Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [březen 2020]

SDEU rozhodl, že daň z transakcí s cennými papíry vybíraná v Belgii je v souladu s opatřením zajišťujícím svobodu poskytovat služby podle SFEU. Evropská unie vydala aktualizovaný seznam nespolupracujících jurisdikcí v daňových záležitostech. Nizozemsko zveřejnilo seznam otázek a odpovědí ve vztahu k nařízení o dohledu nad holdingovými společnostmi a společnostmi poskytujícími služby ve skupině. Ruský První odvolací soud zveřejnil interpretaci konceptu skutečného majitele podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi Ruskem a Kyprem. OECD vydala finální pokyny k otázce převodních cen v rámci finančních transakcí.

SDEU rozhodl, že belgická daň z transakcí s cennými papíry není v rozporu s právními předpisy EU

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) dne 30. ledna 2020 vydal rozhodnutí v případu (C-725/18) projednávaném belgickým Ústavním soudem v roce 2018, v němž dospěl k závěru, že legislativní změny belgické daně z transakcí s cennými papíry provedené v roce 2017 nejsou v rozporu s právem Evropské unie. Belgie zavedla daň z transakcí s cennými papíry v roce 2007. Tato daň se vztahuje na transakce (tj. nákupy a prodeje akcií, zaměstnanecké opce na akcie, ostatní finanční nástroje apod.) prováděné v Belgii a zahrnující belgické i zahraniční finanční prostředky. Od 1. ledna 2017 této dani nově podléhají rovněž transakce prováděné rezidenty Belgie prostřednictvím profesionálních finančních zprostředkovatelů provozujících činnost mimo území Belgie. V takových případech musí rezident Belgie, jenž vydal pokyn k provedení transakce, uhradit daň z transakcí s cennými papíry (a podat příslušné daňové přiznání), poněvadž Belgie nemůže povinnosti, které zakládá belgické právo, u zahraničních zprostředkovatelů vymáhat. V daném případě plátce daně argumentoval tím, že novela právních předpisů odrazuje belgické emitenty od využívání zahraničních zprostředkovatelů, protože angažování těchto subjektů pro ně znamená zvýšené riziko, náklady i dodatečnou administrativní zátěž. SDEU posoudil kompatibilitu daného opatření se svobodou poskytovat služby podle článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a dospěl k závěru, že situace, kdy rezident Belgie využije služby belgického zprostředkovatele, je srovnatelná se situací, kdy rezident Belgie využije služby zahraničního zprostředkovatele.

EU rozšiřuje seznam nespolupracujících jurisdikcí

Dne 18. února 2020 aktualizovala Rada Evropské unie unijní  seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, kdy na tzv. černou listinu (viz Příloha I) přidala čtyři jurisdikce (Kajmanské ostrovy, Palau, Panamu a Seychelskou republiku). Tyto země nesplnily svůj závazek provést ve stanoveném termínu daňové reformy. V současné době je na černé listině zemí celkem 12 jurisdikcí, kromě výše uvedených také Americká Samoa, Fidži, Guam, Omán, Samoa, Trinidad a Tobago, Americké Panenské ostrovy a Vanuatu. V Příloze II (tzv. šedá listina) jsou uvedeny jurisdikce, u nichž kroky nezbytné ke splnění závazků dosud probíhají. Mezi tyto země patří Anguilla, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Svazijsko, Jordánsko, Maledivy, Mongolsko, Maroko, Namibie, Svatá Lucie, Thajsko a Turecko. Rada Evropské unie uvedla, že Přílohy I a II by neměly být  aktualizovány častěji než dvakrát za rok, a očekává, že k další aktualizaci dojde v říjnu 2020.

Nizozemsko: otázky a odpovědi ohledně předběžných konzultací týkajících se rozhodnutí s mezinárodním aspektem

Dne 25. února 2020 vydala finanční správa dokument obsahující otázky a odpovědi ohledně nového nařízení z července 2019, které upravuje dohled nad (zprostředkujícími) holdingovými společnostmi a společnostmi poskytujícími služby ve skupině. Mezi nejvýznamnější body tohoto dokumentu patří kupříkladu následující:

