Daně 

Zpětné uplatnění daňové ztráty – schválené znění

Po překotném vývoji návrhu změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) v oblasti zpětného uplatnění daňové ztráty je konečně vládní návrh schválen. Ve stručnosti si tedy shrňme konečnou podobu tohoto opatření, které bylo vyvoláno snahou vlády o zmírnění dopadů koronavirové krize na daňové poplatníky.

Rozšíření období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit

Dosavadní zákon o daních z příjmů dával možnost uplatnit daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku, a to v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Nová úprava zákona o daních z příjmů tuto možnost rozšiřuje také o dvě zdaňovací období bezprostředně předcházející období, kdy daňová ztráta vznikla. Možnost uplatnit si ztrátu zpětně je však omezena částkou 30 mil. Kč. To znamená, že pokud vznikne daňová ztráta za rok 2020, potom bude možné ji uplatnit jak v pěti zdaňovacích obdobích následujících, tj. do roku 2025, tak i za dvě zdaňovací období předcházející, tj. za roky 2018 a 2019. Nicméně za roky 2018 a 2019 bude možné uplatnit jako odčitatelnou položku maximálně částku 30 mil. Kč, a to souhrnně za obě tato období. Je však na poplatníkovi, jakým způsobem tento limit mezi tato dvě období rozdělí.

Podle navržených přechodných ustanovení by měl být nový režim použitelný pro daňové ztráty vzniklé za období, které skončilo ode dne 30. června 2020. Na daňové ztráty vyměřené za období, která skončila před tímto datem, budou platit dosavadní pravidla pro daňové ztráty a jejich uplatnění.

Forma uplatnění daňové ztráty

Zpětné uplatnění daňové ztráty bude realizováno formou dodatečného daňového přiznání za vybraná předcházející období. Zpětným uplatněním daňové ztráty tak poplatník sníží svůj základ daně, a tedy i svou daňovou povinnost. Pokud byla daň za toto předcházející období již zaplacena, vznikne přeplatek ve výši rozdílu mezi zaplacenou daní a dodatečně stanovenou daňovou povinností. Pro získání finančních prostředků musí poplatník o vrácení přeplatku v případě, že bude vratitelný, požádat. Pro úplnost dodáváme, že zpětné uplatnění daňové ztráty je na volbě poplatníka, a to i v případě, že se jedná o příjemce investičních pobídek.

Prekluzivní lhůta

Velmi důležité je v této souvislosti zmínit vliv vzniku daňové ztráty na lhůtu pro stanovení daně neboli tzv. prekluzivní lhůtu. Prekluzivní lhůta je zákonem o daních z příjmů pro ztrátová období stanovena speciálně. Pro období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu uplatnit, končí prekluzivní lhůta současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které bylo možné daňovou ztrátu naposledy uplatnit. V oblasti uplatnění daňové ztráty za předcházející dvě období budou tato pravidla platit obdobně, protože i tato dvě období jsou nově období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit. Nicméně tato dlouhá prekluzivní lhůta bude uplatněna u zpětného uplatnění daňové ztráty pouze za ta období, kde bude daňová ztráta zpětně skutečně uplatněna. Jinými slovy, pokud daňová ztráta zpětně uplatněna nebude, potom běží lhůta pro stanovení daně za tato vybraná předcházející období standardním způsobem.

Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty

Na předchozí problematiku navazuje nová možnost poplatníka se svého práva na uplatnění daňové ztráty vzdát. Možnost vzdání se práva je však dána pouze pro uplatnění ztráty v obdobích následujících po vzniku ztráty, a to s jediným cílem, aby došlo ke zkrácení výše popsané prekluzivní lhůty. Pokud se totiž poplatník svého práva na uplatnění daňové ztráty vzdá, potom již po dobu následujících pěti let nelze daňovou ztrátu uplatnit a speciální ustanovení o prekluzivní lhůtě se neaplikuje.

