Novinky z DPH [listopad 2026]
Novela zákona o DPH účinná od 1. ledna 2027 vyšla ve Sbírce zákonů. Návrh směrnice EU by mohl od července 2028 zrušit limit 150 eur pro zvláštní režim dovozu zboží přes platformy. Tribunál SDEU ve svém rozsudku…
V rozsudku č. 29 Af 83/2018-102 z ledna 2022 Krajský soud v Brně rozhodoval o situaci, kdy daňový subjekt motivoval zaměstnance jiného subjektu k prodeji svých výrobků, a to tím, že tomuto zaměstnanci za určitý počet prodaných výrobků vyplatil bonus.
V daném případě daňový subjekt z odměn vyplacených zaměstnancům jiného subjektu neodvedl zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Finanční úřad mu daň z příjmů ze závislé činnosti z těchto odměn doměřil i s penále ve výši 20 procent z doměřené daně.
Ve sporu daňový subjekt argumentoval tím, že soutěž v prodeji výrobků byla určena pro neurčitý okruh osob, a šlo tedy o veřejný příslib vůči různým osobám. Domníval se tudíž, že se nejednalo o příjem ze závislé činnosti, ale o příjem ze samostatně výdělečné činnosti, případně ostatní příjem osoby, která odměnu obdržela.
Dle soudu ovšem situace nebyla taková, že by šlo o soutěž pro neurčitý okruh osob, nýbrž se jednalo o podporu určenou prodejcům za prodané výrobky daňového subjektu, kteří byli zaměstnanci jiného subjektu.
Dle zákona o dani z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti příjmy plynoucí v souvislosti se současným výkonem závislé činnosti bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nevykonává.
Třetí strana musí odvést zálohu na daň z příjmů
Krajský soud řekl, že „každý plátce příjmu je dle § 6 odst. 2 věta první zákona o daních z příjmů označován za ‚zaměstnavatele‘, přestože reálně nemusí existovat pracovněprávní vztah mezi plátcem a poplatníkem“. Ze zákona o dani z příjmů vyplývá, že povinnost daňového subjektu odvést za poplatníka – zaměstnance jiného daňového subjektu daň z příjmů ze závislé činnosti vzniká i všem daňovým subjektům, od nichž těmto zaměstnancům plynou příjmy související s výkonem jejich závislé činnosti.
Z výše uvedeného je zřejmé, že poskytuje-li třetí strana zaměstnanci jiného daňového subjektu bonus v souvislosti s výkonem práce pro svého zaměstnavatele, je tato odměna také příjmem ze závislé činnosti a tato třetí strana má povinnost za zaměstnance odvést zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Posoudit tuto situaci není lehké. Nicméně pokud se opravdu nejedná o soutěž typu „odměna za nákup v supermarketu“, která je určená široké veřejnosti, pak by se subjekt, který danou soutěž organizuje, měl zamyslet také nad tím, zda se náhodou nestává plátcem daně z příjmu i za tyto „externí“ zaměstnance.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.