Současná vládní opatření dopadají na velké a malé firmy i jejich zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné nevyjímaje. Z důvodu vládních opatření přestali někteří OSVČ ze dne na den vykonávat svou činnost, jiní v ní sice pokračovat mohou, nemají ale komu dodávat své zboží či služby nebo jsou doma s dětmi. Jaká mají v současné době OSVČ práva a povinnosti z pohledu daní, sociálního a zdravotního pojištění či dávek ze státního sociálního systému? Shrnuli jsme je do 7 bodů.
Díky některým vyjádřením v médiích lze nabýt dojmu, že lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 byla posunuta až do 1. července 2020, avšak přijatá opatření lhůtu pro podání daňového přiznání rozhodně neposouvají.
Pro zmírnění dopadů světové pandemie bylo nicméně ve Finančním zpravodaji č. 4 vydaném 16. března 2020 vydáno rozhodnutí ministryně financí o prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání a o posečkání úhrady daně, pokud tyto povinnosti budou splněny nejpozději k 1. červenci 2020.
Lhůtu jako takovou tedy posunutou nemáte, ale daňové přiznání můžete bez sankcí podat a daň zaplatit až do 1. července 2020.
Pokud výsledkem vašeho daňového přiznání bude přeplatek na dani, vrátí vám ho finanční úřad do 30ti dnů od podání daňového přiznání.
Ministerstvo financí taktéž rozhodlo o zrušení zálohy na daň z příjmů fyzických osob splatné 15. června 2020. Jedná se tedy o druhou zálohu v případě čtvrtletních plátců daně a první zálohu u pololetních plátců daně. Zrušení zálohy ovšem neznamená, že výslednou daň za rok 2020 nebude třeba hradit. Pokud tedy nezaplatíte tuto zálohu, je potřeba příští jaro počítat pravděpodobně s vyšším doplatkem své daňové povinnosti za rok 2020, než jste byli dříve zvyklí.
V návaznosti na přijatá opatření Ministerstva financí, byl schválen zákon č. 136/2020 Sb. o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Změna stanovuje následující:
(a) Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení
OSVČ (vykonávající hlavní i vedlejší činnost) nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, a to v jakékoliv výši. V období březen až srpen 2020 nemusíte tedy platit žádné zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Pokud byla záloha na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za březen již zaplacena, použije se na úhradu zálohy za září 2020.
Avšak opět si dovolíme upozornit, že prominuto je v tomto období pouze minimální pojistné (hlavní činnost 2.544 Kč, vedlejší činnost 1.018 Kč). Pokud je vaší povinností platit vyšší než minimální částky, máte v období březen – srpen 2020 dvě možnosti:
(b) Zálohy na nemocenské pojištění
Zálohy na nemocenské pojištění se nepromíjejí. Pokud jste tedy jako OSVČ dobrovolně přihlášeni k nemocenskému pojištění, nadále jste povinni tuto zálohu měsíčně odvádět.
(c) Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019
Na základě informací zveřejněných na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí můžete jako OSVČ podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud zároveň k tomuto datu uhradíte i doplatek pojistného za rok 2019, bude vám prominuto penále, které byste jinak za opožděnou platbu museli platit.
V návaznosti na přijatá opatření Ministerstva financí byl také schválen zákon č. 134/2020 Sb. kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a v němž je uvedeno následující:
(a) Zálohy na zdravotní pojištění
V období od března do srpna 2020 zdravotní pojišťovna odpustí OSVČ zálohy na pojistné ve výši minimálního pojištění. Jinými slovy všechny OSVČ mohou snížit předpis záloh v tomto období o 2.352 Kč. Při podání přehledu za rok 2020 se tyto prominuté zálohy budou považovat za zaplacené. Pokud jste již zaplatili zálohu za březen 2020, nestává se přeplatkem, ale považuje se za úhradu zálohy za měsíc září 2020.
Podobně jako u sociálního pojištění platí, že OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, a to v celé výši. Ale opět si dovolujeme upozornit, že prominuto v tomto období bude pouze minimální pojistné ve výši 2.352 Kč. Pokud je vaší povinností platit vyšší než minimální částky, máte stejnou možnost volby jako u sociálního pojištění:
(b) Přehled o příjmech a výdajích na zdravotní pojištění za rok 2019
Termíny pro předložení přehledu o příjmech a výdajích jsou dané zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, resp. se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. Dle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jste jako plátce povinen podat přehled o svých příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna 2020. Doplatek pojistného za rok 2019 jste povinen následně uhradit do 8 dnů od podání přehledu. Penále v této souvislosti nebude vyměřováno.
Lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích se sice posouvá, avšak podáte-li přehled dříve, je vaší povinností následně do 8 dnů uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami a částkou pojistného, kterou si v přehledu vypočtete jako roční pojistné (doplatek). Pokud tedy podáte přehled o svých příjmech a výdajích dříve (což samozřejmě můžete), pak ale pamatujte na to, že jste povinni nejpozději do 8 dnů uhradit doplatek.
(5) Podpora 25.000 Kč pro OSVČ
Ministryně financí navrhuje podpořit OSVČ, které v období od 12. března do 30. dubna 2020 museli zavřít své provozovny, nebo jim opatřeními proti šíření koronaviru bylo znemožněno podnikat, jednorázovou částkou 25.000 Kč. Nyní je způsob této podpory projednáván ve vládě a lze očekávat, že návrh by mohl být schválen v první polovině dubna 2020.
Na částku v nominální výši 25.000 Kč by měla mít nárok OSVČ, která o ni požádá a prohlásí splnění několika základních požadavků:
- Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně).
- Vykonávaná činnost je činností hlavní.
- Vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání.OSVČ byla aktivní ke dni 12. března 2020. Případně může jít také o OSVČ, jejíž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (sezónní podnikání).
- OSVČ prohlásí, že nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (a to zejména z některého z důvodů, jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).
Splnění těchto skutečností doloží žadatel čestným prohlášením. Ministerstvo financí předpokládá, že by k dokončení legislativního procesu mohlo dojít v průběhu příštího týdne, tedy nejpozději do 12. dubna.
Tato podpora nebude podléhat zdanění ani dalším odvodům.
Pro zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné bylo rozhodnuto, že ošetřovné budou dostávat i OSVČ. Standardně na ošetřovné mají nárok pouze zaměstnanci. Podpora je poskytována ve výši 424 Kč/den.
O tuto dávku může požádat OSVČ (hlavní činnost), která na základě mimořádného opatření vlády ČR proti šíření infekce COVID-19 nemůže vykonávat svoji podnikatelskou činnost z důvodu péče o:
O ošetřovné je možné žádat již nyní prostřednictvím formuláře dostupného na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Pro podporu OSVČ, které zaměstnávají další fyzické osoby a nemohou jim přidělovat práci z důvodů souvisejících s koronavirem, je k dispozici program Antivirus. Program je určený pro všechny zaměstnavatele, kteří splní podmínky některého z jeho režimů. Podle rozdílných příčin a dopadů na podnikatele je program rozdělen na režim A, upravující situace nuceného uzavření provozu nebo karantény, a na režim B, vztahující se k hospodářským potížím souvisejícím s pandemií koronaviru.
REŽIM A
Uplatní se na situace uzavření nebo omezení provozu na základě krizového opatření nebo nařízení karantény příslušným úřadem.
- Karanténa: zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
- Uzavření provozu: zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Stát přispívá zaměstnavateli 80 % vyplacené náhrady mzdy (včetně odvodů), ale maximálně do výše 39 000 Kč.
REŽIM B
Uplatní se v případě překážky v práci na straně zaměstnavatele v důsledku souvisejících hospodářských potíží z důvodu šíření koronaviru. Zahrnuje tyto situace:
- Prostoje z důvodu omezení dodávek – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy minimálně ve výši 80 % průměrného výdělku.
- Nemožnost přidělovat práci zbylým zaměstnancům z důvodu nepřítomnosti významné části zaměstnanců (30 %) na pracovišti z důvodu karantény či čerpání ošetřovného – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
- Částečnou nezaměstnanost z důvodu omezení poptávky po výrobcích nebo službách zaměstnavatele – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku.
Stát přispívá zaměstnavateli 60 % vyplacené náhrady mzdy (včetně odvodů), ale maximálně do výše 29 000 Kč.
Na speciální webové stránce Deloitte jsme pro vás shrnuli přehled klíčových kroků, které je potřeba učnit na cestě ke zmírnění dopadů pandemie na fungování vaší organizace. Od rychlého zavedení home office přes daňové dopady, závazky ze smluv až po vytvoření krizových scénářů pro zajištění kontinuity podnikání. Najdete tam i kontakt na naše odborníky, kteří vám pomohou reagovat na konkrétní opatření s ohledem na potřeby vaší firmy.
Aktuální informace najdete i na tomto blogu v sekci věnované dopadům koronaviru.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
