Daně 

Ex officio registrace „stálé provozovny“ není možná bez zjištění skutkového stavu

Začátkem ledna 2021 rozhodl Nejvyšší správní soud ve prospěch žalobce (zahraniční právnické osoby – zřizovatele odštěpného závodu v České republice) ve věci 7 Afs 173/2020-27 týkající se jeho ex officio registrace k dani z příjmů právnických osob v České republice.

Správce daně na základě zjištěných skutečností a důkazů dospěl k závěru, že žalobci vznikla na území České republiky stálá provozovna, a to právě v podobě jeho odštěpného závodu. Žalobce však v průběhu sporu opakovaně zdůrazňoval, že prostřednictvím odštěpného závodu na území České republiky nevykonává ekonomickou činnost a pronajaté nebytové prostory, k jejichž pronájmu uzavřel prostřednictvím odštěpného závodu odpovídající nájemní a podnájemní smlouvy, využívá čistě pro účely uskladnění, vystavení a dodání zboží jemu patřícího. Tyto činnosti lze v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění (v tomto konkrétním případě se jedná o smlouvu o zamezení dvojímu zdanění uzavřenou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska) a komentářem k modelové smlouvě o zamezení dvojímu zdanění Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj považovat za činnosti, jež naplňují negativní definici (respektive výjimky) vzniku stálé provozovny dle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Žalobce své tvrzení mimo jiné podpořil také skutečností, že na území České republiky nemá žádné zaměstnance ani jiné materiální vybavení mimo zmiňované pronajaté prostory.

Argumentace správce daně v rámci předmětného sporu byla založena zejména na skutečnosti, že odštěpný závod žalobce vystavil faktury za dodání zboží tuzemským obchodním společnostem a tyto faktury byly uhrazeny ve prospěch tohoto odštěpného závodu (na český bankovní účet). Žalobcův výkon ekonomické činnosti v České republice prostřednictvím odštěpného závodu správce daně rovněž vyvodil ze skutečnosti, že v souvisejícím daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty žalobce vykázal dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, a dále z toho, že si žalobce požádal o autentizační údaje pro elektronickou evidenci tržeb. Doplňme, že veškeré důkazní prostředky měly pouze listinnou podobu a nikterak neobjasňovaly, jaký je charakter činnosti, kterou odštěpný závod na území České republiky vykonává, na což upozornil také ve svém závěru Nejvyšší správní soud.

Právě z důvodu nedostatečného posouzení skutkového stavu dal Nejvyšší správní soud za pravdu žalobci, když uvedl, že nelze provést ex officio registraci daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob, aniž by došlo k adekvátnímu posouzení činností daňového subjektu a rovněž přiměřenému vyvrácení jeho tvrzení, že činnosti jím vykonávané v České republice nevedou ke vzniku stálé provozovny.

Nejvyšší správní soud však upozornil, že jím vydané rozhodnutí nijak nepředjímá výsledek posouzení skutkového stavu.

Následné závěry mohou být stěžejní při posouzení toho, jaké činnosti (ne)mohou vést ke vzniku stálé provozovny. Případ nadále monitorujeme a o jeho výsledku vás budeme informovat.

Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right