Všichni už nějakou dobu v médiích a na sociálních sítích slýcháme o obrovském znečištění moří plasty. V červnu tohoto roku byla přijata směrnice Evropské unie o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která na plastový problém reaguje. Je to však jen jeden z dílů skládanky zvané oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika). Pod tímto pojmem si můžeme v kostce představit způsob životního cyklu výrobků, který má za cíl zachovat v co největší možné míře hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů a minimalizovat tak vznik odpadu.
O zákazech, které tato směrnice přináší, se toho popsalo již hodně. Každý zákaz sebou ale nese také množství příležitostí, které lze využít. Jelikož se však jedná o směrnici, bude v mnoha ohledech záležet na tom, jak se Česká republika k implementaci postaví a jaká opatření přijme k dosažení cílů, které směrnice stanovuje.
Hlavním cílem směrnice je zabránit znečišťování moří odpadem z plastových výrobků. Plasty totiž tvoří cca 85 % celkového odpadu v mořích (měřeno dle odpadu nalezeného na plážích), přičemž polovina z toho jsou právě plastové výrobky na jedno použití. Směrnice tak cílí na to, aby se namísto jednorázových plastových výrobků vyráběly vhodné alternativy, které budou opakovaně použitelné a nebudou zatěžovat životní prostředí. To samozřejmě není úplnou revolucí, jelikož jednorázové plastové výrobky zde nebyly odnepaměti a jde spíš o výdobytek posledních let.
Klíčový rok 2021: I když se může zdát, že právní úprava je zatím pouze na papíře a nové povinnosti jsou ještě v nedohlednu, opak je pravdou. Na implementaci mají členské státy obecně dva roky, což znamená, že v roce 2021 bychom již měly mít nové předpisy reflektující tuto regulaci. S ohledem na délku legislativního procesu v České republice je tedy nejvyšší čas zahájit diskuzi o tom, jak se k novým povinnostem postavit a jak by měla být směrnice v Česku implementována.
Konec plastů (nejen) v Čechách. Aneb čeho se zákaz týká?
- plastové vatové tyčinky,
- příbory, talíře,
- brčka a nápojová míchátka,
- nádoby a kelímky na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu,
- tyčky od balónků.
Toto opatření se dotkne zejména restaurací, kaváren, festivalů a podobně. Už dnes můžeme vidět první projekty, které se snaží o využívání zálohovaných obalů v restauracích. Je zde nicméně velký prostor pro rychlé zavedení udržitelných alternativ, například prostřednictvím platforem zajišťujících rozvoz potravin a nápojů z restaurací. Základem je ale nepropadnout panice a nesáhnout po první „ekologické“ alternativě. V praxi se totiž vyskytují alternativy, které samy o sobě nejsou recyklovatelné, co zasazuje ránu jejich ekologičnosti. Obdobně je potřebné zohlednit to, zda má konečný uživatel možnost alternativní výrobek správně vytřídit. Například u biologicky rozložitelných výrobků to dnes ještě může být problém. Výrobky pak končí ve směsném komunálním odpadu, odkud putují přímo na skládku, v lepším případě k tepelnému využití. I zde tak platí, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne.
Vedle zákazu vybraných plastových výrobků ještě povinnost zavést taková opatření, která sníží spotřebu jednorázových obalů na jídlo a nápojových kelímků. Zatímco výše uvedené obaly z expandovaného polyesteru budou zakázané úplně, u ostatních budou muset být přijata opatření, která zajistí, že v roce 2026 dojde ke snížení jejich spotřeby v porovnání se spotřebou těchto výrobků v roce 2022. Jaká konkrétní opatření členské státy k dosažení snížení spotřeby zvolí, je už v jejich kompetenci.
Příkladem opatření vedoucího ke snížení spotřeby může být např. povinnost zajistit, aby v místě konečného prodeje zákazníkům byly k dispozici opakovaně použitelné alternativy plastových výrobků. Další variantou je případné poskytování vybraných plastových výrobků koncovému zákazníkovi za poplatek. Tento přístup byl zaveden např. u plastových nákupních tašek, které od 1. ledna 2018 již nesmí prodejci zákazníkům poskytovat zdarma.
