Nemovitosti 

Češi potřebují na vlastní bydlení 11,2 ročních platů, stále nejvíce v Evropě

V České republice je i nadále vlastní bydlení nejméně dostupné v Evropě, k pořízení bytu o rozloze 70 m2 potřebujeme 11,2 ročních průměrných platů. Další prvenství, které nepotěší, si naše země připsala v kategorii vývoje transakčních cen. V loňském roce zde vzrostly ceny nového bydlení o 16,8 %, což je nejvíce ze všech 16 sledovaných zemí. Jaké faktory stojí za těmito nelichotivými výsledky? A jak si vedou ostatní země? Nahlédněte do aktuálního Deloitte Property Indexu.

Ani největší optimisté nemohli očekávat, že by se za rok významně změnily výsledky České republiky v rámci studie Deloitte Property Index, která každoročně přináší informace o rezidenčních trzích ve vybraných evropských zemích. Proč? Protože faktory, které mají na situaci na trhu v ČR dlouhodobě nepříznivý vliv, zůstávají stále tytéž a jejich náprava bude běh na dlouhou trať.

Co tlačí ceny v Česku nahoru?

  • Převis poptávky nad nabídkou
  • Zdlouhavé povolovací a schvalovací procesy (v Praze průměrně 8,9 let)
  • Růst cen stavebních prací
  • Nová regulační opatření ČNB

V dostupnosti bydlení se na opačném pólu žebříčku, jemuž vévodí Česko, umístilo Portugalsko, kde se dá byt pořídit už za 3,8 ročních platů, dále Belgie (4 roční platy) nebo Německo (5,1 ročních platů). Naopak s podobnou finanční náročností jako v ČR je nutné počítat v Lotyšku (10,1 ročních platů) a ve Velké Británii (9,4 ročních platů).

Transakční ceny: kde je nejdráž a kde rostou ceny nejrychleji?

V této kategorii jsou zajímavé hned dva ukazatele. První nám prozradí, kde si musí zájemci o nové bydlení nejvíce připlatit. Při pohledu na ten druhý zjistíme, kde rostly ceny meziročně nejvýrazněji. Nejdražší bydlení bylo v roce 2018 v Norsku (4 043 EUR/m2). Druhé místo patří Francii (4 016 EUR/m2) a třetí Velké Británii (3 753 EUR/m2). Pokud byste si tedy chtěli pořídit byt v zahraničí, doporučit můžeme spíše Portugalsko s průměrnou transakční cenou 1 088 EUR/m2, Maďarsko (1 323 EUR/m2) nebo Polsko (1 370 EUR/m2). A jak je na tom Česká republika? Za metr čtvereční v průměru zaplatíme 2 525 eur, což nás řadí na sedmé místo.

Bydlení v ČR tedy není nejdražší v Evropě, zato zde ale transakční ceny za poslední rok nejvíce rostly, a to o 16,8 %. Dvouciferný růst zaznamenalo ze sledovaných zemí už jen Maďarsko (+13,7 %), které však stále patří v oblasti nemovitostí k nejlevnějším zemím. O 9,3 % pak rostly ceny v Nizozemsku. Ceny naopak klesaly pouze ve třech zemích: ve Velké Británii (-14,7 %), Francii (-2,1 %) a v Itálii (-1,0 %).

Obliba nájemního bydlení na vzestupu – stejně jako jeho cena

Vzhledem k vysokým cenám nového bydlení se poptávka začala přesouvat na trh s pronájmy. Jejich cena však kopíruje situaci v oblasti prodejů nemovitostí a nájmy tak meziročně rovněž zaznamenaly růst. Nejvyšší nájemné v roce 2018 bylo, stejně jako o rok dříve, v Paříži (27,8 EUR/m2/měsíc), za ní následují hned dvě norská města, Oslo (25,3 EUR/m2/měsíc) a Trondheim (20,1 EUR/m2/měsíc).

Na 15. místě ze 44 měst se objevila Praha (13,4 EUR/m2/měsíc), která předčila mimo jiné i metropole jako Brusel, Lisabon, Vídeň nebo Berlín. Třetí nejnižší nájem platili Ostravané (6,6 EUR/m2/měsíc), vůbec nejlevnější nájemní bydlení přitom měli v maďarském Debrecínu. Brno obsadilo 31. příčku (9,6 EUR/m2/měsíc).

Zadluženost domácností

A pozitivní zpráva na závěr. Česko patří společně s Lotyšskem, Itálií, Polskem a Rakouskem k zemím s nízkým podílem zadluženosti. Poměr celkových nesplacených úvěrů za bydlení k disponibilnímu příjmu domácností dosahoval v těchto zemích méně než 50 %. Nejnižší míru zadlužení si od posledního průzkumu udrželo Maďarsko (20 %), stejně tak nejvyšší míru zadlužení vykazují i nadále Nizozemsko (193,4 %) a Dánsko (172,6 %).

Projděte si kompletní výsledky studie Deloitte Property Index 2019

Deloitte Property Index Ceny bytů
Nemovitosti 

Informační povinnost realitních zprostředkovatelů a možná odpovědnost z ní plynoucí

Od 3. března letošního roku nabyl účinnost zákon o realitním zprostředkování, který pro realitní zprostředkovatele (dále v tomto článku jen „zprostředkovatel“) stanoví povinnost poskytnout zájemci o nabytí nemovitosti, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitost (což může být například nájem), informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Co z tohoto zákona tedy konkrétně vyplývá? 

29. 7. 2020
Nemovitosti 

Jak se dotkne novela občanského zákoníku vlastníků bytů?

Novela č. 163/2020 Sb. občanského zákoníku prošla legislativním procesem a je podepsána prezidentem. Cílem této novely je upravení dílčích nedostatků, na které se běžnou praxí přicházelo. Novela zahrnuje několik změn, v tomto článku odpovíme na základní otázky, které se týkají úpravy předkupního práva a nových pravidel pro vlastníky bytů, jež provozují krátkodobé ubytování. Celé znění schválené novely, která nabývá účinnosti 1. července 2020, lze najít ve sněmovním tisku č. 411. 

27. 4. 2020
Nemovitosti 

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a související opatření

Ministerstvo financí navrhuje přijmout sérii daňových opatření v oblasti nemovitostí, od kterých si slibuje rozpohybování trhu a z dlouhodobého hlediska také zlepšení dostupnosti vlastního bydlení. Stěžejní součástí návrhu je úplné zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 %, kterou v současnosti hradí kupující při pořízení nemovitosti (pokud není osvobozeno jako např. při prvním úplatném převodu). Dopad do státního rozpočtu při zrušení daně z nabytí nemovitých věcí má být kompenzován zrušením odpočtu úroků z hypotečních úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů fyzických osob (dnes do výše 300 tis. Kč ročně). 

21. 4. 2020