„Dohad“ na daňovou ztrátu

Dle důvodové zprávy ke změně zákona o daních z příjmů není samotný koncept zpětného uplatnění daňové ztráty jednorázovým protikrizovým nástrojem, ale normou, která nám v zákoně o daních z příjmů již dlouhodobě zůstane. Projev snahy o jednorázové zmírnění krize způsobené pandemií COVID-19 však představuje speciální přechodné ustanovení, které má za cíl především uspíšit získání finančních prostředků (vratitelného přeplatku) daňovými subjekty a zlepšit jejich solventnost. Navržené přechodné ustanovení nabízí možnost, aby si poplatník určil, resp. odhadl daňovou ztrátu, kterou očekává, že vykáže za první zdaňovací období, jež skončí ode dne 30. června 2020, a takto odhadnutou daňovou ztrátu si uplatní v dodatečném (nebo i řádném daňovém přiznání, pokud ještě nebylo podáno) za bezprostředně předcházející zdaňovací období jako odčitatelnou položku od základu daně.

Pokud vezmeme v úvahu poplatníka, který má zdaňovací období nastaveno jako kalendářní rok, pro něho platí, že si po nabytí účinnosti novely může již během roku 2020 odhadnout výši daňové ztráty, kterou za zdaňovací období 2020 odhaduje vykázat, a takto odhadnutou ztrátu si jako odčitatelnou položku bude moci uplatnit už v daňovém přiznání za rok 2019, aniž by ztráta byla skutečně vyměřena. Ve chvíli, kdy bude podáno daňové přiznání za rok 2020 a daňová ztráta bude skutečně stanovena (vyměřena), je třeba vzít v úvahu skutečnou výši daňové ztráty. Pokud bude skutečně vyměřená ztráta nižší než odčitatelná položka v odhadnuté výši uplatněná v daňovém přiznání za rok 2019, potom je nutné podat dodatečné daňové přiznání a kalkulaci daně za rok 2019 opravit. Taková oprava bude znamenat doplacení daně vyplývající z rozdílu mezi odhadnutou a skutečně vyměřenou daňovou ztrátou, včetně souvisejícího úroku z prodlení. Pokud bude skutečně vyměřená ztráta za rok 2020 vyšší než uplatněná odčitatelná položka na základě odhadu, potom samozřejmě žádná úprava roku 2019 nutná není a s dosud neuplatněnou daňovou ztrátou může poplatník naložit dle obecných pravidel. Závěrem upozorňujeme, že i pro tento „dohad“ na daňovou ztrátu platí maximální limit uplatnění v částce 30 mil. Kč.

Pokud tedy za období, které skončilo ode dne 30. června 2020, vykážete nebo očekáváte, že vykážete, daňovou ztrátu, je vhodné se zamyslet nad možnostmi jejího co nejefektivnějšího využití.

Daň z příjmů Přímé daně dReport zpravodaj
Daně 

Firmy a dotace: Nestačí jen vyplnit formulář, každý projekt a žádost vyžadují specifickou péči, říká manažer z poradenského týmu pro granty a pobídky

Události z první poloviny roku 2020 znamenaly pro mnoho firem velmi významný, převážně negativní zásah do jejich fungování, a o to více se jejich pozornost začala ubírat směrem k veřejným zdrojům. Stát totiž podnikatelům dlouhodobě nabízí celou řadu nejrůznějších druhů finanční podpory na jejich výzkum, vývoj či investice. Získat ale dotaci či slevu na dani není otázka jednoho formuláře. Své o tom ví Martin Schulz, manažer z daňového oddělení Deloitte, který se se svým týmem zaměřuje na oblast grantů a odpočtů, a který podnikatelům se získáváním zmíněných příspěvků z veřejných zdrojů pomáhá. 

2. 7. 2020
Daně 

Aktuální vývoj legislativního procesu zákona o daních z příjmů

Legislativní proces na poli zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) je velmi překotný, jeho vývoj je obtížně predikovatelný a navíc jsou jednotlivé změny fragmentované do mnoha „balíčků“, což monitoring plánových změn značně komplikuje. Proto jsme z aktuálních návrhů vybrali ty nejdůležitější a níže shrnujeme jejich legislativní vývoj. 

24. 6. 2020