai, se koná i u příležitosti uvítání roku nového.

Silvestr a Nový rok je hlavně rodinný svátek

Nový rok se svým významem i způsobem oslav blíží daleko více našim Vánocům než samotný Štědrý den. Lidé navštěvují své rodiny, jedí tradiční pokrmy, zdobí si domovy typickou dekorací a dodržují řadu zvyků. Před příchodem nového roku je pro Japonce důležité udělat si ve všech věcech pořádek. Úklid se provádí jak fyzicky, tak duševně, to znamená, že by se měly vyřešit všechny konflikty, splatit dluhy a tak podobně.

Volno mají Japonci od 29. prosince volno a to trvá až do konce prvního lednového týdne. Oslavy probíhají až do 15. ledna, kdy se slaví tzv. malý nový rok (kóšogacu) jako pozůstatek oslav podle starého lunárního kalendáře. Samotný Silvestr Japonci tráví velmi poklidně, nejčastěji doma s rodinou. Velká část domácností sleduje oblíbenou televizní soutěž ve zpěvu.

O půlnoci se v chrámech rozezní zvony – a to přesně 108 údery, které představují 108 negativních emocí. S každým úderem jedna emoce mizí a lidé mohou do nového roku vstoupit s čistým štítem. Tohoto odbíjení se mohou zájemci zúčastnit osobně v chrámu nebo se na něj mohou dívat v televizi.

V průběhu následujících tří dnů by pak Japonci měli navštívit chrám nebo svatyni. Další důležitá novoroční tradice v zemi vycházejícího slunce asi nepřekvapí: je to pozorování prvního východu slunce v novém roce. Slunce symbolizuje nový život, novou naději, nové začátky. K novoročním zvykům patří ale také například pouštění draků, hraní badmintonu a karetní hry. Děti pak dostávají tzv. otošidama, což jsou peníze v obálce, maximálně ve výši 5000 jenů, což je asi 1000 Kč.

Věříte snům? Japonci ano

Co se vám zdá první tři noci v novém roce, to předurčí, jaký tento rok bude. Jsou tři věci, které ve snu přinášejí štěstí:

  • Hora Fudži – znamená bezpečnost, úspěch v sociální sféře, povýšení a zvýšení sociálního statusu.
  • Jestřáb – je považován za silného a elegantního dravce, který krouží vysoko v oblacích, symbolizuje proto volnost pohybu a splněná přání.
  • Lilek – symbolizuje splnění předsevzetí a znamená bohatství, a to nejen v množství peněz, ale i dětí.

Japonci věří, že to, o čem se vám bude zdát, můžete ovlivnit. Stačí si dát pod polštář obrázek lodi bohatství (takarabune), na které se plaví sedm bohů štěstí. Ti v prvních třech dnech nového roku proplouvají nebesy až do lidských příbytků. Pro případ, že by se vám zdálo něco špatného, je dobré mít polštářem obrázek baku, bájné bytosti, která pojídá sny – ta špatné  sny sní a vy se tak nemusíte obávat následků v podobě špatného roku.

Božstvo se musí hýčkat aneb něco málo o tradiční výzdobě a jídle

Tradiční dekorace

Na konci roku umisťují Japonci před své domy kadomacu, což je květináč s bambusem, jehličnatými větvičkami a dalšími rostlinami, z nichž každá má svůj význam. Proč? Aby božstvo vědělo, kam má přijít. Lidé, kteří bydlí v bytě, ale třeba také firmy, dávají místo toho na dveře ozdobu, které se v japonštině říká šimenawa a která plní stejnou funkci. (obrázky)

Velmi důležitou dekorací je kagami moči neboli zrcadlové moči, kterou si Japonci pokládají na poličky nebo do speciálních výklenků. Jde o předmět, v němž podle tradice přespává božstvo. Skládá se zde dvou bílých „moči“ (rýžové koláčky) a nahoře posazeného japonského pomeranče daidai.

Tradiční pokrmy

Na Silvestra jedí Japonci nudle tošikoši soba. Jde o pohankové nudle (soba), které jsou i za normálních okolností nezvykle dlouhé, ale pro tuto příležitost se dělají ještě delší, aby tak symbolizovaly dlouhý život. Tyto nudle se ale také dají lehce přetrhnout a to znamená, že kdyby se člověku stalo něco špatného, jde tento „zádrhel“ pomyslně utrhnout, zahodit a jít dál. Měly by tak člověka chránit od zlých věcí.

