S blížícím se termínem pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob vám níže přinášíme shrnutí několika oblastí, které mohou v praxi činit komplikace.
Vybrané oblasti budou více do hloubky diskutovány v rámci technického webcastu spolu s nejčastějšími chybami, které se vyskytují i při přípravě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Na webcast se můžete přihlásit prostřednictvím tohoto odkazu.
Obecně se ukazuje jako vhodné, pokud problematiku zaměstnaneckých benefitů vzájemně komunikují zástupci personálního a finančního oddělení. I když daňové dopady nemusí být nejdůležitějším aspektem pro výběr, některé benefity se mohou významně prodražit jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance.
Zákon o daních z příjmů („ZDP“) rozlišuje mezi provozem vlastního stravovacího zařízení a příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů. V praxi se ale běžně setkáváme s hybridními systémy, které vykazují znaky obou režimů. Každý z nich má ale odlišné daňové posouzení výdajů. V případě prvního jmenovaného jsou daňově uznatelné náklady na provoz stravovacího zařízení (s výjimkou hodnoty potravin), ve druhém případě pak maximálně hodnota stanovená zákonem, která se každoročně mění.
Poslední dobou se mezi benefity rozšířily tzv. dárkové poukazy. Vyskytují se v celé řadě podob a právě jejich podstata určuje i jejich režim zdanění. Flexipassy účelově použitelné pouze na zdraví, sport a vzdělávání jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně. Pro zaměstnavatele představují daňově neuznatelný náklad. Univerzální dárkové poukazy využitelné na aktivity mimo sport, zdraví, kulturu apod. mohou mít při splnění zákonných podmínek opačný daňový režim, tj. být daňově uznatelné na straně zaměstnavatele a zdanitelným příjmem na straně zaměstnance.
Hromadné svozy zaměstnanců se staly dalším významným benefitem, kterým firmy usilují o přízeň svých zaměstnanců. Vedle toho, že při splnění podmínek se může jednat o daňově uznatelný náklad, ve většině případů jde o zdanitelný příjem zaměstnance s nutností přihlédnout k ceně obvyklé v místě a čase svozů.
Často se setkáváme s otázkou, zda je možné k rozvahovému dni provést rozpuštění zákonné opravné položky k pohledávce a odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů v případě, že se pohledávka v průběhu roku promlčela. Současná textace ZDP tuto možnost neumožňuje a daňová uznatelnost tohoto nákladu by mohla být zpochybněna správcem daně v případě daňové kontroly.
Pro správné uplatnění v souladu se ZDP je nutné mít interně nastavený systém, který vám umožní odepsat pohledávku a rozpustit daňovou opravnou položku ještě před samotným promlčením pohledávky.
Daňové konsekvence ukončení nájemního vztahu mohou výrazně prodražit mnohdy ne příliš daňově komplikovanou situaci (např. stěhování do nových prostor, ukončení nájemní smlouvy, uplynutí doby, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena, atd.). Již při uzavírání nájemní smlouvy, kdy na pronajatých prostorech bude probíhat technické zhodnocení a vy jako nájemce budete mít právo ho odepisovat, vyžaduje situace vedle právního ošetření též nezbytný daňový rozbor problematiky.
V případě, že např. jako nájemce ukončíte nájemní smlouvu, technické zhodnocení neodstraníte a od pronajímatele nedostanete žádnou náhradu za vynaložené výdaje, neodepsaná část technického zhodnocení se nenávratně stane daňově neuznatelným nákladem. Při uzavření nájemní smlouvy je tedy nutné mít na paměti daňové dopady, které mohou nastat až celou řadu let po uzavření smlouvy. Negativní dopady mohou též postihnout samotného pronajímatele, pro kterého může neodepsaná část technického zhodnocení představovat zdanitelný příjem.
Správné ošetření osvobozeného příjmu v podobě podílu na zisku vyplaceného dceřinou společností obvykle ve firmách nedělá větší problémy. Kde se občas chybuje, jsou související náklady. V návaznosti na ZDP je nutné veškeré přímé náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti ošetřit jako daňově neuznatelné a v případě nepřímých nákladů musí být firmy schopny prokázat, že jsou nižší než 5 % vyplacené dividendy, nebo právě hodnotu ve výši 5 % vyplacené dividendy ošetřit jako daňově neuznatelný náklad. V návaznosti na rozhodnutí krajského soudu (29 Af 53/2016 – 88) je nutné vnímat okolnosti nepřímých nákladů v širším kontextu a zachovat si obezřetnost, pokud předpokládáte jejich nulovou výši, jelikož se snadno můžete dostat do důkazní nouze a čelit doměření nepřímých nákladů podle výše uvedené fikce 5 % vyplacené dividendy, a to vč. souvisejících sankcí.
V případě, že ve vaší společnosti řešíte komplexnější daňové přiznání zahrnující např. odčitatelné položky od základu daně (odpočet na výzkum a vývoj, odpočet na podporu odborného vzdělávání, daňová ztráta), poskytnutá bezúplatná plnění (dary), slevy (např. z titulu investiční pobídky nebo zaměstnávání zdravotně tělesně postižených) či např. zápočet daně zaplacené v zahraničí, je velmi důležité věnovat pozornost pravidlům jejich uplatnění a vzájemné provázanosti příslušných ustanovení. Jelikož např. dary nelze přenášet do dalších let, nabízí se tak automaticky jejich upřednostnění v rámci snižování základu daně před uplatněním odčitatelné položky na výzkum a vývoj. Takovýto postup ale ZDP neumožňuje a zjednodušeně řečeno vás nutí uplatnit nejdříve odčitatelnou položku od základu daně a až následně položku snižující základ daně (poskytnuté „dary“).
