Nemovitosti 

Češi potřebují na vlastní bydlení 11,2 ročních platů, stále nejvíce v Evropě

V České republice je i nadále vlastní bydlení nejméně dostupné v Evropě, k pořízení bytu o rozloze 70 m2 potřebujeme 11,2 ročních průměrných platů. Další prvenství, které nepotěší, si naše země připsala v kategorii vývoje transakčních cen. V loňském roce zde vzrostly ceny nového bydlení o 16,8 %, což je nejvíce ze všech 16 sledovaných zemí. Jaké faktory stojí za těmito nelichotivými výsledky? A jak si vedou ostatní země? Nahlédněte do aktuálního Deloitte Property Indexu.

Ani největší optimisté nemohli očekávat, že by se za rok významně změnily výsledky České republiky v rámci studie Deloitte Property Index, která každoročně přináší informace o rezidenčních trzích ve vybraných evropských zemích. Proč? Protože faktory, které mají na situaci na trhu v ČR dlouhodobě nepříznivý vliv, zůstávají stále tytéž a jejich náprava bude běh na dlouhou trať.

Co tlačí ceny v Česku nahoru?

  • Převis poptávky nad nabídkou
  • Zdlouhavé povolovací a schvalovací procesy (v Praze průměrně 8,9 let)
  • Růst cen stavebních prací
  • Nová regulační opatření ČNB

V dostupnosti bydlení se na opačném pólu žebříčku, jemuž vévodí Česko, umístilo Portugalsko, kde se dá byt pořídit už za 3,8 ročních platů, dále Belgie (4 roční platy) nebo Německo (5,1 ročních platů). Naopak s podobnou finanční náročností jako v ČR je nutné počítat v Lotyšku (10,1 ročních platů) a ve Velké Británii (9,4 ročních platů).

Transakční ceny: kde je nejdráž a kde rostou ceny nejrychleji?

V této kategorii jsou zajímavé hned dva ukazatele. První nám prozradí, kde si musí zájemci o nové bydlení nejvíce připlatit. Při pohledu na ten druhý zjistíme, kde rostly ceny meziročně nejvýrazněji. Nejdražší bydlení bylo v roce 2018 v Norsku (4 043 EUR/m2). Druhé místo patří Francii (4 016 EUR/m2) a třetí Velké Británii (3 753 EUR/m2). Pokud byste si tedy chtěli pořídit byt v zahraničí, doporučit můžeme spíše Portugalsko s průměrnou transakční cenou 1 088 EUR/m2, Maďarsko (1 323 EUR/m2) nebo Polsko (1 370 EUR/m2). A jak je na tom Česká republika? Za metr čtvereční v průměru zaplatíme 2 525 eur, což nás řadí na sedmé místo.

Bydlení v ČR tedy není nejdražší v Evropě, zato zde ale transakční ceny za poslední rok nejvíce rostly, a to o 16,8 %. Dvouciferný růst zaznamenalo ze sledovaných zemí už jen Maďarsko (+13,7 %), které však stále patří v oblasti nemovitostí k nejlevnějším zemím. O 9,3 % pak rostly ceny v Nizozemsku. Ceny naopak klesaly pouze ve třech zemích: ve Velké Británii (-14,7 %), Francii (-2,1 %) a v Itálii (-1,0 %).

Obliba nájemního bydlení na vzestupu – stejně jako jeho cena

Vzhledem k vysokým cenám nového bydlení se poptávka začala přesouvat na trh s pronájmy. Jejich cena však kopíruje situaci v oblasti prodejů nemovitostí a nájmy tak meziročně rovněž zaznamenaly růst. Nejvyšší nájemné v roce 2018 bylo, stejně jako o rok dříve, v Paříži (27,8 EUR/m2/měsíc), za ní následují hned dvě norská města, Oslo (25,3 EUR/m2/měsíc) a Trondheim (20,1 EUR/m2/měsíc).

Na 15. místě ze 44 měst se objevila Praha (13,4 EUR/m2/měsíc), která předčila mimo jiné i metropole jako Brusel, Lisabon, Vídeň nebo Berlín. Třetí nejnižší nájem platili Ostravané (6,6 EUR/m2/měsíc), vůbec nejlevnější nájemní bydlení přitom měli v maďarském Debrecínu. Brno obsadilo 31. příčku (9,6 EUR/m2/měsíc).

Zadluženost domácností

A pozitivní zpráva na závěr. Česko patří společně s Lotyšskem, Itálií, Polskem a Rakouskem k zemím s nízkým podílem zadluženosti. Poměr celkových nesplacených úvěrů za bydlení k disponibilnímu příjmu domácností dosahoval v těchto zemích méně než 50 %. Nejnižší míru zadlužení si od posledního průzkumu udrželo Maďarsko (20 %), stejně tak nejvyšší míru zadlužení vykazují i nadále Nizozemsko (193,4 %) a Dánsko (172,6 %).

Projděte si kompletní výsledky studie Deloitte Property Index 2019

Deloitte Property Index Ceny bytů
Nemovitosti  Daně 

Novela zákona o dani z nemovitých věcí: Kdo má povinnost podat v roce 2021 daňové přiznání?

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021. 

12. 1. 2021
Nemovitosti  Právo 

Dopad koronavirové pandemie na nemovitostní trh

Vládní opatření přijatá v souvislosti s druhou vlnou koronavirové pandemie opět omezila fungování řady firem a podnikatelů. Jako jeden z nástrojů pro zmírnění negativních dopadů tohoto omezení schválila vláda program Covid – Nájemné 2, v jehož rámci mohou podnikatelé a firmy žádat o dotaci na komerční nájem. Od první výzvy se liší tím, že již neobsahuje podmínku, aby pronajímatel slevil žadateli minimálně 30 procent nájemného. Za jakých podmínek se tedy může žádat? A jak trh s komerčním nájmem poznamenala současná krize? 

1. 12. 2020
Nemovitosti  Daně 

Významná změna v zákoně o dani z nemovitých věcí

Pro stanovení daně z nemovitých věcí se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí, nicméně v případě rozporu se skutečným stavem vycházela dosavadní praxe ze skutečného stavu. Tento postup nebyl vždy akceptován ze strany správce daně, byť se k němu dlouhodobě přikláněla související judikatura. Navrhovaná novela zákona o dani z nemovitých věcí by v této problematice měla přinést zásadní posun. Jaký vliv může mít na konkrétní daňovou povinnost? 

22. 10. 2020