Odpočet na výzkum a vývoj mohou poplatníci v České republice využívat již od r. 2005. Za celou dobu jeho existence proběhla pouze jedna zásadní novelizace tohoto institutu, a to s účinností od 1. dubna 2019, kdy došlo k částečné změně pravidel pro uplatňování odpočtu. Ta představovala především zavedení povinnosti zpracování projektové dokumentace (tj. písemného dokumentu s taxativně vyjmenovanými náležitostmi) až k datu podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, za které poprvé poplatník vykazuje nárok na uplatnění odpočtu. Tato změna měla za cíl umožnit poplatníkům při tvorbě projektových dokumentací využít přesnější informace týkající se výzkumné a vývojové činnosti. Do té doby měli poplatníci povinnost zpracovat dokumentaci před zahájením řešení projektu, což v praxi vyvolávalo celou řadu otázek a komplikací.

Mezi náležitosti projektové dokumentace přitom patří např. uvedení cílů projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu, předpokládané výdaje na řešení projektu a jména osob, které mají jeho řešení odborně zajišťovat. Monitoring soudních rozhodnutí z posledních let ukazuje, že správci daně nekontrolují jen samotnou existenci obsahových náležitostí v projektové dokumentaci, ale vyjadřují se i k jejich dostatečnosti či míře detailu. Zůstává pak na poplatnících prokázat, že např. cíle projektu byly vymezeny tak, aby byly dosažitelné a vyhodnotitelné. Uspokojení představy správce daně na obsahovou dostatečnost přitom může být pro poplatníky obtížně naplnitelné.

Co změní současná novela

Novelou zákona tak prakticky dochází k zavedení možnosti prokázání splnění obsahových náležitostí projektové dokumentace s využitím dalších důkazních prostředků, zjistí-li správce daně např. v daňové kontrole, že tyto náležitosti nebyly podle jeho názoru uvedeny v projektové dokumentaci dostatečně konkrétně. Na tomto místě je však důležité upozornit, že úprava neruší povinnost zpracovat projektovou dokumentaci, a to včetně všech jejích taxativně vyjmenovaných obsahových náležitostí, ale vytváří pro poplatníky prostor dokládat detailnější informace a důkazní prostředky při daňové kontrole či v jiném daňovém řízení.

Autoři článku věří, že se jedná o důležitý krok ke zvýšení právní jistoty a že novela povede k vyjasnění pochybností v rámci daňových kontrol a tím k motivaci oprávněných poplatníků k využívání odpočtu na výzkum a vývoj.