Nemovitosti 

Kdo kupuje byty v Praze? Nejčastěji lidé ve středním věku v developerských projektech

Typický nákupčí nemovitosti v Praze je ve věku 31 až 40 let, je to spíše žena české národnosti, která si kupuje byt v developerském projektu jako fyzická osoba. Zjistěte, jaká další specifika provázejí pražský nemovitostní trh.

Na základě dat portálu Cenovamapa.org jsme zpracovali analýzu týkající se struktury prodejů bytů a domů v Praze za 3. kvartál roku 2017. Z analýzy kromě jiného vyplývá, že nejaktivnější skupinou kupujících jsou lidé ve věku od 31 do 40 let a nejvíc nakupují v developerských projektech. Tato skupina uskutečnila v Praze ve sledovaném období více než 60 % všech nákupů a dá se předpokládat, že vzhledem k ekonomické situaci bude tohle číslo v příštích letech i nadále růst.

Více než tři čtvrtiny prodejů spadají do kategorie standardních – to znamená prodej mezi fyzickými osobami navzájem nebo prodej mezi fyzickou a právnickou osobou. V pořadí druhé nejpočetnější jsou převody jednotek z družstevního vlastnictví do osobního. Za námi sledované období se jich uskutečnilo více než 600 a představují kolem 12 % ze všech transakcí v Praze.

Největší úspěch v počtu prodejů slavili tradičně transakce v developerských projektech, které se zasloužili o polovinu všech prodejů v Praze. I když jsou byty v těchto projektech dražší, představují pro kupující zajímavou investiční příležitost.

Zajímavý je také pohled na to, zda více bytů a domů kupují ženy nebo muži. Na základě dat jsme schopní říci, že zatímco v kategoriích developerských projektů, cihlových domů a panelových domů je bilance téměř vyrovnaná, v případě koupě rodinných domů jsou v převaze muži, a to konkrétně v 6 z 10 případů.

Pokud jde o cizince, procentuálně nejvíce jich kupovalo byty v developerských projektech. Celkově v tomto případě tvořili zhruba 8 % všech kupujících, nejčastěji šlo o nakupující z Ruské federace a ze Slovenska. Naopak nejméně si cizinci pořizovali rodinné domy, kde figurovali jen u 2 % transakcí. Podle národnosti přesně v opačném pořadí, než v případě bytů, tedy nejvíce kupujících bylo mezi Slováky.

Typický nákupčí aneb kdo nejčastěji kupuje byty v developerských projektech v Praze:

  • Je ve věku 31 až 40 lety
  • Byt si kupuje sám, jako fyzická osoba
  • Je české národnosti
  • Více žen (52 %) než mužů (48 %)

Zdroj: Data Deloitte, údaje jsou za 3Q roku 2017

Nemovitosti 

Analýza pro Magistrát: Ceny pražských nájmů i nadále klesají, v první polovině roku 2021 ale jen o 2,8 %

Průměrné ceny nájmů v Praze rostly v letech 2014 až 2019 meziročně o 7,4 %, nejvíce přitom v roce 2017, kdy došlo k růstu o 12,5 %. S nástupem koronavirové pandemie se však tento trend otočil a nájemní bydlení začalo zlevňovat: v prvním pololetí roku 2020 mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 pak o 2,8 %. To jsou závěry Analýzy nájemního bydlení, kterou Deloitte zpracoval pro Magistrát hlavního města a která se zabývá vývojem cen bydlení v Praze od roku 2014 do současnosti. Sledována byla detailní data vývoje průměrné výše nájmů ve všech 112 katastrálních územích. 

14. 9. 2021
Nemovitosti  Právo 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty. 

4. 8. 2021
Nemovitosti 

Rozvoj českých měst: Největší brzdou je proces povolování, komplikovaná je i komunikace mezi jednotlivými aktéry

Aby se velká města mohla dále rozvíjet, je nezbytná efektivní spolupráce městských správ a developerů. Pro příklady nemusíme chodit daleko – významný důraz na kooperaci municipalit, projektantů, investorů a dalších subjektů kladou například Varšava, Mnichov, Bordeaux nebo Kodaň. Uvedeným městům, jejich rozvoji a systémům developerských kontribucí jsme se věnovali i v naší Deloitte studii. Jak probíhá rozhodování o využití daného území? Jakým způsobem jsou nastaveny role jednotlivých aktérů? A co si z přístupu zahraničních měst může odnést Praha? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v našem live streamu. 

10. 2. 2021