Technologie 

Blockchain pro začátečníky: Poznejte jeho specifika – díl první

Co je to vlastně blockchain? Jaká jsou jeho specifika a jak celý proces funguje? A jaký je rozdíl mezi blockchainem a bitcoinem? Blockchain je dnes často zmiňovaným tématem, i přesto ale odpovědi na tyto otázky mohou být pro mnohé nejasné. Cílem pětidílného seriálu „Blockchain pro začátečníky“ je proto popsat vlastnosti, principy a podstatu blockchainu.

Pojem blockchain začal do povědomí lidí pronikat s příchodem dnes nejznámější kryptoměny bitcoin, jejíž implementace byla zprovozněna v roce 2009. V té době bylo vnímání bitcoinu spojováno především s anonymitou uživatelů a z toho důvodu začal být vnímán jako prostředek pro provádění nelegální činnosti. Nevalná pověst bitcoinu tak částečně zastřela původní myšlenku, a sice umožnit důvěryhodnou výměnu aktiv napříč internetem, bez potřeby vzájemné či zprostředkované důvěry.

Označení blockchain má z technologického pohledu dva základní významy:

  1. Označení množiny softwarových protokolů, které umožňují realizaci fungování blockchainu, jako technologické platformy.
  2. Označení blockchainové databáze, nad kterou jednotlivé blockchain protokoly operují.

Klíčové vlastnosti blockchainu:

  • Systém funguje bez centralizované důvěry
  • Všichni znají stav všech ostatních účtů
  • Transakce jsou schvalovány konsensuálním způsobem
  • Autenticita transakcí je chráněna asymetrickou kryptografií
  • Za jednotlivé transakce jsou odváděny transakční poplatky
  • Databáze je distribuována mezi jednotlivé účastníky
  • Integrita databáze je silně chráněna procesem těžení a řetězením bloků

Důvěra jako rozhodující faktor

Jak fungují jednotlivé principy blockchainu? To si postupně ukážeme na příkladu čtyř fiktivních postav našeho seriálu. Seznamte se s Adrianem, Bárou, Cyrilem a Dášou.

První modelová situace

Ve světě „tradičního bankovního systému“ poprosí Bára přítele Adriana, aby jí na účet poslal 1000 Kč. Adrian se přihlásí do svého internetového bankovnictví a zadá příkaz k převodu peněz na účet Báry. Banka provede převod, druhý den si Bára z bankomatu vybere tisícovku. Bankomat se spojí s její bankou, ověří, že má potřebnou částku na účtu a peníze jí vydá.
Tento příklad demonstruje převod finanční částky s využitím bankovního systému. Nezbytným faktorem v tomto procesu je důvěra v banku. Samotná hodnota měny je pouhou metrikou, kterou lze měřit hodnotu jednotlivých aktiv, přičemž měna je reprezentantem této metriky. Je tedy zcela logické, že aby mohla být daná měna akceptována, musí být vydávána někým důvěryhodným a její hodnota musí být náležitě chráněna. Otázkou však je, jestli je to jediný možný způsob.

Vytvoření vlastní měny

Co kdyby si ale naše čtyřka vytvořila vlastní měnu, kterou si mezi sebou budou posílat? Prevencí proti podvodům je vzájemná důvěra, variantou je, že si vyberou jednoho zástupce z jejich řad, který bude spravovat stav účtů všech zúčastněných a bude schvalovat jednotlivé finanční transakce. Zástupce by tak fungoval jako centrální autorita, která by plně rozhodovala o tom, kdo má kolik peněz komu posílat. Na tom, kdo z nich by měl být zástupcem, se ale nedokáží shodnout, a proto se rozhodnou, že každou transakci budou ověřovat společně. Zároveň si však uvědomí, že může nastat situace, kdy nebudou všichni současně k dispozici, což povede ke zpoždění transakcí. Zavedou tak pravidlo, kdy pro potvrzení transakce stačí k ověření nadpoloviční většina – tedy tři lidé.

