V srpnu 2020 vyšel ve Finančním zpravodaji velmi očekávaný Pokyn č. MF-17, který reagoval na novelu zákona o daních z příjmů v souvislosti s odčitatelnou položkou na výzkum a vývoj a mimo jiné se vyjadřuje i k otázce tolik diskutovaného zakázkového vývoje. Vedle toho byl ve Finančním, daňovém a účetním bulletinu publikován článek zástupkyně Generálního finančního ředitelství („GFŘ“), který se mimo jiné také zabýval otázkou zakázkového vývoje. Jak na tuto problematiku nahlížíme z hlediska praxe?
Výše zmíněný článek zástupkyně GFŘ reaguje na doplnění následující věty do Pokynu MF-17: „Uvedená kritéria pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností mohou splňovat i aktivity vykonávané na základě smluvního vztahu (například na základě potvrzené objednávky či smlouvy).“ Žádné zákonné ustanovení neznemožňuje zakázkový vývoj uplatnit v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj. Kritéria pro splnění materiálních podmínek pro uplatnění odpočtu zůstávají totožná pro zakázkový i „nezakázkový“ vývoj, tj. v činnostech musí být přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.
Z podstaty věci a našich zkušeností neplatí, že by zakázkový vývoj uplatnitelný v rámci odpočtu byl v praxi něčím výjimečným. Na poplatníkovi ale zůstává povinnost obhájení existence uvedených materiálních podmínek a prokázání, že se nejednalo jen o „běžné činnosti“. V tomto směru poplatníkům ne vždy pomáhá, že novost a nejistota nejsou legislativně definované. Řada poplatníků tak tuto situaci řeší objednávkou technického posouzení v rámci znaleckého posudku.
Zdálo by se tak, že poplatníci disponující odpovídajícím znaleckým posouzením mají otázku obhájení materiálních podmínek odpočtu zodpovězenou a zůstává jim „pouze“ prokázání splnění formálních podmínek. Jak ale zmiňuje i uvedený článek GFŘ a jak současně potvrzují naše praktické zkušenosti, celá řada znaleckých posudků se vyjadřuje k právním otázkám. Znalec mnohdy odpovídá na otázku, zda je odpočet správně uplatněn a zda výdaje zahrnuté do odpočtu jsou výdaji na výzkum a vývoj. Zde je nutné zdůraznit, že posouzení právních otázek je na správci daně, a nikoli na znalci. Judikaturou bylo potvrzeno, že správce daně není povinen akceptovat takto formulované závěry znaleckých posudků, viz např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě: „Namítal-li žalovaný (zde: správce daně) znaleckému posudku, že se znalec sám vyjadřoval k otázce, zda se v tomto konkrétním případě jedná o vývoj či inovaci, krajský soud žalovanému přisvědčuje, že se jedná o právní otázku, jejíž zodpovězení znalci nepřísluší.“ Poplatník se tak snadno může dostat do situace, kdy si objednal mnohdy finančně nákladné vyhotovení znaleckého posudku (v horším případě jen nějaké odborné vyjádření či potvrzení), které mu ale v praxi nemusí být v ničem užitečné.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
