Právo 

EU chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, poté bude usilovat o negativní emise

Existenční hrozba vyplývající z klimatické změny vyžaduje, aby EU i členské státy zvýšily své ambice a zintenzivnily svá opatření. To se promítá nejen v postoji Unie k evropskému právnímu rámci pro klima a v neustálém získávání a analýze dat (například ve vztahu k uhlíkovým sazbám), ale také ve změně rozhodovací soudní praxe. V nedávném přelomovém rozsudku nizozemský soud totiž poprvé nařídil soukromé společnosti, aby své počínání uzpůsobila potřebě boje s klimatickou změnou.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #6:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Klimatická neutralita EU bude začleněna do právních předpisů do roku 2050

V minulém vydání EnviLaw zpravodaje jsme psali o nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. A při opatřeních v oblasti klimatu se zastavíme i tentokrát – Rada Evropské unie totiž přijala dne 28. června 2021 v prvním čtení svůj postoj k evropskému právnímu rámci pro klima, čímž došlo k ukončení legislativního procesu a začlenění cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 do právních předpisů.

Cílem klimatické neutrality je, aby celounijní emise a pohlcování skleníkových plynů, jež jsou upraveny právem EU, byly nejpozději do roku 2050 vyrovnané, čímž se do uvedeného data sníží na čistou nulu. Po tomto datu bude Unie usilovat o dosažení negativních emisí. Za tím účelem stanoví evropský právní rámec pro klima závazný cíl EU v oblasti klimatu v podobě čistého snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

Zároveň Komise přijme Strategii EU pro přizpůsobení se klimatické změně. V návaznosti na to budou členské státy muset vytvořit své vlastní strategie, které by měly zohledňovat jejich specifika. Ty bude navíc Komise pravidelně přehodnocovat a zkoumat jejich soulad s cíli celé unie. Opatření v oblasti klimatu by měla být kromě jiného také příležitostí pro všechny sektory hospodářství EU a měla by přispět k tomu, aby unijní průmysl měl vedoucí postavení v globálních inovacích.

Zvýšením cen uhlíku k podpoře přechodu na ekologičtější řešení

Tzv. „carbon pricing“ (stanovení ceny uhlíku) velmi účinně podporuje posun výroby a spotřeby k nízkouhlíkovým a zero-carbon možnostem, které jsou nutné k omezení změny klimatu. Zpráva Effective Carbon Rates 2021 měří ceny emisí CO2 ze spotřeby energie ve 44 zemích OECD a G20. Pokrývá přibližně 80 % světových emisí a přináší hodnocení vývoje cen uhlíku od roku 2018 spolu s přehledem dopadů ambicióznějšího obchodování s emisemi v Číně a EU.

Uvedená zpráva sleduje strukturu stanovení sazeb uhlíku napříč zeměmi a odvětvími. Poskytuje také komplexní pohled na ceny uhlíku, včetně spotřebních daní z paliv, daní z uhlíku a cen povolenek na emise. Ze zprávy vyplývá, že celkový pokrok v oblasti zmíněného stanovování zůstává skromný. I když žádná země dosud nedosáhla stanoveného cíle, ty státy, které své ceny uhlíku zvyšují, vyrovnávají tyto investice s náklady na emise pro společnost, a přecházejí tak k ekologičtější cestě růstu.

Nizozemský soud stanovil povinnosti soukromé společnosti ve vztahu k boji s klimatickou krizí

Dne 26. května 2021 vynesl soud v nizozemském Haagu přelomový rozsudek, ve kterém stanovil společnosti Royal Dutch Shell (RDS) povinnost snížit prostřednictvím podnikové politiky skupiny Shell emise CO2 z činností této skupiny. K redukci musí dojít do konce roku 2030, a to o čistých 45 % ve srovnání s rokem 2019. Soud tedy nařídil soukromé společnosti, aby své počínání přizpůsobila boji s klimatickou změnou.

Tato povinnost snížení se má vztahovat na celé energetické portfolio skupiny Shell a na celkový objem všech emisí. Soud dále ve svém rozsudku uvádí, že je na RDS, aby navrhla povinnost snížení s přihlédnutím ke svým současným závazkům a dalším relevantním okolnostem. Soud vysvětluje, že RDS stojí v čele skupiny Shell, která se skládá z přibližně 1100 společností a působí ve 160 zemích po celém světě. RDS má tedy důležitou politickou pozici ve skupině, která je významným hráčem na světovém trhu fosilních paliv a je odpovědná za velké emise CO2. Ty nejen překračují limity mnoha států, ale také přispívají ke globálnímu oteplování a nebezpečné změně klimatu v Nizozemsku, o závažných a nevratných důsledcích pro lidská práva nejen nizozemských obyvatel nemluvě.

Německý ústavní soud rozhodl, že nízké environmentální cíle porušují lidská práva

Německý ústavní soud ve zcela zásadním rozsudku rozhodl, že německá vláda pomalým snižováním emisí zasahuje do základních lidských práv mladé generace. Německé zákony stanovují cíle pro snižování emisí do roku 2030 „pouze“ o 55 %. Jak je nicméně zřejmé, po roce 2030 bude muset být tempo snižování emisí mnohem rychlejší, aby byl zajištěn soulad s Pařížskou úmluvou. A právě stanovením nízkých environmentálních cílů a odsunutím řešení problému s emisemi po roce 2030 došlo k porušení základních práv mladé generace, na kterou se tak řešení klimatické změny přesouvá. V praxi to znamená, že nestačí, aby se vlády zavázaly k určitým cílům ve střednědobém horizontu bez dalších plánů. Je potřeba podrobná strategie, jak budou státy postupovat a co můžou občané v boji proti klimatické krizi očekávat za 10 let. V opačném případě státy pouze odsouvají problém na další generaci, což je v rozporu s jejich právy.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News. 

19. 10. 2021
Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News. 

27. 9. 2021
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021