Daně 

Daň z digitálních služeb projednávána Radou ECOFINU

Jedním z bodů jednání Rady ECOFINU, jež se uskutečnilo 3. prosince 2018, bylo rovněž projednání návrhu pro zdanění digitálních služeb.

Koncept pro zdanění digitálních služeb předložila již 21. března 2018 Evropská komise, a to ve formě dvou směrnic: 1) směrnice zakotvující zdanitelnou přítomnost ve formě tzv. digitální stálé provozovny a 2) výběr nepřímé daně z digitálních služeb (DST) ve výši 3 procenta z příjmů plynoucích z určitých typů digitálních služeb.

Digitální stálá provozovna by na území daného státu mohla vzniknout v případě, že daná digitální technologie má v daňovém období více než 100 000 uživatelů, generuje zisky přesahující částku 7 000 tis. EUR a současně z řad společností má uzavřeno více než 3 000 obchodních smluv na poskytování této technologie. DST by se mohla vztahovat na příjmy plynoucí z prodeje online reklamního prostoru, příjmy z prodeje dat získaných při digitální činnosti a dále na příjmy plynoucí ze zprostředkování digitálních aktivit, které umožňují interakci s ostatními uživateli a současně usnadňují jejich obchodování. Výběr prozatímní daně by se měl týkat pouze společností s celosvětovými ročními zdanitelnými příjmy ve výši 750 milionů EUR, s jejich zdanitelným podílem v Evropské unii 50 milionů EUR. Tyto limity by měly zajistit, že se prozatímní daň nedotkne nově vznikajících a rychle rostoucích společností.

Diskuze Rady ECOFINU reflektuje německo-francouzský návrh, podle kterého by nepřímá DST představovala pouze dočasné řešení do okamžiku, než bude dosaženo shody na nadnárodní úrovni (zejména na úrovni zemí OECD a zemí G7 a G20). Dle návrhu Německa a Francie by mělo dojít se schválení směrnice zavádějící nepřímou DST nejpozději v březnu 2019 tak, aby mohla vstoupit v účinnost od ledna 2021, jestliže do té doby nebude nelezeno nadnárodní řešení. V případě, že bude nalezeno společné nadnárodní řešení před tímto datem, tj. před 1. lednem 2021, bude implementace směrnice zavádějící nepřímou DST ukončena a pozbyde platnosti do roku 2025.

Česká republika nadále podporuje celoplošné nadnárodní řešení na úrovni OECD, nicméně vyslovila ochotu v projednávání německo-francouzského návrhu pokračovat v případě, že nepřímá daň z digitálních služeb bude zavedena pouze na omezenou dobu. Negativně se k návrhu na zavedení nepřímé DST staví například Irsko. Předložené návrhy pro zdanění příjmů z digitálních služeb však vyvolávají také řadu spekulací nad tím, jak by jeden nebo druhý systém fungovaly vedle současně platných smluv o zamezení dvojího zdanění nebo pravidly zakotvenými v národní legislativě jednotlivých států.

Návrh na zavedení nepřímé daně z příjmů plynoucích z určitých typů digitálních služeb není zvažován pouze na území Evropské unie. S podobným návrhem přichází například také Mexiko nebo Velká Británie (která již brzy přestane být členským státem EU). Další zasedání Rady ECOFINU proběhne 22. ledna 2019.

O vývoji ve zdanění digitálních služeb vás budeme nadále informovat.

Článek je součástí zpravodaje dReport – leden 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Digitální daň ECOFIN Zdanění digitální ekonomiky dReport zpravodaj
Daně  Deloitte živě 

Dluhová mapa Evropy: Hrozí další krize? Jsou v nebezpečí i české firmy?

Kdy nás čeká další dluhová krize? To je otázka, kterou si pokládá asi každý finanční ředitel. Zpozornět by však měla celá společnost, protože už dnes začíná být situace na některých místech alarmující – například v Rumunsku se může poměr zadlužení domácností a disponibilního důchodu do deseti let vyšplhat až na závratných 249 %! Jak ze srovnání vychází Česká republika? Zanalyzovali jsme dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích. Projděte si naši Analýzu dluhové udržitelnosti. 

9. 7. 2019
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění – červen

Rakousko zvažuje zavedení daně z digitálních služeb k 1. lednu 2020. Podle SDEU nejsou národní soudy oprávněny určovat, zda jsou určité požadavky režimu státní podpory slučitelné se základními svobodami. Ze seznamu nespolupracujících jurisdikcí byly vymazány Aruba, Barbados a Bermudy. Německé finanční soudy nižší instance zavádějí nový výklad „treaty shopping“ pravidel (účelová volba jurisdikce, dle existence výhodné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění). Nizozemský odvolací soud rozhodl, že není důvod provádět úpravy u hybridních úvěrů pro účely převodních cen. Polsko zavedlo pravidla pro definici skutečného vlastníka. 

20. 6. 2019