Tyto změny budou mít dopad samozřejmě zejména na výrobce těchto výrobků, kteří budou muset od základů změnit portfolio svých produktů. I v tomto případě se změny se dotknou také gastronomického sektoru. V posledních letech již ale vidíme, že mnoho podniků nabízí kávu a jiné nápoje do vratných kelímků. I zde se otevírá obrovský prostor pro zlepšení současné situace za současného zlepšení vnímání značky. Ve světě je například běžné, že je sdílení kol financováno soukromými společnostmi, které díky tomu získávají pozitivní publicitu. Obdobný model si zde představit i při nádobách na potraviny a nápoje. Pokud se kterékoliv společnosti podaří do oběhu zavést „TEN“ zálohovaný kelímek, který se stane standardem, má o pozitivní publicitu své značky vystaráno na několik let dopředu. Správně zvolenými opatřeními tak lze nejen posílit pozitivní vnímání značky, ale také zintenzivnit svůj vztah se zákazníkem, který bude opakovaně používat nádoby konkrétní značky.
Směrnice se dále dotkne také označování výrobků. Dámské vložky, tampóny, vlhčené ubrousky, nápojové kelímky a filtry tabákových výrobků tak budou muset nést nové informace. Důvodem k tomuto opatření je fakt, že dámské hygienické potřeby a vlhčené ubrousky jsou častokrát vyhazovány do odpadní kanalizace, čímž dochází k jejímu poškození a ucpávání.
Co bude nové?
- Na obalu bude uvedeno, jak vhodně nakládat s odpadem z těchto výrobků nebo naopak jakému způsobu se vyhnout.
- Povinné bude označení, zda se ve výrobku vyskytují plasty.
- Stejně tak, jaké nepříznivé dopady na životní prostředí má vyhazování těchto výrobků mimo místa určena k ukládání odpadu.
Specifikace týkající se označování budou následně blíže určeny prováděcím aktem Evropské komise. Výrobci těchto výrobků by tedy měly počkat do doby, než budou harmonizované standardy vypracovány. Tyto mají být zveřejněny nejpozději rok před koncem lhůty pro implementaci směrnice. Výrobci tak teoreticky budou mít dostatek času na to, aby se novým požadavkům přizpůsobili.
Převedení povinnosti osvěty na výrobce produktů jako jedna z možností
Jedním z častých nástrojů v oblasti práva životního prostředí jsou různé osvětové kampaně a opatření. Přináší je i směrnice, která členským státům stanovuje povinnost přijmout opatření s cílem informovat spotřebitele a motivovat je k zodpovědnému chování ve vztahu k jednorázovým plastovým výrobkům. Osvětová opatření se vztahují pouze na plastové rybářské potřeby a vybrané plastové výrobky, tj. nádoby na jídlo a nápoje, sáčky na balení potravin, nápojové kelímky, filtry tabákových výrobků, vlhčené ubrousky, balónky, lehké plastové tašky, dámské vložky a tampony. Cílem těchto opatření by mělo být snížení „litteringu“, tedy vyhazování odpadků do přírody.
Osvěta se bude týkat např. informací o dostupnosti opakovaně použitelných alternativ, vhodných možnostech nakládání s odpady z takových výrobků, dopadu odhazování těchto výrobků mimo místa k tomu určené, či jejich dopadech na kanalizaci. Opět je otázkou, jaký způsob opatření členské státy zvolí. Jednou možností je přenést povinnost osvěty na výrobce těchto produktů. Takové nastavení funguje zejména v sektoru rozšířené odpovědnosti výrobců, tedy např. v rámci elektrozařízení, pneumatik či baterií. Další možností jsou dobrovolné kampaně či inciativy vedené Ministerstvem životního prostředí, do kterých se firmy můžou dobrovolně zapojit. Jakým směrem se ubereme, je nyní nejasné. Je však vhodné s předstihem vést širší diskusi mezi zapojenými stranami o tom, jaký způsob osvěty bude nejefektivnější.
Směrnice také dále členským státům stanovuje novou povinnost zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobců pro výrobce vybraných plastových výrobků či povinnosti na sběr, složení a design plastových lahví. O těchto opatřeních Vás budeme informovat příště.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
