Nemovitosti  Daně 

Významná změna v zákoně o dani z nemovitých věcí

Pro stanovení daně z nemovitých věcí se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe ze skutečného stavu. Tento postup nebyl vždy akceptován ze strany správce daně, byť se k němu dlouhodobě přikláněla související judikatura. Navrhovaná novela zákona o dani z nemovitých věcí by v této problematice měla přinést zásadní posun. Jaký vliv může mít na konkrétní daňovou povinnost?

Dle návrhu novely zákona o dani z nemovitých věcí by se od roku 2021 do stávajícího textu měl včlenit nový odstavec, který explicitně stanovuje, že pro účely daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. Pouze v situaci, že u pozemku není evidován v katastru nemovitostí jeho druh, je pro účely daně z pozemků rozhodující jeho skutečný stav.

Dle důvodové zprávy má být účelem úpravy odstranění právní nejistoty poplatníků a zároveň posílení významu informací uvedených v katastru nemovitostí, jelikož z katastrálního zákona mimo jiné vyplývá povinnost vlastníků ohlašovat katastrálnímu úřadu případné změny týkající se jejich nemovitostí. Zda tato novela bude pro poplatníky znamenat snížení či zvýšení daňové povinnosti, bude vždy záležet na jejich konkrétní situaci. Konkrétní dopady si ukážeme na následujícím modelovém příkladu.

Poplatník A je vlastníkem pozemku o výměře 5 000 m2, přičemž z této plochy je dle informací z katastru 4 000 m2 zastavěno průmyslovou halou, zbylých 1 000 m2 je evidováno jako manipulační plocha. Průmyslová hala však byla zdemolována a pozemek, ponechán bez dalšího využití,  zarostl zelení. Dle skutečného stavu se tedy v plné výměře jedná o nezastavěnou travnatou plochu. (V modelovém příkladu uvažujeme průměrnou cenu půdy za 1 m2 7 Kč. Ve výpočtu abstrahujeme od dalších koeficientů.)

Pro úplnost dodáváme, že novela zákona hovoří pouze o druhu pozemku, definice druhu stavby nebyla obdobným způsobem upravena. To může poplatníkům paradoxně přinést větší míru nejistoty například v situaci, kdy na pozemku stojí stavba, která není zapsaná v katastru nemovitostí. Z dikce zákona by pak poplatník zdanil pozemek dle stavu odpovídajícího katastru nemovitostí, tedy v plné výměře bez vynětí plochy zastavěné zdanitelnou stavbou.

Vláda předložila poslanecké sněmovně tento návrh novely zákona o dani z nemovitých věcí v rámci sněmovního tisku č. 910, která nyní míří do druhého čtení. Její podoba tedy zatím není finální a je otázka, zda vůbec tato nová úprava bude přijata, případně zda budou výše uvedené nejasnosti vypořádány v rámci pozměňovacích návrhů. O vývoji legislativy vás budeme dále informovat, nicméně již nyní lze doporučit revizi údajů, které jsou v katastru nemovitostí zaneseny, a v případě, že se liší od skutečného stavu, nechat tyto změny zapsat.

Daň z nemovitých věcí Přímé daně dReport zpravodaj
Daně 

Informace Generálního finančního ředitelství k převodním cenám v oblasti finančních transakcí

Generální finanční ředitelství („GFŘ”) vydalo dne 9. srpna 2021 informaci k pokynům k převodním cenám v oblasti finančních transakcí („Informace“), v rámci které GFŘ odkazuje na tzv. Transfer Pricing Guidance on Financial Transactions („Pokyny“) zveřejněné Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (angl. „OECD“) v únoru 2020. Společně s Informací zveřejnilo GFŘ také neoficiální překlad Pokynů do českého jazyka. 

20. 10. 2021
Daně 

Znovuzavedení osvobození úrokových příjmů nerezidentů z tzv. eurobondů

Dne 30. září 2021 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o bankách, do které byla v rámci pozměňovacích návrhů načtena také změna zákona o daních z příjmů. Ta spočívá ve znovuzavedení osvobození úrokových příjmů nerezidentů z tzv. eurobondů, tedy dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, a to s účinností od 1. ledna 2022. 

20. 10. 2021
Daně 

OECD: plán implementace dvoupilířového systému

OECD dostála svému slibu a dne 8. října 2021 vydala prohlášení s návrhem harmonogramu implementace dvoupilířového systému pro řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky. Společně s prohlášením byla rovněž zveřejněna informační brožura, jejíž součástí jsou také odpovědi na často kladené otázky. Globální dohodu následně schválili i zástupci G20 na svém summitu. 

20. 10. 2021