COVID-19  Právo 

Koronavirus z pohledu pracovního práva: jak vyřešit nepřítomnost v práci kvůli péči o dítě, které nemůže jít do školy?

Co je to karanténa a jaká výše výdělku během ní zaměstnancům náleží? Je zaměstnavatel povinen omluvit rodiče, kteří pečují o děti navštěvující školu, jež byla v rámci preventivních opatření uzavřena? Kdy může zaměstnavatel nařídit práci z domova nebo dovolenou? A jak je to s odmítnutím vyslání na pracovní cestu? Epidemie koronaviru má dopady na naše každodenní životy, ten pracovní nevyjímaje. V šesti bodech jsme shrnuli, jak se ke koronaviru a situacím, které z něj vyplývají, staví pracovní právo.

DOBA KORONAVIROVÁ NA WEBU DELOITTE
Jak čelit dopadům pandemie COVID-19?

Na speciální webové stránce Deloitte jsme pro vás shrnuli přehled klíčových kroků, které je potřeba učinit na cestě ke zmírnění dopadů pandemie na fungování vaší organizace. Od rychlého zavedení home office přes daňové dopady, závazky ze smluv až po vytvoření krizových scénářů pro zajištění kontinuity podnikání. Najdete tam i kontakt na naše odborníky, kteří vám pomohou reagovat na konkrétní opatření s ohledem na potřeby vaší firmy.

Aktuální informace najdete i na tomto blogu v sekci pandemie koronaviru.

Ze záznamu si můžete pustit i náš webcast na téma Home office v karanténě a jiné otázky.

Právo vs. koronavirus aneb 6 situací, které ovlivní vaši pracovní činnost

  1. Je povinen zaměstnavatel omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, pokud zaměstnanec musí pečovat o dítě navštěvující školské zařízení, které bylo v rámci mimořádných preventivních opatření uzavřeno?
    Zaměstnavatel je ze zákona povinen nepřítomnost zaměstnance omluvit, pokud se jedná o zaměstnance, který pečuje o dítě mladší 10 let. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s epidemií COVID-19 byl však přijat zvláštní zákon, na jehož základě je poskytováno ošetřovné rodičům pečujícím o dítě mladší 13 let, domníváme se, že by zaměstnavatel měl omluvit nepřítomnost zaměstnanců pečujících i o tyto starší děti.
  2. Co je to karanténa? Jakou částku dostane zaměstnanec v karanténě? A kolik zaplatí zaměstnavatel?
    Zákonnou karanténu může nařídit jen orgán ochrany veřejného zdraví, tedy krajská hygienická stanice, nebo ošetřující lékař (zpravidla na doporučení krajské hygienické stanice). Na základě rozhodnutí o karanténě bude zaměstnanci zpravidla vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti – v takovém případě se z pohledu pracovního práva jedná o dočasnou pracovní neschopnost a zaměstnanci náleží v období prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku, kterou hradí zaměstnavatel. Nově stát poskytne příspěvek zaměstnavateli na náhradu této mzdy v plné výši. V případě trvání pracovní neschopnosti by od 15. dne zaměstnanci náleželo nemocenské hrazené ze systému nemocenského pojištění.
  3. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby nechodili na pracoviště?
    Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit, aby zůstali doma a nepracovali, i když u nich nebylo rozhodnuto o zákonné karanténě. Pak jde o překážku na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci by v tomto případě náležela náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
  4. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům dovolenou jako prevenci šíření nákazy?
    Zaměstnavatel sice může zaměstnanci nařídit dovolenou, musí mu to ale oznámit alespoň 14 dní dopředu. Jako prevence šíření nákazy tento prostředek využitelný není.
  5. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby pracovali z domova?
    Pro pracovní pozice, u kterých je to technicky možné (typicky zaměstnanci, kteří potřebují k výkonu své práce jen počítač a telefon), je vhodné zvážit práci z domova. Home office lze využít i pro zaměstnance, kterým byla nařízena zákonná karanténa. Ta totiž nemusí být nutně spojena s pracovní neschopností a zaměstnanec tak může i při nařízené karanténě pracovat z domova a dostávat standardní mzdu místo náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost. Zaměstnavatel ale home office nemůže nařídit, zaměstnanec s ním musí souhlasit.
  6. Mohou zaměstnanci odmítnout chodit do práce, případně mohou odmítnout určitý druh práce (schůzky s klienty)? Mohou zaměstnanci odmítnout pracovní cesty?
    Základní povinností zaměstnance je konat osobně práci podle pracovní smlouvy a podle pokynů zaměstnavatele. Zaměstnanec nemůže odmítnout chodit do práce, ani nemůže odmítnout určitý druh práce (např. schůzky s klienty). Má ale právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stejně tak právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. Riziko spojené s nákazou však stěží bude dosahovat takové intenzity a pokud by přeci jen bylo vysoké tak moc, že by došlo k závažnému ohrožení zdraví zaměstnanců, došlo by jistě i k vyhlášení zákonné karantény.Zaměstnanec, který souhlasil s vysíláním na pracovní cesty v pracovní smlouvě, nemůže pracovní cestu odmítnout. Pokud by se však jednalo o pracovní cestu do oblasti s vyhlášenou zákonnou (i zahraniční) karanténou, obecný souhlas v pracovní smlouvě by pravděpodobně nebyl dostatečný a zaměstnanec by takovou pracovní cestu mohl odmítnout.

Nepřehlédněte další téma
Koronavirus prověří, jak jsme v praxi připraveni na flexibilitu v práci

Koronavirus se šíří celým světem a vlády zavádějí opatření, která mají minimalizovat riziko nákazy a zabránit dalšímu šíření viru. Ta se ale pochopitelně dotýkají našeho každodenního dění, pracovní život nevyjímaje. S nařizováním karantény v rámci prevence, znemožnění osobního kontaktu s klienty, rušení seminářů a dalších akcí, se do popředí dostává flexibilita v práci a využití technologií pro komunikaci v týmech i s klienty. Co tedy udělat pro to, aby domácí kancelář fungovala? Jak nám v komunikaci s klienty pomohou technologie? A jak zabezpečit, aby firmy mohly i nadále provozovat svou činnost, byť v omezeném režimu?

Chci si přečíst celý článek.

COVID-19 Práce z domova Koronavirus
Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News. 

19. 10. 2021
Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News. 

27. 9. 2021
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021