Doposud platí, že pokud má správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení a zaslal plátci výzvu, má plátce povinnost na tuto výzvu reagovat do 5 pracovních dnů od jejího doručení formou následného kontrolního hlášení. Nedodržení této krátké lhůty je sankcionováno pokutou 30 000 Kč.

Novela přináší změnu týkající se délky lhůty k podání následného kontrolního hlášení v případě, kdy je výzva doručována do datové schránky plátce. Za prvé tuto lhůtu prodlužuje na 17 kalendářních dnů a za druhé počátek této lhůty odvíjí od dodání do datové schránky, nikoliv od doručení. Tyto dva pojmy je nutné rozlišit. Dodáním do datové schránky je datová zpráva zpřístupněna v konkrétní datové schránce a adresát si ji může zobrazit. Za doručenou se však datová zpráva považuje až v okamžiku, kdy se uživatel do datové schránky přihlásí, případně se uplatní fikce doručení desátým dnem od dodání.

Prakticky tedy daňový subjekt, který pravidelně vybírá datovou schránku, získá na reakci na výzvu správce daně větší časový prostor. Pokud daňový subjekt datovou schránku vybírá např. na denní bázi, bude datum dodání shodné s datem doručení a místo 5 pracovních dnů bude mít na reakci na výzvu 17 kalendářních dnů. Lhůta původních 5 pracovních dnů zůstává zachována v případech, kdy není doručováno do datové schránky plátce. Nemění se ani lhůta 5 kalendářních dnů pro reakci na výzvu při nepodání řádného kontrolního hlášení, ani lhůta 5 pracovních dnů pro podání následného kontrolního hlášení, pokud je chyba zjištěna přímo plátcem a nedošlo k jeho vyzvání.

Z výše uvedeného je zřejmý pozitivní přínos této změny zejména pro plátce, kteří aktivně využívají datovou schránku.

Od 1. ledna 2023 se budou automaticky zřizovat datové schránky mimo jiné i pro veškeré fyzické podnikající osoby, v této souvislosti je možné chápat prodloužení lhůty k reakci na výzvu správce daně jako jistou motivaci pro plátce datovou schránku po jejím zřízení aktivně využívat.