Právo 

EU upřesňuje nová pravidla v boji proti negativním vlivům jednorázových plastů na životní prostředí

Se začátkem zákazů jednorázových plastů vydala Evropská komise pokyny, které vyjasňují problematické otázky této zcela nové regulace. Naléhavost situace ohledně plastů potvrzuje i Evropská agentura pro životní prostředí, která ve své zprávě popisuje, že plasty nejsou pouze problémem znečištění, ale také problémem klimatické změny. Jejich uhlíková stopa je totiž příliš vysoká, a tedy v rozporu se strategií bezemisního hospodářství. Významný podíl na využívání plastů má zejména textilní průmysl, který proto čekají zásadní legislativní změny.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #6:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Nová pravidla pro jednorázové plasty

Společně se zákazem uvádění jednorázových plastů na trh EU (implementace v mnoha členských státech zaostává) vydala Komise pokyny týkající se plastových výrobků na jedno použití. Tento dokument upřesňuje některé doposud nejasné aspekty, jako např. jaké polymery je možné považovat za přírodní, aby na produkty z nich vyrobené nebyl následně uvalen obecný zákaz. Veškeré pokyny jsou podložené několika studiemi, jejichž autoři se zabývají například specifickými definicemi výrobků podléhajících směrnici, obecnějšími aspekty jednorázových plastů či tabákovými výrobky.

Cesty k cirkulárním plastům

Evropská agentura pro životní prostředí vydala report nazvaný Plasty, oběhové hospodářství a životní prostředí Evropy. Jak název napovídá, dokument se podrobně zabývá vlivem plastů na životní prostředí, a zejména pak jejich rolí v oběhovém hospodářství. Report poukazuje na nárůst míry využití plastů a v datech připomíná, že jejich role je stran materiálových a odpadových toků nadále zásadní. Z toho důvodu je plastům i v rámci oběhového hospodářství věnována patrně největší pozornost.

Report zmiňuje řadu iniciativ EU, které se na řešení problému spojených s plasty podílí, a upozorňuje, že o to více je dnes potřeba tyto iniciativy koordinovat za účelem efektivního postupu. Závěrem jsou pak v dokumentu vytyčeny tři hlavní cesty k oběhovému hospodářství plastů, kterými jsou jejich „smart“ používání, důraz na možnost cirkulárního použití a využívání obnovitelných materiálů společně s dekarbonizací v daném segmentu.

Oběhové textilní hospodářství

Evropská agentura pro životní prostředí se mimo jiné zaměřila na materiálový tok, jehož významný dopad na životní prostředí se začal projevovat až v nedávné době. Pozornost byla upřena především na textil, jehož objem se v posledních desetiletích exponenciálně navýšil, a spolu s ním i podíl plastů, které jsou při výrobě textilu potřeba. Jak uvádí zpráva, koncem 90. let 20. století již polyester překonal bavlnu a stal se v rámci celkové výroby textilu převažujícím materiálem.

Zmíněná zpráva poukazuje na dopady na životní prostředí v průběhu životního cyklu syntetických textilních výrobků a uvádí také porovnání dopadů a náročnosti textilu v závislosti na výrobním materiálu. Na druhou stranu již dříve označila Evropská komise v Novém akčním plánu oběhového hospodářství textil za prioritní kategorii, a to na základě jeho „oběhového potenciálu“. I zde jsou představeny tři cesty ke zvýšení oběhovosti a i zde jsou tyto cesty obdobné jako v případě plastů obecně, tj. zvýšení udržitelnosti používaných materiálů, vylepšený sběr, opětovné použití a recyklace textilu, a navrch také efektivní kontrola emisí tzv. mikroplastů.

Textilní sektor čekají v nejbližší době zásadní environmentální změny: od roku 2025 budou muset členské státy zajistit tříděný sběr textilu, přičemž Komise ještě tento rok vydá Strategii pro udržitelnost textilního průmyslu.

Emise z plastů a potenciál bioplastů

Plasty a jejich dopad na životní prostředí v širším slova smyslu je předmětem i další zprávy Evropské agentury pro životní prostředí. Ta se zabývá emisemi skleníkových plynů v průběhu životního cyklu plastů a jejich náročností na přírodní zdroje, jakožto nezamýšlenými vedlejšími efekty jejich výroby.

Jako jedno z řešení redukce emisí i nároků na výrobu plastů uvádí zpráva možné využití tzv. bioplastů, tedy plastů, při jejichž výrobě je využívána biomasa. Ani toto řešení nemusí být nicméně jednoznačně pozitivní, jelikož výroba takových plastů má zároveň nároky na udržitelnost v jiných oblastech. Je proto potřeba tuto variantu před jejím rozsáhlejším prosazováním důkladně vyhodnotit. Zároveň platí, že kvůli nový pravidlům spojeným s jednorázovými plasty nečeká lehká cesta ani bioplasty.

EnviLaw zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right