Do krizové situace se ve své kariéře nejednou dostal pravděpodobně každý pracovník, ať už podnikatel, zaměstnanec, manažer či asistent. Krizi popisujeme jako mimořádnou událost či situaci, která může ohrozit integritu, nebo dokonce samotnou existenci dané firmy. Krize může být způsobena lidskou chybou nebo přírodními vlivy, může významně zasáhnout a ochromit obchodní procesy, může ničit majetek, zdroje i životy. Jak takovým důsledkům zabránit? Jediným skutečně efektivním způsobem, jak vyzrát na krizové situace, je důsledná příprava.

Životní cyklus krize

• Fáze 1: Potenciální problém
  Lidé se začínají obávat a hledají informace a oporu u kolegů, kteří se ohrožené oblasti věnují. Některé zúčastněné osoby připouštějí, že může existovat problém.
• Fáze 2: Vznikající problém
  Zvyšuje se tlak na organizaci, aby uznala existenci problému. Tento tlak je způsoben zvýšením aktivity jedné nebo více skupin, kterých se problém týká. V této fázi se o problém začínají zajímat média.
• Fáze 3: Plně rozvinutý problém a krize
  Problém se již kompletně rozvinul a ukazuje všem zúčastněným svůj plný potenciál a dosah. Problém je obtížné ovlivnit, protože se stal všudypřítomným a jeho intenzita se stupňuje. Všechny zúčastněné strany chápou existenci problému a svou roli v něm, a proto se snaží nalézt jeho řešení. V této fázi mluvíme o plnohodnotné krizi v pravém slova smyslu.
• Fáze 4: Řešení problému
  Životní cyklus krize se blíží ke konci, organizace je donucena přijmout jasné důsledky plynoucí z konkrétních opatření.

Recept na úspěch? Poučte se z vlastních chyb!

Většina organizací je do značné míry (nebo v horších případech zcela) nepřipravená na jakékoli problémy či krize, které by je mohly postihnout. Ano, na hrozby jako požár či bomba jsou společnosti připraveny – mají jasný krizový plán a pořádají pravidelná bezpečnostní cvičení. Podobné krizové scénáře jim však chybí pro případ řady dalších problémů, zejména těch přímo souvisejících s jejich (obchodní) činností. Klíčovými zásadami efektivní reakce jsou včasné varování, identifikace vhodného postupu a jeho následná realizace. Tyto kroky musí být proaktivní a musí být součástí předem naplánovaného procesu, jehož úkolem je zastavit problém dříve, než se dostane do pozdějších fází a propukne v krizi, kterou už nelze ovlivnit.

7 kroků, jak přistupovat k řešení problému

1. Monitoring
   • Analyzujte podnikatelské prostředí.
   • Sledujte dění v médiích, kroky vlády, veřejných skupin apod.
   • Vyhodnoťte, které ze zjištěných informací mohou mít dopad na vaši společnost.
2. Identifikace
   • Identifikujte nejvýznamnější problémy, které mají vliv na vaši společnost a které začínají nabírat na síle.
   • Zjistěte, co je jejich podstatou a v jaké fázi se nyní nachází.
3. Prioritizace
   • Zjistěte, koho/co daný problém zasáhne a v jaké míře.
   • Identifikujte, co je v sázce (produkt, sektor, celá společnost…).
   • Zjistěte, jaká je pravděpodobnost, že ke kritické situaci skutečně dojde.
   • Vyhodnoťte, jak naléhavý daný problém je.
4. Analýza
   • Detailně analyzujte nejvíce palčivé problémy.
   • Odhadněte jejich předpokládaný dopad na společnost a konkrétní oddělení, jak nejlépe je to jen možné.
   • Pokud tomu situace nasvědčuje, svolejte tým, který je s to situaci účelně řešit.
   • Identifikujte všechny zainteresované strany.
5. Strategie
   • Vytvořte a naplánujte strategii.
   • Identifikuje cílové skupiny a vhodným způsobem je se strategií seznamte.
   • Vyhodnoťte, jaké jsou možnosti společnosti, jaké konkrétní kroky bude potřeba učinit, koho se budou týkat, kdy bude potřeba je vykonat atd.
   • Vytvořte komunikační plán.
6. Implementace
   • Implementujte strategii, politiku a programy schválené managementem.
   • Důsledně a efektivně komunikujte s cílovými skupinami.
   • Intenzivně zdůrazňujte a obhajujte stanovisko společnosti a její přístup k řešení krize.
7. Evaluace
   • Zhodnoťte výsledky procesu.
   • Zhodnoťte úspěšnost učiněných kroků pro stanovení dalších plánů a strategií.
   • Poučte se z vlastních chyb i úspěchů.

Pokud se společnost s nastalým problémem či nastalou krizí vyrovná, měla by této zkušenosti patřičně využít. Existují v zásadě dva způsoby, jak může daná organizace s proběhlou událostí naložit. V horším případě se nijak z problému, který nastal, a svého jednání nepoučí a nezohlední je při přípravě či úpravě nových krizových plánů. Správným přístupem je naopak vytvářet strategii otevřenou změnám, která zohledňuje chyby i úspěchy.

Deloitte Academy

Dobrá znalost teorie je předpokladem pro kvalitní praxi. V rámci Deloitte Academy mají proto účastníci našich kurzů příležitost zjistit, jak si poradit s krizovým řízením od úplných základů. Na své si však přijdou ale i bezpečnostní manažeři, analytici, konzultanti a další odborní pracovníci. Ať už se zajímáte o kybernetickou bezpečnost, projektové řízení nebo jiná témata, která souvisí s vaším byznysem, u nás najdete to pravé!