COVID-19  Deloitte živě 

Jak pandemie přispěje k reformě českého zdravotnictví?

České zdravotnictví prošlo v souvislosti s koronavirovou pandemií tvrdou zatěžkávací zkouškou. Na své dno si sáhli nejen lékaři a zdravotní personál nemocnic, ale například i pojišťovny a úřady. A právě organizace českého zdravotnictví a jeho institucí se stala významným tématem celospolečenské diskuze. Jak si vedou úřady, které mají na starosti ochranu veřejného zdraví? Jak nastavit kvalitní a spolehlivý systém úhrad? A jak efektivně řídit nejen státní, ale i evropské zdravotnictví během krize? S transformací sektoru by měly pomoct zkušenosti získané právě v době koronavirové.

„Základem zdravotnictví jsou lidé. Nejsou to počty lůžek, nejsou to počty respirátorů. Lůžka lze postavit, techniku lze poměrně rychle dokoupit nebo vyrobit, ale mít vyškolené a motivované lidi, kteří jsou připraveni pomáhat, ti jsou zkrátka důležitější a my jsme je naštěstí v českém zdravotnictví měli,“ shrnul situaci během pandemie Pavel Hroboň, řídící partner Advance Healthcare Management Institute, v úvodu online konference na téma organizačních změn v českém zdravotnictví, kterou pořádal Deloitte ve spolupráci se společností Roche.

Velkou otázkou je podle Pavla Hroboně mimo jiné také dlouhodobá udržitelnost financování zdravotnictví. S tím souhlasí i právník a specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál a dodává, že s ohledem na mnohamiliardové investice ze státního rozpočtu je na místě očekávat kvalitní nemocniční a hygienické služby, jakož i primární a sociální péči na vysoké úrovni: „Lze za tyto peníze takovéto základní služby očekávat? Ano. Existují státy, které toto zajistí za méně peněz, než kolik do toho dává Česko. Byl současný systém veřejného zdravotnictví schopen tyto služby doručit? Říkám zčásti – lékaři a sestry odvedli výbornou práci, systém byl slabší.“

Digitalizace jako motor reformy zdravotnictví

Podle Ondřeje Dostála existuje hned několik hlavních oblastí ve zdravotnictví, u kterých koronavirová krize odhalila prostor pro zlepšení. Jednou z nich je i inovace a digitalizace oboru: „Elektronizace není řešení, je to nástroj, který musíme začít používat. Jsem přesvědčen, že práce s daty a zajištění návaznosti předávání dat mezi praktiky, nemocnicemi a sociální sférou musí být součástí veřejné zakázky.“ Další prostor ke zlepšení vidí Ondřej Dostál také v oblasti státní správy a organizace, v systému úhrad, síti poskytovatelů, systémech lékové registrace a v oblasti cen, úhrad a dostupnosti léčiv.

Epidemiolog Roman Prymula se domnívá, že by se stát měl v současné situaci zaměřit primárně na personál: „Zdravotnictví jako celek je nebývale kvalitní s ohledem na to, jaké jsou jeho finanční prostředky a jak probíhá systém řízení. Nemyslím si, že by se systém zdravotnictví jako celek zhroutil. To, co se může zbortit, je spíše ta část veřejno-zdravotnická – osobně si myslím, že řada nemocnic už je schopna se řídit takříkajíc sama a je schopna se kultivovat ku prospěchu věci. Problémem jsou veřejné části, které nelze úplně dobře řídit a kde je obrovská personální vyprahlost.“

Jak tento problém řešit? Vedle dlouhodobé investice do vzdělávání a zaměření se na motivaci lidí vidí Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a export SP ČR, například příležitost i ve zmíněné digitalizaci: „Jedinou možností, jak se vypořádat se špatnou situací na trhu práce, je nahrazování lidí technologiemi. Myslím si, že i ve zdravotnictví je to oblast, na kterou je potřeba se zaměřit. Digitalizace, automatizace, robotizace, velká data, virtuální realita, strojové učení… Zkrátka aby těch pár lidí nemuselo dělat takovou práci, kterou lze zvládnout technologiemi.“

Koronavirová krize jako zdroj zkušeností

Specifickou roli v celém systému hrají zdravotní pojišťovny. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotního úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, říká, že koronavirová pandemie přinesla pojišťovnám vedle náročných chvil také neocenitelné zkušenosti, kterých je třeba využít: „Zdravotní pojišťovny by mohly stát u zrodu reforem, které by podle mě měly nastat. Jejich role je v systému veřejného zdravotního pojištění klíčová. Otázkou nyní je, zda dostávají, mohou dostat a dostanou větší prostor. A to je potom už zase otázka nejen právního rámce, ale také určité politické kultury.“

Zdeňka Salcman Kučerová zároveň dodává, že krizi koordinace, kterou si české zdravotnictví prošlo, není pouze tuzemský problém – určité potíže s organizací se projevily i na evropské úrovni. Tento názor zastává i David Skalický, Access Director ve společnosti Roche Česká republika, a vysvětluje: „Například reakce Evropské lékové agentury. Ta začala aplikovat tzv. rolling review (regulatorní nástroj pro urychlení hodnocení slibného léku v době zdravotní krize, pozn. red.) takovým způsobem, aby se léky, které se vztahovaly ke COVIDu nebo očkování, dostaly k pacientům za poměrně enormně krátkou dobu. Otazníkem je však komunikace směrem k laické veřejnosti. Na sociálních sítích se objevovalo, že léky jsou nedostatečně vyzkoušené, zhodnocené, nicméně opak je pravdou.“

7 kroků k modernímu a efektivnímu zdravotnictví v Česku
Účastníci naší online konference s názvem Může COVID urychlit organizační změny v českém zdravotnictví? pořádanou v rámci projektu Czech DIGI@MED Award se shodli na tom, že koronavirovou krizi je potřeba vnímat především jako zdroj zkušeností a „poučení“ pro příště. A pokud české zdravotnictví dokáže zahájit transformaci a uskutečnit následujících sedm kroků, má šanci stát se robustním systémem odolným všem potenciálním krizím budoucnosti:

  • Personalizace zdravotnictví
  • Využití technologií a možností digitalizace
  • Chytré financování a efektivní využívání zdrojů
  • Eliminace neefektivního řízení veřejné části zdravotnictví
  • Investice do zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva
  • Reforma systému zdravotního pojištění
  • Celospolečenská osvěta
Digitalizace zdravotnictví
Deloitte živě 

Prognóza Davida Marka: z OH by česká výprava mohla přivézt 11 medailí

Jedenáct. Právě tolik medailí by podle aktuálního prediktivního modelu mohli získat čeští olympijští reprezentanti na letních hrách v Tokiu. Model vychází z ekonomických a demografických statistik, ale zohledňuje i faktor pořadatelské země či předchozí výkony sportovců. Že nejde pouze o svého druhu věštění z křišťálové koule, ukazuje predikce z posledních letních her v Riu de Janeiru, kdy model odhadoval 10 cenných kovů, tedy přesně tolik, kolik česká výprava nakonec skutečně vybojovala. 

22. 7. 2021
Deloitte živě 

Dlouhodobé strategie jsou pro firmy zárukou odolnosti vůči krizím. Faktory úspěchu jsou flexibilita i správná komunikace

Cíle, vize, mise, dlouhodobá strategie. To jsou prioritní oblasti, na které se musí společnosti zaměřit, pokud si chtějí udržet svou konkurenceschopnost v dobách krizových i mimo ně. Porozumět cílům a naplánovat k nim tu nejlepší cestu však není jednoduchý úkol. Zajistit správný průběh tvorby strategie i její implementaci však s sebou přináší dlouhodobé úspěchy – základním předpokladem je používat konzistentní postup pro vývoj strategie a srozumitelně ji komunikovat napříč celou společností i vůči trhu. 

14. 7. 2021