Nyní by převod vypadal následovně: Pokud bude chtít Dáša poslat 1000 jednotek dohodnuté měny Báře, vytvoří příkaz k jejich odeslání na Bářin účet a zároveň pošle prosbu o schválení na všechny. Každý, kdo upozornění obdrží, zkontroluje správnost transakce a pokud je vše v pořádku, pošle potvrzení ostatním, aby věděli, že transakci schválil. Jakmile alespoň tři z nich transakci potvrdí, je akceptováno, že Dáša má o 1000 jednotek méně a Bára o 1000 jednotek více.

Touto cestou, ve které nefiguruje centralizovaná důvěra, se vydal blockchain. Jak je ale z příkladu patrné, vyvstává zde několik otázek. Jak víme, že transakci poslala opravdu Dáša a ne například Adrian, který by se za Dášu vydával? Jak víme, kolik má Dáša na svém účtu? Co když má Dáša na svém účtu přesně 1000 jednotek a vytvoří současně dvě transakce, přičemž v jedné tvrdí, že posílá 1000 jednotek Báře a ve druhé 1000 jednotek Cyrilovi? Co když se někdo rozhodne, že nebude potvrzovat správné transakce a tím provádění transakcí omezí? Co když Bára jednoho dne prohlásí, že daných 1000 jednotek od Dáši nikdy nedostala?

Odpovědi nejen na tyto otázky budeme hledat v dalším díle našeho seriálu o blockchainu.

Seriál - blockchain Platební transakce Kryptoměna Blockchain
Technologie  Deloitte živě 

Zemědělství 4.0: Budoucnost stojí na datech, autonomní traktory jsou otázkou několika let, říká Jan Semrád z Varistaru

Digitální technologie vládnou světu. A přestože se slova „data“ a „zemědělství“ v jedné větě často nesetkávají, existují společnosti, které se snaží tuto skutečnost změnit. Jednou z nich je i Varistar, firma poskytující moderní technologická řešení podnikům z oblasti zemědělství. A že je na českém trhu ve svém oboru technologickým leaderem, dokazuje i ocenění Impact Star, které získala v rámci programu Deloitte Technology Fast 50 CE 2020. Jak se využívají satelitní data při řízení zemědělské techniky a co je to Zemědělství 4.0? O těchto a dalších tématech jsme si povídali s Janem Semrádem, spoluzakladatelem společnosti Varistar. 

12. 1. 2021
Technologie  Deloitte živě 

Antikvariát Knihobot: Promazáváme kolečka knihkupeckého trhu, data využíváme při stanovování cen i digitalizaci tiráží

Fenomén s názvem Knihobot je pravděpodobně dobře znám většině milovníků knih. A stejně jako u mnohých podobných podnikatelských projektů, i v tomto případě byl na začátku malý kamenný obchod. Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot, však tehdy v roce 2011 ještě netušil, že za několik let bude spolu se svým týmem stát v čele jedné z největších českých společností věnujících se výkupu a prodeji knih z druhé ruky. O jejím úspěchu svědčí také ocenění Rising Star, které firma získala v rámci programu Deloitte Technology Fast 50. O tom, jaké byly první krůčky Knihobota, jak knihkupci pracují s daty nebo jaká je budoucnost tradičních tištěných knih, jsme si povídali s Pavlem Pekařem, jednatelem a jedním ze spolumajitelů společnosti Knihobot. 

21. 12. 2020
Technologie 

České banky a digitalizace: Co nás v následujících letech čeká na poli online služeb?

Digitalizace procesů, služeb a komunikačních kanálů je rozšířeným trendem, který zasáhnul většinu společností, na oblast jejich působení nehledě. Zvláště klíčová je však digitalizace v bankovním sektoru, kde je zdrojem nejen konkurenční výhody, ale v době koronavirové krize i předpokladem samotného fungování a existence finančních institucí. Věděli jste, že až 60 % poskytovatelů finančních služeb muselo zkrátit otevírací dobu svých poboček, případně je úplně zavřít? Jak se české a zahraniční banky potýkají s výzvami ohledně digitalizace svých služeb, jsme zjišťovali v rámci Deloitte studie Digital Banking Maturity 2020. O jejích výsledcích a o budoucnosti bankovnictví nejen v době krize jsme v našem live streamu hovořili také se zástupci významných českých bank. 

9. 12. 2020