Největší změny přinesla novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která byla přijata jako třicátá pátá část vládního konsolidačního balíčku. Ten byl ve Sbírce zákonů zveřejněn jako Zákon č. 349/2023 Sb. dne 12. 12. 2023. O nejdůležitějších změnách, které novela zákona o účetnictví přináší, jsme vás informovali v článku Dopad vládního konsolidačního balíčku na zákon o účetnictví, ve kterém jsme detailně psali o zavedení konceptu funkční měny, povinnosti pro některé účetní jednotky vyhotovovat od 1. 1. 2024 zprávu o udržitelnosti a od 22. 6. 2024 zprávu o daních z příjmů.

Ministerstvo financí vydalo 14. prosince 2023 vyhlášku č. 443/2023 Sb., která novelizuje následující prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví:

• vyhlášku č. 500/2002 Sb., pro podnikatele;
• vyhlášku č. 501/2002 Sb., pro banky a jiné finanční instituce;
• vyhlášku č. 502/2002 Sb., pro pojišťovny;
• vyhlášku č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání.

Od 1. 1. 2024 došlo také k navazující úpravě českých účetních standardů. Změny jsou jen kosmetické, většina souvisí s nahrazením pojmu „česká měna“ pojmem „měna účetnictví“.

Novely prováděcích vyhlášek reagují na změny v zákoně o účetnictví a nově upravují způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví, způsob určení čistého obratu a vztah dorovnávací a odložené daně. V dalším textu se na tyto tři oblasti podíváme podrobněji. Zaměříme se na vyhlášku č. 500/2002 Sb. pro podnikatele – ostatní vyhlášky jsou upraveny obdobně, liší se jen čísla přidaných či pozměněných paragrafů.

Funkční měna

Upraveno v novele zákona o účetnictví

Do zákona o účetnictví přibyl nový § 24a, který zavádí termín měna účetnictví. Měnou účetnictví může být nejen česká měna, ale také euro, americký dolar nebo britská libra, pokud zároveň splňují definiční znaky tzv. funkční měny účetní jednotky. Funkční měna je vymezena jako měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Na rozdíl od účetních standardů IFRS, kde je použití funkční měny pro účetnictví povinné, je podle české úpravy použití jiné než české měny v účetnictví dobrovolné. Pokud si však účetní jednotka zvolí jako funkční měnu jinou měnu než českou, může se vrátit k české měně, pouze pokud tato jiná měna přestane být funkční měnou. Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Upozorňujeme, že neoprávněné použití funkční měny je porušením povinnosti zákona o účetnictví, které zakládá odpovědnost za přestupek se sankcí až 3 % z hodnoty aktiv.

Do zákona o účetnictví jsou také doplněny paragrafy, které upravují, kdy a jakým kurzem přepočítávat cizí měny na měnu účetnictví. Účetní jednotka obecně pro přepočet majetku a závazků vyjádřených v cizí měně použije tzv. obecný kurz, což je kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu. Centrální bankou jsou Česká národní banka (CZK), Evropská centrální banka (EUR), Federální rezervní systém (USD) a Bank of England (GBP). Možnost použít také pevný kurz zůstává.

Upraveno v novele prováděcí vyhlášky

Do prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. byl přidán § 61d, který upravuje způsob určení funkční měny. Tento paragraf je velmi krátký, neboť pouze odkazuje na kritéria pro určení funkční měny podle účetních standardů IFRS (konkrétně IAS 21 Dopady změn měnových kurzů).

Nově přidaný § 61e naopak podrobně popisuje, jak postupovat při změně měny účetnictví.

Počáteční zůstatky se při změně měny účetnictví přepočtou posledním závěrkovým kurzem centrální banky, stejně jako srovnávací údaje za minulé účetní období. Pouze v případě významných odchylek se pro výkazy mimo rozvahu použije pro přepočet průměrný kurz.

Rozdíl vzniklý z přepočtu údajů ve výsledovce se vykazuje v rozvaze v položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“.  Rozdíl vzniklý z přepočtu údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“.

Vyhláška stanovuje zvláštní postup pro cizoměnové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou a nederivátový cash flow hedging.

Vyhláška také vyžaduje při změně měny účetnictví zveřejnit tuto skutečnost v příloze včetně odůvodnění, kurzů použitých pro přepočet a dopadu na účetní závěrku.

Vyhláška přináší také možnost vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech pro účetní jednotky s aktivy celkem (netto) alespoň 10 mld. jednotek měny účetnictví.

Určení čistého obratu

Upraveno v novele zákona o účetnictví

Byla pozměněna definice čistého obratu, kdy v roce 2023 se čistým obratem pro účely účetnictví rozuměla výše výnosů snížená o prodejní slevy. Od 1. 1. 2024 se čistým obratem rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Připomínáme, že roční úhrn čistého obratu je jedním z kritérií pro kategorizaci účetních jednotek, skupin účetních jednotek a dále také například pro stanovení povinného auditu.

Pro banky, spořitelny, pojišťovny a zajišťovny odkazuje zákon na součet položek ve výsledovce dle vyhlášky č. 501, resp. 502.

Upraveno v novele prováděcí vyhlášky

Ve vyhlášce č. 500 je v § 35 upřesněno, že „výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb“ se rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. Naopak se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos vykazován.

V důvodové zprávě k novele vyhlášek jsou uvedeny obory činností, které zobrazují výnosy ze své obvyklé hospodářské činnosti na jiných řádcích, než jsou tržby – např. směnárny, faktoringové společnosti, poskytovatelé půjček, účetní jednotky v zemědělství či leasingové společnosti.

Dorovnávací daň a odložená daň

Do vyhlášky se v paragrafu upravujícím metodu odložené daně doplňuje věta, že se při výpočtu odložené daně nezohledňuje dorovnávací daň. Tuto zprávu zajisté přivítají velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny společností s ročním výnosem větším než 750 mil. eur (ve 2 ze 4 předcházejících zdaňovacích období), které se od roku 2024 stanou poplatníky dorovnávací daně.

Tyto účetní jednotky mají dle vyhlášky už v příloze v účetní závěrce za rok 2023 uvést informaci o tom, že očekávají, že se stanou poplatníkem dorovnávací daně, a popsat a vyčíslit předpokládaný dopad dorovnávací daně na účetní jednotku.