Daně 

Zpětné uplatnění daňové ztráty aneb 6 otázek a odpovědí k její aplikaci

Příprava daňových přiznání za rok 2020 vrcholí, přičemž můžeme pozorovat, jak široké spektrum subjektů zasáhla koronavirová krize, která dosud ziskové firmy posunula do červených čísel. Proto je zpětné uplatnění daňové ztráty jakožto nový institut zákona o daních z příjmu aktuálně velmi diskutovaným tématem. Připravili jsme pro vás nejčastější otázky a odpovědi, které vám pomohou se v této problematice zorientovat.

1. Co to vůbec je zpětné uplatnění daňové ztráty a proč bychom ho měli využít?

V případě, že ve zdaňovacím období, které skončí ode dne 30. 6. 2020 (což zdaňovací období ve formě kalendářního roku 2020 beze sporu je), vykážete daňovou ztrátu, potom ji můžete uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně nejen v následujících pěti zdaňovacích obdobích (tj. do roku 2025), ale i za dvě období předcházející (tj. za roky 2018 a 2019). Pokud tedy ve zdaňovacím období 2020 vykazujete daňovou ztrátu a za rok 2018 nebo 2019 jste zaplatili daňovou povinnost, je výhodné daňovou ztrátu uplatnit zpětně. Efektem totiž bude vrácení části zaplacené daně formou přeplatku na dani. Ovšem pozor, pro zpětné uplatnění daňové ztráty platí maximální limit 30 mil. Kč v součtu za obě období předcházející.

2. Jak přeplatek od finančního úřadu získat?

Nejprve je potřeba za vybrané předcházející období podat dodatečné daňové přiznání. V tomto dodatečném daňovém přiznání, například za rok 2019, uplatníte daňovou ztrátu z roku 2020, čímž si dodatečně snížíte základ daně i daňovou povinnost za rok 2019. V rozdílu mezi nově stanovenou nižší daňovou povinností a skutečně zaplacenou částkou pak vzniká přeplatek na dani za rok 2019, který, pokud je vratitelný, vám finanční úřad do 30 dnů od podání žádosti o jeho vrácení pošle na bankovní účet.

3. Je to opravdu tak jednoduché, nebo je zde nějaké „ale“?

Ano, opravdu je to takto jednoduché. V podstatě se jedná o klasický daňový režim dodatečného daňového přiznání na daňovou povinnost nižší. Nicméně určité „ale“ zde existuje. Pokud si totiž za zmíněný rok 2019 (potažmo rok 2018) uplatníte daňovou ztrátu z roku 2020 zpětně, prodlužujete si tak prekluzivní lhůtu tohoto vybraného období. Do té doby měl rok 2019 standardní prekluzivní lhůtu v roce 2023. Ovšem zpětným uplatněním daňové ztráty z roku 2020 se jeho prekluzivní lhůta prodlužuje a bude nově končit až s lhůtou pro stanovení daně roku 2020, tj. minimálně v roce 2029.

4. Můžeme tyto dlouhé lhůty pro stanovení daně nějak eliminovat?

Zákon o daních z příjmů společně se zpětným uplatněním daňové ztráty přinesl také nový institut tzv. vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty. Svého práva na uplatnění daňové ztráty se však můžeme vzdát pouze pro období následující po vytvoření daňové ztráty, v našem případě tedy pro roky 2021 až 2025. Pokud se poplatník svého práva na uplatnění daňové ztráty pro následující období vzdá, potom se prekluzivní lhůta za ztrátové období razantně zkrátí, a to na standardní tříletou délku. V našem případě by tak lhůta pro stanovení daně za 2020 nebyla v roce 2029, ale už v roce 2024. Tímto rozhodnutím se ovšem nezkracuje prekluzivní lhůta pouze za samotný ztrátový rok 2020, ale i za období předcházející, kde poplatník daňovou ztrátu roku 2020 zpětně uplatnil a jejichž prekluzivní lhůta je na rok 2020 tím navázána. Pro úplnost dodáváme, že pokud poplatník daňovou ztrátu zpětně neuplatní, zůstává pro tato předcházející období standardní prekluzivní lhůta. Jinými slovy, za dvě období předcházející vzniku daňové ztráty se prodlužují prekluzivní lhůty pouze v případě, že se daňová ztráta zpětně skutečně uplatní.

5. Jak se můžeme svého práva na uplatnění daňové ztráty vzdát a co to pro nás fakticky znamená?

Svého práva na uplatnění daňové ztráty do následujících zdaňovacích období se lze vzdát obecnou písemností, laicky řečeno „dopisem“, na finanční úřad. Je však třeba si uvědomit, že tak poplatník musí učinit do lhůty pro podání řádného daňového přiznání, a pokud tuto lhůtu nestihne, pak se už svého práva vzdát nemůže. Také je třeba počítat s tím, že pokud se jednou svého práva na uplatnění daňové ztráty vzdáte, rozhodnutí už nelze změnit ani vzít zpět. Také je třeba vycházet z toho, že se vzdáváte svého práva obecně, nikoliv konkrétní částky vytvořené daňové ztráty. To znamená, že pokud se v budoucnu daňová ztráta například dodatečně zvýší, nemůžete dodatečně zvýšenou daňovou ztrátu v následujících letech už nikdy uplatnit.

6. Lze tedy vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty doporučit?

Je nutné si říci, že se každý statutární orgán obchodní korporace musí chovat jako řádný hospodář. Pokud se tedy společnost vzdá do budoucna významného daňového benefitu v podobě uplatnitelné daňové ztráty, je třeba zvážit, zda je to postup v tomto smyslu obhajitelný. Ovšem racionálním se jeví vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty v momentě, kdy jsou veškeré daňové ztráty konkrétního období vyčerpány zpětně a do dalších let aktuálně žádná částka nezbývá. Takové řešení dává ekonomický smysl. Přičemž se tím potvrzuje odpověď i na další častou nejasnost, a to, že aby došlo ke zkrácení lhůt pro stanovení daně je nutné se svého práva na uplatnění daňové ztráty do budoucích let vzdát vždy, tedy i v případě, že veškeré ztráty byly vyčerpány v obdobích předcházejících a do dalších let již žádná daňová ztráta k uplatnění nezbývá.

I když zpětné uplatnění daňové ztráty doprovázejí určité výkladové nejasnosti a je třeba velmi pečlivě uvážit správnou aplikaci a dopady našich rozhodnutí, je to institut, který je bezesporu pro poplatníky velmi pozitivní. Možná i právě proto byl zákon č. 299/2020 Sb., který zpětné uplatnění daňové ztráty zavedl, nominován na zákon roku v naší anketě.

Přímé daně dReport zpravodaj Daňové přiznání

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right