Právo 

Energetická regulace se ocitá na prahu revoluce, změny přichází na evropské i státní úrovni

Jaká je budoucnost energetiky v EU? Na tuto otázku odpovídá naše nová Deloitte studie, která zkoumá různé ekonomické trendy a predikuje, jakých změn evropský trh s energiemi dozná v následujících letech. Vývoj je ale překotný, čehož si je vědoma i Evropská komise, která představila návrh na aktualizaci balíčku Fit for 55. Ten slibuje zásadní proměnu energetické strategie a jasnou vizi do budoucna. Pozadu nezůstávají ale ani lokální regulátoři – v Česku se podařilo přijmout hned trojici nových zákonů, které mění nastavení tuzemské energetické regulace. Jedním z hlavních témat, na které se legislativní novinky zaměřují, je rozvoj obnovitelných zdrojů. A odpad, který je produkován při jejich likvidaci, je pak příležitostí pro cirkulární ekonomiku a uplatnění jejích principů ohledně obnovitelných zdrojů.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #7:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Budoucnost elektrické energie v EU

Jak bude vypadat budoucnost elektrické energie v EU? Náš příspěvek k Evropskému energetickému tržnímu modelu (DEEM) pojednává o vývoji trhu a představuje trendy a predikce v evropském kontextu. Co se výzev týká, čeká nás klimatická neutralita do roku 2050, stárnoucí první generace větrných a tepelných elektráren, přetrvávající závislost některých zemí na uhlí a proměnlivá dodávka energie z větrných a solárních zdrojů, která se projevuje na stabilitě a spolehlivosti dodávky na trhu.

Studie představuje čtyři scénáře do roku 2050 operujících s různou mírou elektrifikace, technologického pokroku, implementace energetických politik a nálady společnosti. Trendem bude narůstající kapitálová náročnost sektoru spojená s renovací současných kapacit a investic do jejich navýšení a infrastruktury. Využití uhlí bude mít klesající tendenci, a to v důsledku politického směřování, stárnoucí infrastruktury a nízké finanční životaschopnosti. Naopak začíná zlatá éra zemního plynu, který slouží jednak jako alternativa uhlí, ale také jako přechodné řešení před úplným odklonem od fosilních zdrojů. Obchodování s elektřinou čelí rostoucí volatilitě a kolísání cen, které jsou stále více určovány větrem a slunečním svitem. Přesné předpovědi počasí budou klíčovým podkladem k obchodování. Všechny tyto aspekty se v každé ze čtyř zmíněných predikcí projeví v jiné intenzitě. Jisté však je, že nejdůležitější bude spolupráce a koordinovaná normotvorba na evropské úrovni.

Fit for 55: Ambiciózní revoluce nejen v energetice

Evropská komise dne 14. července 2021 předložila soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU, mimo jiné i v oblasti energetiky. Cílem je zajistit, aby politiky EU byly v souladu s klimatickými cíli unie, tzv. Fit for 55.

Evropská komise chystá revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která zvýší závazný cíl obnovitelných zdrojů v EU na 40 %. Také se zvýší podpora elektrifikace a využívání obnovitelných paliv. Změn dozná i směrnice o energetické účinnosti, což by mělo vést k 9% snížení spotřeby energie. A regulatorní novinky lze očekávat i ve směrnici o zdanění energie, které by měly sladit minimální sazby daní z paliv a odstranit výjimky podporující využívání fosilních paliv.

Uvedené chystané změny jsou však jen vrcholem ledovce – kompletní přehled návrhů Fit for 55 najdete v našem EnviLaw zpravodaji v části věnované klimatické změně.

Změny v české energetické legislativě

Změnami neprochází pouze evropská regulace, ale i české energetické právní prostředí. Přijaty byly hned tři zákony, které ovlivní budoucí směřování české energetiky.

