Důkazem toho, že mezi podniky, které provádí na území ČR výzkumné či vývojové aktivity, vzrůstá nejistota spojená s tím, jak finanční správa přistupuje ke kontrole daňových odpočtů, je i skutečnost, že v meziročním srovnání let 2015 a 2016 klesl jak počet subjektů, které odpočet na výzkum a vývoj uplatnily, tak také celková výše nákladů, které společnosti v rámci odpočtu vykázaly. Toto je alarmující zejména s ohledem na skutečnost, že k tomuto poklesu došlo poprvé od roku 2005, tedy roku, kdy byl odpočet na výzkum a vývoj do zákona zanesen, tak také na dobu konjunktury, ve které se v dnešní době česká ekonomika nachází.

Jako problematické na stávajícím stavu vidíme zejména upřednostňování formálních náležitostí projektů nad skutečností, zda společnosti provádí výzkum a vývoj, a současně také v podstatě protichůdné zákonné požadavky kladené na dokument projektu výzkumu a vývoje. Na straně jedné je to vymezení a schválení činností výzkumu a vývoje před jejich samotným zahájením, kdy daňový poplatník nemá a ani nemůže mít k dispozici detailní popis řešení, na straně druhé je požadavek dostatečně přesného a detailního vymezení činností včetně jejich harmonogramu, rozpočtu a personálií apod.

Současné nastavení a praxe tak přináší značnou nejistotu a spory o okamžik zahájení projektu, o věcné vymezení činností v rámci projektu a o okamžik vzniku či naopak vyjasnění výzkumných nebo technických nejistot.

Inspiraci k možným změnám v nastavení odpočtu na výzkum a vývoj můžeme hledat např. v zahraničí. V mnoha zemích, které mají odpočet na výzkum a vývoj zavedený, se např. projekt výzkumu a vývoje zpracovává až zpětně po ukončení daného zdaňovacího období či daného vývojového úkolu. Tato změna by mohla vyřešit věčné spory mezi podniky a finanční správou spojené s definicí termínu zahájení řešení projektu, ale také by mohla přispět k tomu, že by v rámci projektu daňový poplatník mohl v daleko větším detailu popsat, jaké přesně činnosti v daném období realizoval, což by v konečném důsledku mohlo pomoci i finanční správě při posouzení způsobilosti činností.

Dle posledních informací to vypadá, že finanční správa zvažuje v rámci nastavení odpočtu na výzkum a vývoj jisté změny. Přejme si tedy, aby tyto změny byly ku prospěchu podpory výzkumu a vývoje v ČR, aby bylo posuzování činností výzkumu a vývoje více transparentní a zaměřilo se na skutečnou podstatu věci, tedy primárně na skutečnost, zda společnosti doopravdy dělají výzkumné a vývojové aktivity, či nikoliv.
Větší transparentnost v rámci odpočtu na výzkum a vývoj není důležitá jen z pohledu firem působících v ČR, ale také z pohledu společností, které zvažují v regionu střední Evropy budovat nová či rozšiřovat stávající výzkumná a vývojová centra a řeší, do které země je umístit. Transparentnost jednotlivých režimů podpory v daných zemí je pak v rámci tohoto rozhodování jedním z klíčových faktorů, které rozhodují o tom, zda se společnosti rozhodnou pro Českou republiku, či nikoliv.

S ohledem na snahu České republiky podporovat zejména investice s vysokou přidanou hodnotou by tedy mělo být v zájmu nás všech, aby se nastavení daňového odpočtu na výzkum a vývoj stalo pro podniky více transparentní.

O dalším vývoji vás budeme informovat.

Článek je součástí zpravodaje dReport – květen 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky