Pojem blockchain začal do povědomí lidí pronikat s příchodem dnes nejznámější kryptoměny bitcoin, jejíž implementace byla zprovozněna v roce 2009. V té době bylo vnímání bitcoinu spojováno především s anonymitou uživatelů a z toho důvodu začal být vnímán jako prostředek pro provádění nelegální činnosti. Nevalná pověst bitcoinu tak částečně zastřela původní myšlenku, a sice umožnit důvěryhodnou výměnu aktiv napříč internetem, bez potřeby vzájemné či zprostředkované důvěry.

Označení blockchain má z technologického pohledu dva základní významy:

1. Označení množiny softwarových protokolů, které umožňují realizaci fungování blockchainu, jako technologické platformy.
2. Označení blockchainové databáze, nad kterou jednotlivé blockchain protokoly operují.

Klíčové vlastnosti blockchainu:

• Systém funguje bez centralizované důvěry
• Všichni znají stav všech ostatních účtů
• Transakce jsou schvalovány konsensuálním způsobem
• Autenticita transakcí je chráněna asymetrickou kryptografií
• Za jednotlivé transakce jsou odváděny transakční poplatky
• Databáze je distribuována mezi jednotlivé účastníky
• Integrita databáze je silně chráněna procesem těžení a řetězením bloků

Důvěra jako rozhodující faktor

Jak fungují jednotlivé principy blockchainu? To si postupně ukážeme na příkladu čtyř fiktivních postav našeho seriálu. Seznamte se s Adrianem, Bárou, Cyrilem a Dášou.

První modelová situace

Ve světě „tradičního bankovního systému“ poprosí Bára přítele Adriana, aby jí na účet poslal 1000 Kč. Adrian se přihlásí do svého internetového bankovnictví a zadá příkaz k převodu peněz na účet Báry. Banka provede převod, druhý den si Bára z bankomatu vybere tisícovku. Bankomat se spojí s její bankou, ověří, že má potřebnou částku na účtu a peníze jí vydá.
Tento příklad demonstruje převod finanční částky s využitím bankovního systému. Nezbytným faktorem v tomto procesu je důvěra v banku. Samotná hodnota měny je pouhou metrikou, kterou lze měřit hodnotu jednotlivých aktiv, přičemž měna je reprezentantem této metriky. Je tedy zcela logické, že aby mohla být daná měna akceptována, musí být vydávána někým důvěryhodným a její hodnota musí být náležitě chráněna. Otázkou však je, jestli je to jediný možný způsob.

Vytvoření vlastní měny

Co kdyby si ale naše čtyřka vytvořila vlastní měnu, kterou si mezi sebou budou posílat? Prevencí proti podvodům je vzájemná důvěra, variantou je, že si vyberou jednoho zástupce z jejich řad, který bude spravovat stav účtů všech zúčastněných a bude schvalovat jednotlivé finanční transakce. Zástupce by tak fungoval jako centrální autorita, která by plně rozhodovala o tom, kdo má kolik peněz komu posílat. Na tom, kdo z nich by měl být zástupcem, se ale nedokáží shodnout, a proto se rozhodnou, že každou transakci budou ověřovat společně. Zároveň si však uvědomí, že může nastat situace, kdy nebudou všichni současně k dispozici, což povede ke zpoždění transakcí. Zavedou tak pravidlo, kdy pro potvrzení transakce stačí k ověření nadpoloviční většina – tedy tři lidé.

Nyní by převod vypadal následovně: Pokud bude chtít Dáša poslat 1000 jednotek dohodnuté měny Báře, vytvoří příkaz k jejich odeslání na Bářin účet a zároveň pošle prosbu o schválení na všechny. Každý, kdo upozornění obdrží, zkontroluje správnost transakce a pokud je vše v pořádku, pošle potvrzení ostatním, aby věděli, že transakci schválil. Jakmile alespoň tři z nich transakci potvrdí, je akceptováno, že Dáša má o 1000 jednotek méně a Bára o 1000 jednotek více.

Touto cestou, ve které nefiguruje centralizovaná důvěra, se vydal blockchain. Jak je ale z příkladu patrné, vyvstává zde několik otázek. Jak víme, že transakci poslala opravdu Dáša a ne například Adrian, který by se za Dášu vydával? Jak víme, kolik má Dáša na svém účtu? Co když má Dáša na svém účtu přesně 1000 jednotek a vytvoří současně dvě transakce, přičemž v jedné tvrdí, že posílá 1000 jednotek Báře a ve druhé 1000 jednotek Cyrilovi? Co když se někdo rozhodne, že nebude potvrzovat správné transakce a tím provádění transakcí omezí? Co když Bára jednoho dne prohlásí, že daných 1000 jednotek od Dáši nikdy nedostala?

Odpovědi nejen na tyto otázky budeme hledat v dalším díle našeho seriálu o blockchainu.