Nedostatek sester, lékařů a studentů medicíny a jejich následný odchod do zahraničí, práce přesčas u zdravotníků, nízký podíl HDP na zdravotnictví, nízké platy a mzdy. To jsou podle lékaře Josefa Veselky nejpalčivější problémy českého zdravotnictví. Řešení?
V lednu proběhla v Praze konference Deloitte Budoucnost farmaceutického průmyslu, která se kromě výzev v ČR zabývala i trendy ve zdravotní péči z globálního pohledu. Mezi účastníky byli vedle zástupců společnosti Deloitte i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a přednosta Kardiologické kliniky 2. LFUK a FN Motol Josef Veselka.
Zatímco v jiných oborech jsou mileniálové ambiciózní a nejraději by firmu rovnou vedli, ve zdravotnictví je to jinak. Podle Josefa Veselky pouze 11 % českých mediků-mileniálů touží po tom, aby se stali lídry. A do toho nestoupá ani počet studujících medicíny. „Proč se tak děje? V tomto případě to není problém samotných aplikantů, ale systému. V posledních letech se nám hlásí na lékařskou fakultu asi 2 tisíce lidí, vezmeme jich ale asi jen 200, přitom klidně bychom jich mohli brát 400. A teď na to někdo řekne: to by klesla kvalita. To si ale nemyslím. Mezi uchazeči jsou jen malé rozdíly,“ uvedl jeden z příkladů současné praxe Josef Veselka.
Další klíčovou kapitolou je pak výzkum. „České zdravotnictví a výzkum bych přirovnal k českému sportu – až na výjimky sice získáváme medaile v marginálních sportech, chybí nám ale mezinárodní spolupráce, v tomhle jsme absolutně nekonkurenceschopní,“ zdůraznil Josef Veselka a pokračoval: „Bez mezinárodní spolupráce ale výzkum nemá žádný praktický význam. Klíčová je podpora osobností, nikoliv projektů, tedy těch, kteří o ně žádají. Pokud je to obráceně, není rozdělování peněz spravedlivé.“
Zdravotnictví z ekonomického pohledu bylo dalším tématem, kterého se ujal analytik Václav Franče z Deloitte. „Je to stabilní odvětví, s relativně nižšími výnosy, ale s nízkým rizikem. Budoucnost je dána demografickým vývojem, populace bude stárnout, to je nevyhnutelné. Zatímco pro veřejné finance je to negativní zpráva, protože zvyšující se náklady v tomto odvětví budou představovat zátěž, pro zdravotnictví samotné je to naopak pozitivum,“ připomněl Václav Franče.
České zdravotnictví je podle analytiků stabilním odvětvím, s relativně nižšími výnosy, ale současně s nízkým rizikem. „Dlouhodobě to ale není udržitelné, protože personál donekonečna nebude chtít brát platy, které teď bere, a pochopitelně do hry vstoupí již zmíněné stárnutí populace, které u nás zatím nepokročilo tak, jako v západních zemích. Do roku 2060 u nás průměrný věk dosáhne na 47 let (aktuálně je 42 let). Tím pádem poroste poptávka po zdravotních službách,“ uzavřel Václav Franče.
Karen Taylor, ředitelka Deloitte Centre for Health Solutions v UK, shrnula farmaceutický průmysl z globálního pohledu následovně: „Jde o složité a fragmentované regulační prostředí, které se snaží udržet krok s exponenciálními změnami v medicíně, vědě a technologii, zatímco chrání bezpečnost pacientů. A současně je to nejvíce regulované prostředí vůbec. Ale to je logické – vždyť zdravotnictví má dopad na naše zdraví.“
Mezi klíčové výzvy pro tento segment pak patří fakt, že například vývoj nových léků je složitým, časově náročným a nákladným procesem. Budoucnost výzkumu a vývoje navíc ovlivňuje vývoj dalších moderních technologií (umělá inteligence, strojové učení, robotická automatizace procesů). Sice se zvyšuje počet chronicky nemocných, současně ale průmysl bojuje s omezeným rozpočtem na zdravotní péči, které mají následný dopad na výdaje farmaceutických společností. Zvyšuje se navíc tlak na financování léků pro léčbu vzácných onemocnění.
Chcete se o tématu dozvědět více? Projděte si naši studii Budoucnost regulace farmaceutického průmyslu v roce 2025 nebo se seznamte s trendy, který ovlivní zdravotní péči v roce 2019.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
