Stačily dva týdny karantény v druhé polovině března a ekonomika se po 23 čtvrtletích nepřetržitého růstu ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 3,6 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 2,2 procenta v meziročním srovnání. Jaké asi bude 2. čtvrtletí, kdy nouzový režim trval podstatně déle?
Školy mají za sebou dva měsíce online režimu a někteří žáci a studenti se do lavic už zase pomalu vrací, byť v omezeném režimu. Jakmile se ale brány vzdělávacích institucí otevřou naplno, neměly bychom za distančním vzděláváním udělat tlustou čáru a vrátit se zase do stavu před krizí. Vše, co bylo pro potřeby online studia za uplynulé týdny vytvořeno, by mělo být rozvíjeno i nadále a stát se nejen soběstačnou alternativou klasickému vyučování, ale i jeho plnohodnotnou součástí. Alespoň tak to vidí učitelé základních a středních škol, kterých jsme se v našem dalším webcastu ptali, jak hodnotí současnou situaci ve vzdělávání a co očekávají v následujících měsících.
Automobilový průmysl je jedním ze základních pilířů české ekonomiky. Naneštěstí je to zároveň oblast, která byla vážným způsobem zasažena dopady opatření spjatými s pandemií koronaviru. Ředitelé automobilek byli mimo jiné nuceni významně omezit provoz firem, což spustilo z ekonomického hlediska vlnu (převážně negativních) událostí. Jak mohou automobilky současné situaci čelit? Co automobilový průmysl ještě čeká? A na co by si měly společnosti dát pozor? O své názory, analýzy a rady se podělili naši odborníci na automotive, ekonomii, obchod, daně a právo.
Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020 vyvolalo velký rozruch. Tímto rozsudkem byla ke dni 27. dubna 2020 zrušena některá mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která byla přijata v boji proti onemocnění COVID-19. Stejně jako předchozí mimořádná krizová opatření státu, omezovala tato mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví základní lidská práva, jako např. volný pohyb osob či maloobchod. Tato zdánlivě nepatrná změna v kompetenci ústředních státních orgánů má zásadní dopad na podnikatelskou veřejnost. Co konkrétního to tedy znamená?
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání byl schválen a předložen k podpisu prezidentovi. Jak se jeho publikace ve sbírce zákonů promítne do stávajících nájemních vztahů, a to včetně případných daňových dopadů? Je nutné požádat o ochrannou dobu, nebo se uplatní automaticky? Mění se práva nebo povinnosti dle stávající nájemní smlouvy? Shrnuli jsme pro vás odpovědi na základní otázky.
Na začátku dubna bylo vyhlášeno několik výzev či veřejných soutěží z různých programů v reakci na aktuální situaci způsobenou koronavirovou nákazou. Přinášíme vám jejich shrnutí a základní informace o programech Technologie COVID-19, Czech Rise up – Chytrá opatření proti COVID-19, The Country for the Future – zaměření COVID-19, Programu na poskytnutí systému záruk za splacení úvěrů vývozců a výrobců EGAP či COVID Praha.
Technologická agentura ČR vyhlásila začátkem dubna novou výzvu zaměřenou na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy: DOPRAVA 2020+.
Každý školní předmět má v souvislosti s formou vyučování svá specifika. Český jazyk, matematika, biologie, dějepis, angličtina, hudební výchova… V každé z těchto (a v řadě dalších) hodin musí kantor využít jiných metod výuky, aby dokázal plně a efektivně předat žákovi potřebné znalosti. Celou situaci ale od základu změnila karanténa a nutnost přesunout vzdělávání do online prostředí. Jaké jsou rozdíly mezi synchronním (kontaktním) a asynchronním (vzdáleným) vyučováním? A jaké nástroje lze pro co nejlepší transformaci vzdělávacího procesu využít?
