Pro celou řadu společností připadá letos termín pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na 1. července. Článek níže shrnuje oblasti, ve kterých se podle našich zkušeností často chybuje, upozorňuje na aktuální judikaturu a přináší i krátké shrnutí vybraných oblastí, které by neměly uniknout vaší pozornosti v souvislosti s poslední novelou zákona o daních z příjmů („ZDP“).
Opravné položky k pohledávkám a odpisy pohledávek
Často diskutovaná je otázka, zda je možné k rozvahovému dni provést rozpuštění zákonné opravné položky k pohledávce a odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů v případě, že se pohledávka v průběhu roku promlčela. Současná textace ZDP tuto možnost neumožňuje a daňová uznatelnost tohoto nákladu by mohla být v případě daňové kontroly zpochybněna správcem daně.
Pro správné uplatnění v souladu se ZDP je nutné mít interně nastavený systém, který vám umožní odepsat pohledávku a rozpustit daňovou opravnou položku ještě před samotným promlčením pohledávky.
Pronájem vs. leasing vč. problematiky technického zhodnocení
Daňové konsekvence ukončení nájemní smlouvy mohou výrazně prodražit mnohdy ne příliš daňově komplikovanou situaci (např. stěhování do nových prostor, ukončení nájemní smlouvy, uplynutí doby, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena, atd.). Již při uzavírání nájemní smlouvy, kdy na pronajatých prostorech bude probíhat technické zhodnocení a vy jako nájemce budete mít právo ho odepisovat, vyžaduje situace vedle právního ošetření též nezbytný daňový rozbor problematiky.
V případě, že např. jako nájemce ukončíte nájemní smlouvu, technické zhodnocení neodstraníte a od pronajímatele nedostanete žádnou náhradu za vynaložené výdaje, neodepsaná část technického zhodnocení se nenávratně stane daňově neuznatelným nákladem. Je tedy nutné mít již v době uzavírání smlouvy na paměti daňové dopady, které mohou nastat až celou řadu let poté. Negativní dopady mohou též postihnout samotného pronajímatele, pro kterého může neodepsaná část technického zhodnocení představovat zdanitelný příjem.
Držba podílu v dceřiné společnosti
Správné ošetření osvobozeného příjmu v podobě podílu na zisku vyplaceného dceřinou společností obvykle ve společnostech nedělá větší problémy. Kde se občas chybuje, je oblast souvisejících nákladů. V návaznosti na ZDP je nutné veškeré přímé náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti ošetřit jako daňově neuznatelné a v případě nepřímých nákladů musíme být schopni prokázat, že jsou nižší než 5 % vyplacené dividendy, nebo právě hodnotu ve výši 5 % vyplacené dividendy ošetřit jako daňově neuznatelný náklad. V návaznosti na rozhodnutí krajského soudu (29 Af 53/2016 – 88) je nutné vnímat okolnosti nepřímých nákladů v širším kontextu a být obezřetní, pokud předpokládáte jejich nulovou výši. Snadno se totiž můžete dostat do důkazní nouze a čelit doměření nepřímých nákladů podle výše uvedené fikce 5 % vyplacené dividendy, a to včetně souvisejících sankcí.
Kombinace odpočtů, darů, slev a zápočtu daně
V případě, že ve vaší společnosti řešíte komplexnější daňové přiznání, zahrnující např. odčitatelné položky od základu daně (odpočet na výzkum a vývoj, odpočet na podporu odborného vzdělávání, daňová ztráta), poskytnutá bezúplatná plnění (dary), slevy (např. z titulu investiční pobídky nebo zaměstnávání zdravotně tělesně postižených) či např. zápočet daně zaplacené v zahraničí, je velmi důležité věnovat pozornost pravidlům jejich uplatnění a vzájemné provázanosti příslušných ustanovení. Jelikož např. dary nelze přenášet do dalších let a nabízí se tak automaticky jejich upřednostnění v rámci snižování základu daně třeba před přenášenou daňovou ztrátou (přenositelná až 5 zdaňovacích období), takovýto přístup by byl hrubou chybou.
Víte, jaké změny přinesl daňový balíček schválený v březnu Poslaneckou sněmovnou? Přečtěte si na blogu náš souhrnný článek a budete v obraze.
V rozhodnutí se spisovou značkou 8 Afs 216/2017 – 75 byla diskutována situace poskytování podpůrných služeb mateřskou společností dceřiné společnosti (např. manažerské, servisní, technologické a další služby). I když poplatník (dceřiná společnost) disponoval celou řadou podkladů prokazujících poskytnutí služeb (smlouva, faktura, prezentace, telefonické konference atd.), správce daně zpochybnil nárok na daňovou uznatelnost těchto služeb. Poplatník totiž podle soudu neprokázal, jakou částkou se konkrétní služba podílela na celkové částce faktury. Podmínkou pro daňovou uznatelnost těchto případů je podle soudu jednoznačná konkretizace vynaloženého výdaje na straně jedné a jeho spojení s přesně specifikovaným poskytnutím služby na straně druhé.
V souvislosti s poslední novelou ZDP považujeme za vhodné upozornit s předstihem na první dvě níže uvedené oblasti, které budou pro většinu společností relevantní již od dalšího roku, a dále na novou oznamovací povinnost, která je účinná již v současné době.
Nadměrné výpůjční výdaje
Vedle standardních limitů daňové uznatelnosti úroků z půjček v rámci skupiny (tzv. test nízké kapitalizace) se rozšiřuje omezení uznatelnosti úroků pro zdaňovací období počínaje 1. dubna 2019 o nově zavedený institut nadměrných výpůjčních výdajů. V případě, že tzv. nadměrné výpůjční výdaje budou přesahovat vyšší ze zákonem stanovených limitů (30 % EBITDA nebo 80 mil. Kč), kladný rozdíl se stane daňově neuznatelným nákladem. Nadměrné výpůjční výdaje představují daňově uznatelné výdaje (tj. výpůjční výdaje, které prošly jako daňově uznatelné testem nízké kapitalizace) po odečtení výpůjčních příjmů.
Exit charge
S účinností od 1. ledna 2020 je do ZDP zavedena povinnost nahlížet na přemístění majetku v rámci jednoho poplatníka z ČR do zahraničí jako na zdanitelný příjem. Cena této transakce pak musí zvýšit základ daně a ocení se ve výši, kterou by měla v případě úplatného převodu mezi nespojenými osobami. V zásadě může toto ustanovení postihovat situace, kdy dochází k přemístění majetku rezidentem ČR do jeho stálé provozovny v zahraničí, přemístění majetku nerezidentem ze stále provozovny v ČR do zahraničí nebo přemístění rezidentství z ČR do zahraničí.
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
Nově zavedený institut oznámení zavádí povinnost na měsíční bázi oznamovat i platby nezdaňované nebo osvobozené od srážkové daně (např. dividendy, úroky, licenční poplatky), které přesáhnou částku 100 000 Kč. Vzhledem k přechodným ustanovením je nutné upozornit, že takovéto příjmy vyplacené v dubnu 2019 bude nutné oznámit již v květnu 2019. Ministerstvo financí již zveřejnilo příslušný formulář pro oznámení na stránkách finanční správy. Existuje také možnost požádat finanční úřad o zproštění oznamovací povinnosti až na 5 let.
Článek je součástí zpravodaje dReport – květen 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