Energetika v Česku: 3 nové legislativní počiny

  • Novela energetického zákona se týká hlavně problematiky neseriózních prodejců energií, tzv. energošmejdů. Toto téma je nyní obzvlášť aktuální v souvislosti s odchodem některých prodejců energií z trhu a poptávkou jejich zákazníků po jiných dodavatelích.
  • Naopak v novele zákona o podporovaných zdrojích energie dochází k určitému uvolnění, zejména pro investory do obnovitelných zdrojů. Přes nepříliš populární zavedení kontrol kompenzace rozvolňuje nastavení limitů ziskovosti jako v původních návrzích novely. V důsledku pak oproti současnosti dochází k možnému oživení výstavby obnovitelných zdrojů energie, ale také k udržení podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
  • Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice (známější pod mediální zkratkou Lex Dukovany) má mimo jiné umožnit resortu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu. Jeho součástí jsou i bezpečnostní záruky, které z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany vyřazují firmy z Ruska a Číny.

Příležitosti a výzvy přechodu na čistou energii z pohledu cirkulární ekonomiky

Technologie obnovitelné energie jsou po celou dobu své životnosti náročné na zdroje. S jejich rozšiřováním bude stoupat i odpad produkovaný při jejich likvidaci, čímž se otevírá příležitost recyklace, modernizace a oprav pro snížení spotřeby cenných surovin, jak pojednává článek zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí. Rychlé tempo technologického vývoje má za následek, že infrastruktura může být poměrně rychle zastaralá. Vytváří se tak zdroj odpadu náročného na likvidaci. Nicméně i opětovné použití materiálů ve výrobním cyklu čelí problémům s logistikou (velké objemy, často ze vzdálených míst) či designem technologií, který nebere v úvahu recyklovatelnost a přítomnost nebezpečných látek. Zákonodárci a dominantní hráči v odvětví mohou řešit tyto problémy s odpady prostřednictvím nástrojů cirkulární ekonomiky jako jsou ekodesign, nastavení cílů recyklace specificky pro jednotlivé materiály nebo rozšíření odpovědnosti výrobců.

Gigafactory v Česku?

Momentálně čelí trh nedostatku čipů, v budoucnosti lze s nástupem elektromobility očekávat i nedostatek baterií. Poradenský tým Deloitte zaměřující se na energetiku popisuje první kroky české vlády směřující k přilákání investorů první české továrny na výrobu baterií, tzv. gigafactory.

V naší analýze shrnujeme hlavní navázané benefity plynoucí z výstavby gigafactory, která je v českém prostředí silného automobilového průmyslu velkou příležitostí. Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte a přečtěte si kompletní studii Deloitte s názvem Rozvoj výroby baterií v Česku.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Novela zavádí fikci doručení u soukromoprávních dokumentů a rozšiřuje okruh povinných uživatelů datových schránek

Jedním z dalších kroků po přijetí digitalizačního zákona jsou změny v užívání datových schránek. Schválená novela zavede od ledna 2022 možnost doručování soukromoprávních dokumentů fyzickým i právnickým osobám, resp. jejich povinné přijímání. Od ledna 2023 pak dojde k automatickému zavádění datových schránek fyzickým osobám poté, co prokáží tzv. informační gramotnost. 

2. 12. 2021
Právo 

K rychlejší ekologizaci hospodářství přispívají přísnější regulace i rostoucí počet environmentálních sporů

Ekologizace hospodářství je jedno z aktuálních celospolečenských témat, jehož význam v poledních měsících a letech rychle roste. Změny přichází mimo jiné i v oblasti legislativy – přibývá nových regulací v celé řadě oblastí od energetiky přes zemědělství a lesnictví až po udržitelné financování. A spolu s tím přibývá environmentálních sporů, které se stávají dalším z akcelerátorů proměny. Přečtěte si, co se v oblasti environmentálního práva v uplynulých měsících událo a jaké novinky nás v tomto směru brzy čekají. 

4. 11. 2021
Právo 

Evropská komise předložila doposud nejkomplexnější soubor návrhů v oblasti klimatu a energetiky

Situace v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je kritická. Zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje planetu rychlostí, která nemá za posledních 2000 let obdoby. Za účelem splnění cílů Pařížské dohody předložila Evropské komise balíček návrhů s názvem Fit for 55, jehož zavedení by mělo umožnit nezbytné zrychlení snižování emisí skleníkových plynů. Kvalita nastavených vládních opatření jednotlivých zemí ve vztahu k dosažení cíle Pařížské dohody se však v globálu výrazně různí a z porovnání je zřejmé, že některé země významně zaostávají. 

4. 11. 2021