Deloitte živě 

Konference Deloitte řešila problémy i výzvy českého zdravotnictví

Nedostatek sester, lékařů a studentů medicíny a jejich následný odchod do zahraničí, práce přesčas u zdravotníků, nízký podíl HDP na zdravotnictví, nízké platy a mzdy. To jsou podle lékaře Josefa Veselky nejpalčivější problémy českého zdravotnictví. Řešení?

V lednu proběhla v Praze konference Deloitte Budoucnost farmaceutického průmyslu, která se kromě výzev v ČR zabývala i trendy ve zdravotní péči z globálního pohledu. Mezi účastníky byli vedle zástupců společnosti Deloitte i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a přednosta Kardiologické kliniky 2. LFUK a FN Motol Josef Veselka.

Výzkumu v ČR chybí mezinárodní spolupráce

Zatímco v jiných oborech jsou mileniálové ambiciózní a nejraději by firmu rovnou vedli, ve zdravotnictví je to jinak. Podle Josefa Veselky pouze 11 % českých mediků-mileniálů touží po tom, aby se stali lídry. A do toho nestoupá ani počet studujících medicíny. „Proč se tak děje? V tomto případě to není problém samotných aplikantů, ale systému. V posledních letech se nám hlásí na lékařskou fakultu asi 2 tisíce lidí, vezmeme jich ale asi jen 200, přitom klidně bychom jich mohli brát 400. A teď na to někdo řekne: to by klesla kvalita. To si ale nemyslím. Mezi uchazeči jsou jen malé rozdíly,“ uvedl jeden z příkladů současné praxe Josef Veselka.

Další klíčovou kapitolou je pak výzkum. „České zdravotnictví a výzkum bych přirovnal k českému sportu – až na výjimky sice získáváme medaile v marginálních sportech, chybí nám ale mezinárodní spolupráce, v tomhle jsme absolutně nekonkurenceschopní,“ zdůraznil Josef Veselka a pokračoval: „Bez mezinárodní spolupráce ale výzkum nemá žádný praktický význam. Klíčová je podpora osobností, nikoliv projektů, tedy těch, kteří o ně žádají. Pokud je to obráceně, není rozdělování peněz spravedlivé.“

Nízké náklady ve zdravotnictví nejsou dlouhodobě udržitelné

Zdravotnictví z ekonomického pohledu bylo dalším tématem, kterého se ujal analytik Václav Franče z Deloitte. „Je to stabilní odvětví, s relativně nižšími výnosy, ale s nízkým rizikem. Budoucnost je dána demografickým vývojem, populace bude stárnout, to je nevyhnutelné. Zatímco pro veřejné finance je to negativní zpráva, protože zvyšující se náklady v tomto odvětví budou představovat zátěž, pro zdravotnictví samotné je to naopak pozitivum,“ připomněl Václav Franče.

České zdravotnictví je podle analytiků stabilním odvětvím, s relativně nižšími výnosy, ale současně s nízkým rizikem. „Dlouhodobě to ale není udržitelné, protože personál donekonečna nebude chtít brát platy, které teď bere, a pochopitelně do hry vstoupí již zmíněné stárnutí populace, které u nás zatím nepokročilo tak, jako v západních zemích. Do roku 2060 u nás průměrný věk dosáhne na 47 let (aktuálně je 42 let). Tím pádem poroste poptávka po zdravotních službách,“ uzavřel Václav Franče.

Farmaceutický průmysl a jeho výzvy

Karen Taylor, ředitelka Deloitte Centre for Health Solutions v UK, shrnula farmaceutický průmysl z globálního pohledu následovně: „Jde o složité a fragmentované regulační prostředí, které se snaží udržet krok s exponenciálními změnami v medicíně, vědě a technologii, zatímco chrání bezpečnost pacientů. A současně je to nejvíce regulované prostředí vůbec. Ale to je logické – vždyť zdravotnictví má dopad na naše zdraví.“

Mezi klíčové výzvy pro tento segment pak patří fakt, že například vývoj nových léků je složitým, časově náročným a nákladným procesem. Budoucnost výzkumu a vývoje navíc ovlivňuje vývoj dalších moderních technologií (umělá inteligence, strojové učení, robotická automatizace procesů). Sice se zvyšuje počet chronicky nemocných, současně ale průmysl bojuje s omezeným rozpočtem na zdravotní péči, které mají následný dopad na výdaje farmaceutických společností. Zvyšuje se navíc tlak na financování léků pro léčbu vzácných onemocnění.

Chcete se o tématu dozvědět více? Projděte si naši studii Budoucnost regulace farmaceutického průmyslu v roce 2025 nebo se seznamte s trendy, který ovlivní zdravotní péči v roce 2019.

Digitalizace zdravotnictví
COVID-19  Deloitte živě 

Pozitivní motivace a dobrý vztah učitele s žákem, říká psycholog k online výuce

Školy jsou z důvodu pandemie koronaviru uzavřeny již třetí týden a pomalu se začínají adaptovat na nový typ výuky i online třídní prostředí. Zvládnout práci s digitálními nástroji je však jen jednou stranou mince – tou druhou je komunikace samotná. Přenesení školní výuky do domácího prostředí totiž klade zvýšené nároky na ředitele škol, učitele i žáky samotné, ale hlavně na jejich pracující rodiče. Jak vytvořit optimální klima, ve kterém budou studenti motivování k tomu, aby se výuky ze svých domácích lavic účastnili? Jak odbourat stres na obou stranách a umožnit vyučujícím, aby i nadále zajistili kvalitní vyučování? 

30. 3. 2020
COVID-19  Deloitte živě 

Home office v karanténě v otázkách a odpovědích

Práce z domova a její nastavení, karanténa, nové požadavky na zaměstnavatele i zaměstnance. Shrnuli jsme 16 nejdůležitějších otázek i odpovědí, které zazněly na našem webcastu. Zjistěte, jak rychle nastavit home office, jaký je daňový režim náhrady za práci z domova, jestli lze nařídit přesčasy nebo zaměstnancům přispívat na cestu do práce vlastním automobilem či jak je to teď se stravenkami. Shrnuli jsme to nejdůležitější, abyste se mohli adaptovat na novou situaci. 

20. 3. 2020
COVID-19  Deloitte živě 

Plnohodnotné vzdělávání v době koronaviru. Jak rychle nastavit online výuku?

Koronavirová pandemie komplikuje život celé společnosti, výjimkou nejsou ani děti školou povinné. Návrat do školních lavic je zatím v nedohlednu a tak je potřeba rychle zajistit kontinuální vzdělávání. České základní a střední školství ale s dálkovým či distančním studiem nemá příliš zkušeností, to samé platí i pro online výuku. Jaké možnosti tedy školy mají? A jaké nástroje a platformy mohou při online vzdělávání využít? 

19. 3. 2020