Inventarizace by měla sloužit jako prostředek pro správné vyhodnocení daňové uznatelnosti jednotlivých situací, které u zásob mohou nastat. Vedle poměrně známých titulů úbytku zásob (např. prodej), které bývají obvykle daňově uznatelným nákladem (dále jen „DUN“), nastává celá řada situací, které vyžadují hlubší znalost dané problematiky.
Pokud se rozhodnete některé zásoby darovat, je takto vzniklý náklad z principu daňově neuznatelným nákladem (dále jen „DNN“). Výjimkou jsou např. propagační předměty splňující zákonné podmínky, mj. musí se jednat o reklamní předmět se vstupní cenou nižší než 500 Kč bez DPH za kus, popř. vzorky výrobků.
Až na výjimky se jedná o DNN. Rádi bychom ale upozornili na definici „škody“, která pro účely ZDP představuje něco jiného, než bychom si obvykle pod tímto pojmem představili, a která je zásadní pro posouzení daného případu. Škoda mj. představuje takové znehodnocení, které vedlo k vyřazení majetku či zásoby, tj. nejedná se např. o drobné poškození, které je následně opraveno.
V případě, že vaše společnost eviduje zásoby, u kterých přirozeně dochází k jejich úbytku (např. sesychání, odpařování atd.), doporučujeme začít uvažovat o nastavení interní „normy přirozeného úbytku“. Pakliže budete schopni tuto normu obhájit před správcem daně, do její výše může být příslušný úbytek DUN.
Odcizil-li vám někdo zásoby, i tak můžete v některých případech daný náklad ošetřit jako DUN. Např. pokud budete mít protokol od policie, že se jednalo o neznámého pachatele, popř. pokud budete mít související výnos (ať už od pachatele, nebo od pojišťovny), pak je daňová uznatelnost limitována výší souvisejícího výnosu.
Likvidovali jste v průběhu roku zásoby? K prokázání daňové uznatelnosti tohoto nákladu je nezbytně nutné disponovat likvidačním protokolem, který má dle ZDP pevně dané náležitosti.
Občas vám škodu může způsobit i příroda. Pokud se bude jednat o tzv. živelní pohromu, související náklad je DUN. Pozor, ne všechny projevy přírody lze kategorizovat jako živelní pohromu. Odfoukl vám část zásob vítr? O živelní pohromu se jedná pouze za předpokladu, že rychlost tohoto větru byla více než 75 km/h.
Další variantou mohou být záměny. Pokud skladník zaměnil jeden (snadno zaměnitelný) druh zásoby s jiným druhem zásoby a vy následně při inventarizaci identifikujete přebytky na jednom druhu a manko na druhém druhu, v odůvodněných případech lze využít institutu „záměny“ a vzájemně kompenzovat přebytek s úbytkem.
Na tomto místě bychom chtěli upozornit na důsledné rozlišování mezi dary a sponzoringem – každý má totiž rozdílný režim daňového posouzení.
Pokud se rozhodnete cokoli darovat, je v případě daňové kontroly vaší povinností být schopni ustát důkazní břemeno. Pokud jste např. na dětském dnu rozdávali vzorky nebo propagační předměty vaší společnosti, určitě se vám bude hodit mj. fotodokumentace z akce prokazující, že si dané předměty neodnesli např. vaši zaměstnanci (zde by byl daňový režim jiný).
Rozhodnete-li se vaše prodeje marketingově podpořit např. reklamou v televizi a její cena je vyšší než 60 tis. Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok, bylo by chybou účtovat o daném nákladu jednorázově. Z pohledu ZDP se jedná o dlouhodobý majetek, jehož pořizovací cenu dostanete do nákladů prostřednictvím daňových odpisů.
Pokud je vaše společnost v režimu investičních pobídek, měli byste věnovat zvýšenou pozornost nastavení převodních cen v rámci skupiny tak, aby tyto ceny splňovaly kritérium tzv. tržní ceny (arm’s length principle).
Jelikož se jedná o dodatečnou výhodu v podobě veřejné podpory, je tento benefit vykoupen i celou řadou povinností. Mj. je nutné maximalizovat všechny odpočty od základu daně (tj. uplatnění ztráty, odpočtu na výzkum a vývoj a odpočtu na podporu odborného vzdělávání) a maximalizovat odpisy a daňové opravné položky k pohledávkám.
Odčitatelná položka na výzkum a vývoj je sice v současné době výrazně podporována vládou ČR, nikdy ale nezapomínejte, že projektová dokumentace výzkumu a vývoje podle legislativy platné do 1. 4. 2019 je prospektivním dokumentem hledícím do budoucnosti, nicméně nedodržení (i formálních) požadavků na jeho formu a obsah vede podle aktuální praxe finančních úřadů k vyloučení celého odpočtu z daňového přiznání a k aplikaci všech sankcí, umožněných Daňovým řádem.
Vedle toho musíte též disponovat přehlednou a prokazatelnou oddělenou nákladovou evidencí (účtování na syntetické účty není dostačující). V neposlední řadě se vám při obhajování činností, které jste vyhodnotili jako výzkumné či vývojové, může hodit znalecký posudek od nezávislého znaleckého institutu. Nejedná se sice o zákonný požadavek, ale na základě současné praxe daňových kontrol ho silně doporučujeme.
Pro společnosti, které zahájily řešení vývoje po novele ZDP od 1. 4. 2019, se mohou měnit pravidla odpočtu. Novela zavedla nejen povinnost „avizovat“ zamýšlené projekty správci daně, ale také povinnost vypracovat Projektovou dokumentaci nejpozději k datu pro podání prvního řádného přiznání, a to i v případě víceletých projektů.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