  • Při podání přiznání k dani z příjmů právnických osob mohou zmíněné společnosti zaškrtnout, že požadují rozhodnutí finanční správy ohledně určité daňové záležitosti v rámci příslušného zdaňovacího období. Do působnosti nařízení nespadají situace, kdy se rozhodnutí vyžaduje pouze na jedno zdaňovací období.
  • Do působnosti nařízení nespadají dohody o vyrovnání v případě aplikace režimu participation exemption, poněvadž tým odpovědný za mezinárodní předběžná daňová rozhodnutí není oprávněn činit rozhodnutí týkající se těchto dohod.
  • Není možné vyžadovat jakékoliv předběžné konzultace ohledně mezinárodních daňových rozhodnutí, pokud je hlavním nebo jedním z hlavních cílů interpretace snížit nizozemskou nebo zahraniční daň. Toto pravidlo se vztahuje na daň z příjmů právnických osob, srážkovou daň z dividend a jakoukoliv jinou daň.
  • Rozhodnutí lze vyžadovat v souvislosti s mezinárodními aspekty daně z příjmů právnických osob, srážkové daně z dividend, daňových smluv a jiných regulací zamezujících dvojímu zdanění.
  • Rozhodnutí nelze vyžadovat u transakcí, jejichž účastníky jsou rezidenti zemí s nízkým zdaněním, tj. kde sazba daně dosahuje méně než 9 %, nebo rezidenti ze zemí uvedených na černé listině EU. Toto pravidlo rovněž platí v případě, že Nizozemsko uzavřelo s jakoukoliv z výše uvedených zemí smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
  • Předběžné daňové rozhodnutí lze udělit pouze v případě, že existuje dostatečná spojitost s Nizozemskem. Holdingové společnosti mohou předběžné daňové rozhodnutí obdržet pouze tehdy, pokud skutečné ekonomické činnosti vykonávají v Nizozemsku. Pomocné nebo administrativní činnosti nejsou považovány za dostačující.

Rozhodnutí ruských soudů o interpretaci konceptu skutečného majitele podle smlouvy s Kyprem

Dne 9. prosince 2019 vydal ruský První odvolací soud rozhodnutí ve věci č. А11-6159/2018 týkající se interpretace konceptu skutečného majitele v případě ruské společnosti („RusCo“) platící dividendy společnosti, jež je rezidentem Kypru („CyprusCo“). V tomto případě RusCo vyplatila dividendy CyprusCo v období 2012–2014. Podle článku 10(2)(a) Dohody o zamezení dvojímu zdanění mezi Kyprem a Ruskem (1998) RusCo aplikovala na dividendy 5% srážkovou daň. Na základě daňové kontroly finanční úřad odmítl aplikaci snížené srážkové daně ve výši 5 % a daňový závazek nově stanovil na základě ruské daně z dividend s 15% sazbou. Finanční úřad byl názoru, že CyprusCo vykonává pouze technické funkce zprostředkovatelské společnosti ve prospěch ostatních podniků, a proto ji nelze považovat za skutečného majitele těchto dividend. První odvolací soud souhlasil s finančním úřadem a rozhodl, že CyprusCo není skutečným majitelem, protože akcie v RusCo byla jediná aktiva, která CyprusCo vlastní. Dále že dividendy od RusCo byly pro CyprusCo jediným zdrojem příjmu, CyprusCo měla pouze formální právo obdržet dividendy a konečně že dividendy byly následně placeny spřízněným společnostem, jež jsou rezidenty Britských Panenských ostrovů, ve formě dividend a úroků.

Finální podoba pokynu OECD k otázce převodních cen v rámci finančních transakcí  

Dne 11. února vydala organizace OECD finální pokyny k otázce převodních cen v rámci finančních transakcí. Studie obsahuje pravidla týkající se přesného vymezení konkrétní transakce s cílem stanovit strukturu kapitálu (tj. kompozice a typy dluhů a vlastního kapitálu) používaného pro financování účetní jednotky v nadnárodní skupině podniků. Zpráva uvádí, že přístup přesného vymezení, jenž může zahrnovat multifaktorovou analýzu, lze použít před oceněním úvěru s cílem určit, zda se daný úvěr klasifikuje správně, nebo zda je třeba jej pro daňové účely reklasifikovat jako vlastní kapitál. Zpráva rovněž uvádí několik faktorů, které lze použít k rozlišení vnitroskupinových dluhů od ostatních forem financování, jako je vlastní kapitál. Mezi tyto faktory patří existence či absence pevně stanoveného data splátky, povinnost platit úroky, zdroj plateb úroků apod. Zpráva rovněž stanovuje, že přesné vymezení finančních transakcí by mělo začít pečlivou identifikací ekonomicky relevantních rysů transakce, jež by se měla konzistentně uplatňovat i na ostatní transakce. Nová kapitola pokynů OECD obsahuje odborné rady pro podniky a finanční úřady k určení toho, zda jsou finanční transakce mezi spřízněnými podniky v souladu s principem tržního odstupu. Tyto pokyny rovněž zahrnují definici bezrizikové míry návratnosti, jakož i míry návratnosti upravené o riziko, včetně různých přístupů, které jsou v souladu se zavedenou praxí, a potenciálně vhodných metodologií. Dle očekávání mají země i nadále možnost aplikovat vnitrostátní pravidla na to, kdy by úvěr měl být pro daňové účely považován za vlastní kapitál, přičemž pokyny OECD nejsou preskriptivní v souvislosti s tím, jak k této problematice přistoupit. Toto bude i nadále oblast potenciálního dvojího zdanění, pokud budou mít země různé přístupy, aniž by se uchýlily k řešení v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění.

Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right