Moči (někdy též omoči) se vyrábí z rozvařené rýže, která se vloží do dřevěné kádě, v níž se dřevěnou palicí a za přilévání vody co nejvíce rozmačká až na konzistenci těsta. Z tohoto velmi lepivého těsta se následně vyrábí koláčky, které se buď použijí na výše zmíněnou dekoraci, nebo se konzumují, a to nasladko i naslano.

Možná byste to na první pohled neřekli, ale při pojídání tohoto pokrmu jde doslova o život. Protože je hmota, z níž je moči vyrobené, skutečně velmi lepkavá, může vám lehce zaskočit v krku a můžete se jí udusit. Japonská televize pravidelně ke konci roku před tímto rizikem varuje. Přesto každoročně na udušení rýžovými koláčky umírají stovky lidí, v loňském roce to bylo 1300, nejvíce pak právě v lednu

K začátku nového roky patří neodmyslitelně osečirjóri – rozmanité druhy jídel v dřevěné krabičce, jejichž počet se pohybuje mezi 20 až 30. Najdeme zde například černé fazole, které symbolizují zdraví a studijní a pracovní nasazení, opět pomeranč daidai, vaječnou omeletu s rybí pastou nebo rozmixovanými houbami, jež díky své podobnosti se svitkem symbolizuje dobré výsledky ve vzdělání, dále krevety ebi představující dlouhověkost nebo lotosový kořen, který má v sobě otvory, skrze něž je možné vidět na druhou stranu, což symbolizuje život bez překážek. Zkrátka každá potravina v osečirjóri má svůj význam.

S tímto svátečním jídlem se pojí jedna zajímavost. Při jeho konzumaci Japonci používají hůlky špičaté z obou stran. Je to proto, že z jedné strany hůlek jí člověk a z druhé božstvo. Je tedy důležité dávat pozor, aby se při jídle strany nezaměnily.

Japonsko Zápisky z cest
Deloitte živě 

CzechSetGo!: Vzdělávání by nemělo končit ve škole, do systému se musí zapojit i firmy

V České republice chodíme do školy v průměru 12,7 let, což nás v tomto parametru řadí na 15. místo na světě. Přesto co se týče úrovně digitálních znalostí naší aktivní populace, nachází se Česko na 41. místě, na světě je pouze 6 zemí, kde je těžší najít kvalifikovanou pracovní sílu a i v budoucnu bude mít 71 zemí kvalifikovanější pracovní sílu než Česko. Co nám tato čísla napovídají? Je naše školství neefektivní? Nebo se lidé po ukončení školní docházky přestávají rozvíjet a dále se vzdělávat? Jak to změnit? A jak se mohou na zlepšení podílet firmy? To bylo jedno z témat konference CzechSetGo!, jejímž cílem je přispět k digitalizaci Česka. 

13. 9. 2021
Deloitte živě 

Letní stáže v Deloitte pro studenty: praktické dovednosti i vhled do jiných oborů

Díky letní stáži v Deloitte se studenti seznámili s kulturou mezinárodní poradenské společnosti a získali praktické zkušenosti v oblasti, která je zajímá. „Snažíme se vyjít studentům vstříc a umožnit jim absolvovat stáž v týmu, který koresponduje s jejich zaměřením,“ říká Iva Habrnálová z HR oddělení Deloitte. Druhým ročníkem stáže prošlo šest studentů. Tři z nich se s námi o své dojmy podělili v předchozím článku. Co si ze stáže odnáší druhá trojice? 

3. 9. 2021
Deloitte živě 

Díky stáži v Deloitte jsem si vyzkoušela práci auditora a naučila se komunikovat s klienty, říká studentka Nelly

Šest týdnů získávání cenných pracovních zkušeností, poznávání firemních procesů a navazování kontaktů. To je letní stáž v Deloitte, jíž se mohou zúčastnit vybraní čeští a slovenští studenti zahraničních univerzit, kteří úspěšně projdou přijímacím pohovorem. „Studentské stáže přináší obohacení oběma stranám. Studenti zjistí, jak funguje naše kultura a jaké to je pracovat pro společnost našeho typu. My si zase ceníme jejich pohledu zvenčí a odvedené práce na svěřených úkolech,“ vysvětluje Iva Habrnálová z HR oddělení, proč Deloitte tento program organizoval již podruhé. Kdo byli letošní stážisté a jaké zkušenosti si odnášejí? 

26. 8. 2021